Putin se nezastavil dřív a nezastaví se ani teď, varuje šéfka europarlamentu
Válečné předsednictví. Co bude moct Česko jako předsednická země EU ovlivňovat na poli unijní zahraniční politiky? A otevře Sedmadvacítka náruč Ukrajině? V první epizodě podcastu Bruselské chlebíčky to Viktor Daněk a Zdeňka Trachtová probírají s politologem Tomášem Weissem. Je pravděpodobné, že se Evropa stane v budoucnu akceschopnější? A co si o tom všem myslí šéfka europarlamentu Roberta Metsolaová, která poskytla Radiožurnálu rozhovor.
Evropská unie by měla udělit Ukrajině co nejdříve kandidátský status, myslí si politolog Tomáš Weiss. V opačném případě by to bylo její velké selhání. „Vyslalo by to signál, že nás Ukrajina nezajímá a že akceptujeme ruskou rétoriku, že je to jejich sféra vlivu,“ vysvětluje.
To, že Ukrajina v příštích letech do EU skutečně vstoupí, je ale podle Weisse velmi nepravděpodobné. Jde hlavně o symbolické gesto. „To, že se Ukrajina dvacet třicet let nestane členem Evropské unie, myslím si, všichni vědí. A upřímně řečeno myslím, že to vědí i sami Ukrajinci. Vlastně o to členské státy zase tak moc nestojí. A za těch deset, patnáct, dvacet let, až budou Ukrajinci zklamaní, tak to budeme řešit,“ odhaduje.
Vyžadovat teď v době války po Ukrajině, aby začala plnit všechny podmínky pro vstup, je nerealistické, míní Viktor Daněk: „Neumím si představit, že bychom po nich teď chtěli, aby začali implementovat ty stovky, možná tisíce zákonů, protože musí sladit právní systém své země se systémem EU. Že bychom po nich teď, když jim padají doslova bomby na hlavu, například chtěli, aby se připravovali na opouštění aut se spalovacím motorem. Mají úplně jiné starosti.“
„EU musí otevřít Ukrajině dveře“
Proces rozšiřování Evropské unie nikdy není jednoduchý, konstatovala v rozhovoru Pro Radiožurnál tento týden předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Evropa podle ní přesto musí otevřít Ukrajině dveře. „Jinak bychom zklamali zemi, která tuto válku bojuje za nás, a zklamali bychom i náš evropský projekt,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
„Podle mého názoru jsme teď jako Evropská unie připravení pochopit, že se Putin nezastavil v roce 2008, nezastavil se v roce 2015 a rozhodně se nezastaví ani teď. A pokud na to neodpovíme, pak mu pouze pomůžeme v tom, aby nadále brutálně, jednostranně a v rozporu s územní celistvostí dobýval suverénní státy, které jsou členy naší rodiny,“ dodává Metsolaová.
Konec jednomyslnosti?
Slabinou současné zahraniční politiky EU je také omezená akceschopnost, která souvisí s nutností jednomyslného hlasování o nejpodstatnějších otázkách. Také proto se o jejím zrušení čím dál více mluví, a to mimo jiné v souvislosti s výsledky konference o budoucnosti Evropy. V té občané EU ukončení jednomyslného hlasování podpořili.
Zdeňka Trachtová ale upozorňuje, že by to znamenalo změnu unijních smluv. „Musely by se změnit smlouvy, to je velmi komplikovaný a časově náročný proces. Aby se dosáhlo ukončení jednomyslného hlasování, tak by se na tom Evropa musela jednomyslně shodnout. Což mám pocit, že se nikdy nestane,“ dodává.
Poslechněte si první díl podcastu Bruselské chlebíčky, který vám Radiožurnál bude servírovat v aplikaci mujRozhlas a dalších podcastových aplikacích každé pondělí až do konce českého předsednictví v Radě EU.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
