Ve vysoké politické hře o platby za plyn hraje Rusko vabank. Potřebuje stabilizovat rubl, vysvětluje expert

Rusko žádá, aby západní odběratelé platili za plyn v rublech, což evropští lídři odmítají. Jak rychle se krize kolem ruského zemního plynu může projevit na českém trhu s energiemi? Je český stát připraven hrozící výpadky dodávek nahradit? Vladimír Kroc se ptal Martina Záklasníka, odborníka na energetiku, který je bývalým generálním ředitelem skupiny E.ON v Česku.

Podle nového Putinova dekretu Rusko ode dneška přijímá platby za plyn výhradně v rublech. Gazprom se údajně připravuje, že jinak plyn přestane do Evropské unie dodávat. Jak vážná je to situace?

Já si myslím, že to je velmi vysoká politicko-ekonomická hra, kde ani jeden z těch hráčů, ani jeden z protivníků, Rusko na straně jedné a Evropská unie na straně druhé, prostě netahá za významně delší konec provazu.

Čtěte také

Rusko je v situaci, kdy je z hlediska rozpočtových příjmů závislé na příjmech z vývozu surovin. Říká se, že až 85 % příjmů ruského federálního rozpočtu plyne právě z vývozu komodit typu ropa, plyn, uhlí. Navíc je jeho ekonomika v rozpadu. To znamená, že Rusko hraje vabank.

Ale Západ také, protože je – myslím tím teď Evropskou unii – zase velmi závislý na dovozu ruského plynu.

Co znamená „velmi závislý“?

Znamená to, že asi 40 % spotřeby plynu v Evropské unii je dováženo z Ruska, přičemž ten podíl je v různých zemích jiný. V Německu je to 60 %, čili 60 % německé spotřeby činí dovoz plynu z Ruska. Německo navíc plánovalo plyn jako přechodné palivo v rámci Energiewende, tedy z toho dvojnásobného výstupu jak z uhlí, tak z jádra, čili plyn tam hraje velmi významnou roli.

Čtěte také

Česká republika je bohužel z hlediska závislosti na dovozu plynu ze zahraničí spolu s Lotyšskem jednou z nejzranitelnějších zemí. My prakticky 98 % spotřeby dovážíme.

Co tím Kreml sleduje, že po nás teď chce platby v rublech?

Kreml tím podle mě sleduje několik věcí. Sleduje tím zaprvé stabilizaci ekonomiky, protože v momentě, kdy zahraniční odběratelé, kteří platí přes Gazprombank za dodávky plynu, budou platit v rublech, tak ten rubl musí nakoupit. To znamená, že by to významně stabilizovalo rubl, pomohlo by to stabilizaci inflace v Rusku. Zároveň je tam také prestižní a řekněme geopoliticko-taktický důvod, kdy se podle mě Rusko snaží tlačit na Západ, aby tlačil na Ukrajinu, aby rychleji postupovala a ustupovala v mírových jednáních. To je pohled Ruska.

To, že je to porušení platných smluv ze strany Moskvy, asi v tuto chvíli není podstatné?

To by bylo podstatné v dobách míru, kdy se všichni ekonomičtí aktéři chovají racionálně, uvažují racionálně a jaksi predikovatelně. Ovšem válka tohle všechno změnila. Já bych dnes nedal ruku do ohně za to, že Rusko ty kohoutky nezavře.

Čtěte také

Putin a německý kancléř Olaf Scholz se podle tisku dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Čili to ještě není definitivní?

Určitě to definitivní není. Myslím si, že obě dvě strany hrají o čas a myslím si, že jak to v těch vyjednáváních většinou bývá, tak obě dvě strany udávají jasné krajní pozice. Teď podle mě mohou nastat tři scénáře.

Prvním je, že se budou bavit tak dlouho, až do té doby skončí válka na Ukrajině a možná ten problém rubl versus euro zmizí. Nebo v jeden moment prostě Rusko ty kohoutky skutečně uzavře. To by byl scénář krizový. Anebo se stane to, že se domluví na nějakém kompromisu, aby ani jedna z těch stran neztratila tvář, což třeba může být platba v bitcoinech, hypoteticky. Ono je to něco, čemu bychom se ještě před měsícem smáli, ale výhodou bitcoinu z pohledu Ruska by bylo, že je to decentralizovaná měna, jejíž depozita nemůže nikdo zablokovat, což neplatí u ruských devizových rezerv.

Proč se české domácnosti přes riziko uzavření kohoutků z Ruska nemusí v nejbližší době obávat výpadku dodávek plynu? A jak se ve světle této krize jeví podle Martina Záklasníka záměry Zelené dohody? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Kroce.

autoři: Vladimír Kroc , jkh

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.