V Buče vraždili Rusové, byla to lokální msta, nepochybuje generál Šedivý. Lipavský volá po nejpřísnějších sankcích
Vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča u Kyjeva během jeho ruské okupace šokovalo Západ a zintenzivnilo volání po dalších, tvrdších sankcích vůči Rusku. Podle starosty Buče Anatolije Fedoruka ve městě přišlo o život na 300 lidí. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že někteří měli svázané ruce za zády a že ulice města byly posety mrtvými těly. Moskva odpovědnost za smrt civilistů odmítla a žádá na dnešek o svolání Rady bezpečnosti OSN.
„Zatím víme s jistotou, že za smrt civilních obyvatel Buče je odpovědná ruská armáda,“ konstatuje generál Jiří Šedivý. Ruští vojáci podle něj pravděpodobně nestříleli jen po těch, kdo se jim bránil, ale i po lidech, kteří se objevili tam, kde neměli, a svázané ruce svědčí dokonce o vraždách.
Čtěte také
Frustrace z neúspěchu?
Moskva však tvrdí, že její jednotky Buču opustily 30. března a mrtvá těla se objevila až o čtyři dny později, když už do Buči vstoupila ukrajinská armáda, přitom ještě 1. dubna ruská armádní televize Zvezda hlásila, že ruští námořní pěšáci „čistí obce“ ve směru Hostomel–Buča–Ozera.
„Rusové tento prostor opouštěli ve chvíli, kdy bylo jasné, že už se dál nedostanou, a pravděpodobně se začali mstít na místních obyvatelích. I proto, že v této oblasti měli poměrně velké ztráty,“ myslí si Jiří Šedivý, ale hned dodává, že události v Buče budou muset nejdříve zdokumentovat a prošetřit nezávislí vyšetřovatelé.
Eskalace brutality
Spekulovat o tom, že šlo o víc než jen o lokální jev, bývalý náčelník generálního štábu odmítá. Dodává ale, že brutalita, kterou Rusové v poslední době projevují vůči civilním obyvatelům a civilním zástavbám, je velmi vysoká.
„A pokud velitelé nedělají rozdíl mezi civilním a vojenským cílem, tak potom pro řadové vojáky – pěšáky, tankisty, dělostřelce – zabít civilní osobu není nic tak složitého, protože to jednoduše vidí i u svých nadřízených,“ shrnuje generál Šedivý.
Kde je hranice ceny za ruský plyn?
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský doufá, že děsivé záběry masakru civilistů v ukrajinském městě Buča pohnou dosavadním zdrženlivým postojem některých západních představitelů směrem k uvalení co nejpřísnějších sankcí na Ruskou federaci.
Klíčové rozhodnutí, ke kterému se Západ zatím neodhodlal, je odpojení Evropy od ruských dodávek energií. Krok, který vláda Petra Fialy dlouhodobě prosazuje, ovšem musí schválit Evropská unie jako celek.
Hosté polední publicistky:
- Luboš Palata, evropský editor Deníku STOČENO
- Jan Lipavský, ministr zahraniční za Pirátskou stranu
- Jiří Šedivý, bezpečnostní analytik, CEVRO Institut
Související
-
Orbán přesvědčil Maďary, že je ochrání. Teď se zařadí víc do evropského mainstreamu, říká hungarista
Maďarským premiérem zůstane i následující čtyři roky Viktor Orbán. Co stojí za úspěchem jeho vládní strany Fidesz?
-
Ve vysoké hře o platby za plyn hraje Rusko vabank. Potřebuje stabilizovat rubl, vysvětluje expert
Jak rychle se krize kolem ruského zemního plynu může projevit na českém trhu s energiemi? Je český stát připraven hrozící výpadky dodávek nahradit?
-
Rusové začínají pociťovat dopady sankcí. Za dovolenou nebo elektroniku teď zaplatí až o polovinu víc
Hrozí v Rusku skutečný nedostatek, anebo jsou zveřejňovaná videa s Rusy nakupujícími zásoby jen panika podobná té, jakou Češi zažili na začátku pandemie?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
