Novela energetiky je jako Jekyll a Hyde. Krátit podporu solárním elektrárnám je nezákonné, říká advokát

Poslanci by měli mimo jiné znovu projednat novelu zvanou Lex OZE 3, kterou jim s úpravami vrátil senát. Co je původně hlavním cílem této novely?

Víte, ten zákon, to je takový doktor Jekyll a pan Hyde české legislativy. Jen málo norem v poslední době obsahuje tak významný vzájemný rozpor jako tento návrh zákona. To, co je v něm dobré, čili dobrý doktor Jekyll, to jsou pojmy jako akumulace, agregace, flexibilita, kterých by si veřejnost vůbec nevšimla, kdyby tam nebyla kontroverze, kdyby tam nebyl zlý pan Hyde.

Čtěte také

Je pozitivní, že prošel lex OZE 3. Má pro nás ale negativní pachuť, říká předseda Solární asociace Fousek

A to jest?

Ten pan Hyde, to jsou retroaktivní opatření, čili opatření, která zpětně mění pravidla, která byla nastavena před 15 lety pro výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména solární elektrárny. Stát těmito úpravami porušuje závazek, který těmto výrobcům dal, že jim bude 20 let garantovat podmínky.

Pojďme se o tom bavit konkrétně. Senátoři doporučili v novele energetického zákona zrušit individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kW. To je jeden z přílepků, který tam byl vložen ve sněmovně. Proč to chtějí senátoři zrušit? Respektive, proč doporučují, aby to tam nebylo?

Ono nejde jen o individuální kontroly. Jde o to, že se dramaticky mění celkové podmínky. V podstatě se snižují výnosy, které byly garantovány státem na 20 let. Stávající legislativa říká, že celý sektor solárních elektráren z roku 2010 by měl mít přiměřený zisk ve výši 8,4 % jako průměr pro celý sektor.

To, co chce udělat přílepek, ten pozměňovací návrh, je, že se z těch 8,4 % stane maximum pro každého jednotlivého výrobce. Když toto opatření zavedete, logicky snižujete průměr, ale průměr už nebude důležitý, bude to maximum pro každého jednotlivého výrobce. A ti, kteří se v rámci průměru pohybovali nad 8,4 %, přijdou o část výnosů za vyrobenou elektřinu. Pokud například splácejí úvěry, tak se může stát, že nebudou mít takové výnosy, které jim umožní úvěry splácet.

Podle senátora Miroslava Plevného za STAN nové kontroly představují „restriktivní a svévolný zásah do podnikatelského prostředí“ a byly by v rozporu s unijními předpisy. Oproti tomu ale ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS prý obavy z případných arbitráží nemá, všechna opatření jsou podle něj v souladu s evropskou legislativou i s českým právním řádem. Jak to vidíte vy?

Já jsem právník a omlouvám se, musím se trošku usmát nad výroky pana ministra financí Stanjury, protože v jedné z evropských směrnic článek 6 výslovně říká, že pokud byla podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů jednou shledána Evropskou komisí jako přiměřená, tak se státy mají vyvarovat jakýchkoliv retroaktivních zásahů, které snižují výnosy za příjem, příjmy za výrobu elektřiny a snižují nebo ohrožují ekonomickou životaschopnost těchto projektů. Takže to, co tady se teď chystá a co se má schválit, je v přímém rozporu s tímto článkem evropské směrnice.

Čtěte také

Česko politicky zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Teď doháníme zbytek Evropy, myslí si ředitel Solární asociace

Podmínky pro transformaci

Premiér Petr Fiala z ODS zatím nedokázal říct, jestli bude mít vláda ve sněmovně dostatek hlasů k přehlasování senátu ve věci přísnější kontroly solárních elektráren. Jak odhadujete, že to dopadne?

Je to šachová partie na vysoké světové úrovni, dalo by se říct, protože rozhoduje i pořadí hlasování. Nejdřív bude sněmovna hlasovat o verzi zákona tak, jak přišel ze senátu, a tam stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců. Pokud by toto schváleno nebylo, tak bude druhé hlasování, kde se hlasuje o znění zákona v původní verzi, která šla ze sněmovny – to je verze s tím zlým panem Hydem.

Může se stát, že neprojde ani toto hlasování a zákon zakončí legislativní proces neschválením a všechno, co je v něm dobré, pan Jekyll, skončí kvůli panu Hydovi a nebudeme mít ani akumulaci, ani agregaci, ani flexibilitu, ani další potřebné věci.

Pokud by zákon prošel včetně přílepků, které navrhuje zrušit senát, zvýšilo by to případně ceny energií pro jednotlivce nebo pro firmy?

Nezměnilo by to na cenách energie vůbec nic. Pravidla, která určují, jakým způsobem se stanovují ceny energie, se v tomto ohledu nezmění. Jediné, co by to znamenalo, že stát buď do sektoru pošle více peněz, nebo tam pošle méně peněz.

Čtěte také

„Směřování“ ke klimatické neutralitě je vágní záměrně. Vláda se lekla dopadů změn, kritizuje expert na energetiku Šnobr

Otázka je spíš jiná. Otázka je, pokud přílepky projdou, jaký to bude mít dopad na transformaci energetiky. My jsme v tuto chvíli ve velmi citlivé době, kdy se česká energetika transformuje. Je zapotřebí, aby prostředí bylo pokud možno predikovatelné a abychom vytvořili podmínky pro realizaci nových zdrojů, které potřebujeme.

Potřebujeme mnohem více solárních elektráren, větrných elektráren a potřebujeme i zařízení, která nám umožní soustavu následně stabilizovat. Pokud tyto přílepky budou schváleny – to vidím ve své praxi jako advokáta – bude celá řada připravovaných projektů, které nebudou realizovány, protože od nich investoři ustoupí z důvodu nestability prostředí.

Daří se instalovat dostatek nových obnovitelných zdrojů v souladu s cíli Národního klimaticko-energetického plánu? A co se stane s rezervacemi kapacit mařičů energií, pakliže budou od roku 2026 zakázané? Poslechněte si celý rozhovor.