Přehrada Nové Heřminovy? Pracujeme, jako by žaloba Dětí Země nebyla. Je reálné, že se v roce 2027 začne stavět, věří nový šéf Povodí Odry

Jaké úkoly stojí před novým ředitelem Povodí Odry? A jak dlouho se budou napravovat škody po loňské povodni? „Zatím se hovoří – jak to vyhodnotili kolegové – o deseti letech. Ale tady se bavíme o odstranění všech povodňových škod. Byl bych rád, kdybychom v zastavěných územích byli po pěti letech buď hotovi, anebo ve velmi pokročilé fázi,“ doufá šéf státního podniku Povodí Odry Petr Birklen.

Když vás ministr zemědělství Marek Výborný uváděl do funkce, řekl, že vás čeká mnoho náročných výzev. Je to tedy především obnova území po zářijové povodni?

Bezesporu je to záležitost, která podnik poznamená na dlouhé roky dopředu. Je to velký úkol, protože jsme vázáni odstraněním těchto povodňových škod a zajištěním všech funkcí vodního toku v tom území včetně obnovy odběrů a protipovodňové ochrany a podobně.

Čtěte také

Při nástupu jste prohlásil, že vaše první kroky povedou do povodní nejvíce zasažených lokalit. Co už jste v tomto směru stihl?

Po třech dnech nic, ale v tuto chvíli se připravují schůzky, které by měly proběhnout primárně v jesenických údolích, kde byly škody největší – jsou to vodní toky Staříč, Vidnávka a následně směrem ke Krnovu, takže Karlovice, údolí Opavice a tak dále.

Rád bych se postupně potkal se všemi starosty a s některými aktivními sdruženími v tom území. V tuto chvíli to budou primárně informativní návštěvy. Ty obce zhruba, předpokládám, vědí, jaký je harmonogram prací, takže ten znovu představím s tím, že bych rád „navnímal“ podněty starostů k obnově jednotlivých toků.

Obnova po povodni

Jak dlouho může obnova po povodni trvat?

Čtěte také

Zatím se hovoří – jak to vyhodnotili kolegové – o deseti letech. Ale tady se bavíme o odstranění všech povodňových škod. Byl bych rád, kdybychom v zastavěných územích byli po pěti letech buď hotovi, anebo ve velmi pokročilé fázi, protože to jsou nejexponovanější místa.

A pak se jedná samozřejmě o povodňové škody, které se nacházejí mimo zastavěná území nebo souvisí s infrastrukturou a tak dále, kde si můžeme dovolit nějaké lokální zabezpečení, a až pak následně projektovat finální úpravu nebo zajištění.

V čem má být strategický význam plánované přehrady Nové Heřminovy?

Přehrada byla navržena jako klíčový prvek protipovodňové ochrany na Opavě, protože v současnosti horní část povodí Opavy nemá kvalitní protipovodňovou ochranu, což se projevilo při poslední povodni. Nemálo se to projevilo v hustě zastavěném území níže po toku – Krnov, Opava a samozřejmě obce ležící mezi těmito městy.

Přehrada má mít primární cíl zvýšení protipovodňové ochrany pro až 15 tisíc obyvatel

Čtěte také

Takže ta přehrada má mít primární cíl zvýšení protipovodňové ochrany; zvýšení ochrany až 15 tisíc obyvatel, kteří žijí pod přehradou. A vedle toho samozřejmě plní další funkce, ale ten strategický cíl je primárně toto.

Podaří se vám dodržet harmonogram přípravy vybudování tohoto vodního díla? 

Harmonogram je samozřejmě daný. Dneska jej ovlivňuje jedna vcelku zásadní věc, a to žaloba podaná sdružením Děti Země.

Ale ta žaloba nemá odkladný účinek.

Nemá. Ale odkladný účinek nastane v okamžiku – a to nechci být posel špatných zpráv –, kdyby soud rozhodl o tom, že rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o umístění stavby zruší. To se samozřejmě vracíme hluboko na začátek, do procesu povolení stavby, a to by znamenalo velké zdržení.

Připravujeme vše pro to, abychom v červnu mohli podat žádost o stavební povolení

Samozřejmě – to říkáte správně – pracujeme, jako by žaloba nebyla. To znamená, že v současnosti připravujeme vše pro to, abychom v červnu, v polovičce roku mohli podat žádost o stavební povolení.

Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a měly by stát asi devět miliard korun. Je obojí podle vás reálné?

Čtěte také

V danou chvíli jednak předpokládám, že tyto termíny upřesní i usnesení vlády, které se aktuálně připravuje, a my s jiným scénářem nepočítáme. Takže ano, v tuto chvíli to reálné je. Samozřejmě se bavíme o dlouhém časovém horizontu, částky se mění v závislosti na jiných faktorech, jako je cena práce a stavebních hmot a tak dále. Takže tam bych nerad říkal, že toto je konečné číslo, ale s tímto pracujeme.

Jak došlo k degradaci řeky Olše? Měl by se změnit přístup k údržbě říčních ekosystémů? A která protipovodňová opatření považuje Petr Birklen za klíčová? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , krt
Spustit audio

    Související