Prymula: Dospělá populace je stejně zranitelná jako ta dětská. Myslíme si, že se onemocnění týká všech kolem a prevenci podceňujeme

Z jakých důvodů voláte po zvýšení proočkovanosti dospělých? 

Je třeba říct si, že jsme se o dospělou populaci poměrně dlouho příliš nezajímali. Řešili jsme očkovací kalendář pro dětskou populaci a pro dospělé tady máme stále v postatě jedinou „povinnou” vakcínu, a to je vakcína proti tetanu. Teď se ukazuje, že dospělá populace je skutečně stejně zranitelná jako ta dětská.

To znamená, že pokud máme nějakou infekci, zejména jsou to třeba pneumokokové pneumonie nebo RS virová onemocnění, případně chřipka, tak ty skutečně útočí na nejstarší věkovou kategorii 65 plus a je mnohem jednodušší se chránit preventivně, než potom složitě léčit na jednotkách intenzivní péče případy, které leckdy skončí špatně.

Čtěte také

Klíšťová encefalitida číhá v lesoparku i na Sněžce. Neumíme ji léčit, máme jen očkování, říká Prymula

Kolik lidí se u nás nechává očkovat proti sezónní chřipce?

To je otázka, která nás hodně dlouho trápí. Jsme někde kolem osmi procent a dlouhá léta se blížíme od pěti procent k tomuto číslu. Když se podíváme na některé západní země, tam se populace blíží k 60 až 80 procentům. To znamená, že jsme řádově níže a můžeme diskutovat, proč tomu tak je.

Covid a očkování

Proč podle vás roste počet tzv. antivaxerů?

Měli jsme tady situaci, která byla poměrně stabilní. Už od objevení první vakcíny tady byli jedinci, kteří to napadali a tvrdili, že očkování musí být škodlivé, protože přináší nějaké cizorodé látky do organismu. Malovali vakcínu jako vakcínu, po které narostou součásti krav, protože to byla vakcína z krav.

My jsme se nějakým způsobem popasovali s tou skupinou osob, která s očkováním dlouhodobě nesouhlasila, ale pak přišel covid, který vakcinaci trochu zdiskreditoval v tom slova smyslu, že od ní lidé očekávají, že když se nechám očkovat, budu chráněn doživotně, nebo alespoň velmi dlouhou dobu.

Covidová vakcína nás ale chrání jenom řadu měsíců. Já se osobně domnívám, že toto zanechalo v populaci poměrně hluboký vliv, máme skutečně o nějakých pět až deset procent více osob, které očkování odmítají. Netýká se jenom covidu, začali odmítat i běžná očkování.

Čtěte také

Chřipková epidemie vrcholí. Na nemocnice zatím nedopadá jako covid, kritických případů není tolik

Senioři patří do rizikové skupiny, co se chřipky týče. Proto mají vakcínu hrazenou ze zdravotního pojištění. Proč si myslíte, že toho využila jenom necelá čtvrtina z nich?

To s tím nějakým způsobem souvisí. My jsme trochu zvláštní národ, který vnímá rizika jen, když jsou naprosto bezprostřední. Když se podíváme na různé covidové vlny, tak se lidé masivně očkovali právě v té vlně, kdy už bylo pozdě, ale v době, kdy opadla a měli se očkovat na tu další, se prakticky nikdo neočkoval.

Tady to nejlépe mohu zdokumentovat na očkování proti pásovému oparu. To onemocnění je velmi nepříjemné, nicméně každý z nás si myslí, že jeho se netýká. Pak, když nedejbože onemocní, tak už by se velice rád nechal očkovat.

My v tuto chvíli už máme štěstí, že můžeme očkovat i poté, co se to onemocnění vyskytne, ale donedávna jsme měli jenom vakcínu, která tento efekt neměla. To znamená, že jakmile člověk jednou v minulosti onemocněl, tak byla už vakcinace zbytečná. Abych to nějakým způsobem sumarizoval, tak v podstatě onemocnění nevnímáme tak, že se týká zrovna nás. Myslíme si, že se týká všech kolem a prevenci trochu podceňujeme.

Ochrana na sezónu

Epidemie chřipky už ztrácí na síle, má smysl se ještě teď nechat očkovat?

Říkám jednu věc a někteří kolegové z výboru mě za to peskují, protože očkovat se dá prakticky kdykoliv, ale já tvrdím, že pokud se chceme nechat očkovat, tak bychom se měli nechat očkovat někdy v říjnu, v listopadu, protože pak to má největší efekt a my jsme chránění celou sezónu.

Čtěte také

Chřipka s námi setrvá do března. Bují ale i další zaměnitelné respirační viry, upozorňuje epidemiolog

Pokud se nechám očkovat dnes, tak ještě následujících 14 dnů nebudu pokryt, protože nemám dostatečnou hladinu protilátek a někdy v polovině března už ta epidemie bude na ústupu. Z tohoto hlediska je to mnohem méně účinné, než když se budu očkovat na začátku sezóny.

Kolika úmrtím v souvislosti s chřipkou by se dalo prevencí zabránit?

Účinnost vakcíny proti chřipce se pohybuje někde mezi 60 a 70 procenty, ale to hovoříme obecně o případném onemocnění. Pokud hovoříme už o těch těžkých formách a případně úmrtí, účinnost jde někam k 80 až 90 procentům, což je výrazně vyšší, takže si dokážeme jednoduše spočítat, kolik lidí bychom zachránili.

Je ale třeba korektně přiznat, že čas od času se nepovede trefit, tak říkajíc, ten kmen, který tady bude cirkulovat. To je vždy na bázi odhadů, kdy na druhé polokouli sbíráme kmeny, které tam zrovna jsou a předpokládáme, že budou i u nás. Čas od času se stane, že se toto nezdaří, třeba jednou za 10 let. Pak je účinnost vakcíny dramaticky nižší, jenom nějakých 20 až 30 procent.

Které země bychom si v proočkovanosti mohli vzít za vzor? A proč se plíživě vrací záškrt? Poslechněte si celý rozhovor.