„Pruhy jsou u nich jako otisky prstů.“ Čeští vědci už čtvrtým rokem spolupracují na záchraně ohrožených antilop
Vědcům z České zemědělské univerzity v Praze se daří zachraňovat kriticky ohrožené antilopy Derbyho v Senegalu. Ve dvou rezervacích jich tam dnes žije už 170, to je 40 procent všech žijících antilop tohoto druhu na světě. Přitom před necelým čtvrtstoletím převezli místní záchranáři z Národního parku Niokolo-Koba do rezervace pouhých šest kusů.
„Každé zvíře je vyfocené z levé a z pravé strany,“ ukazuje mi Karolína Brandlová z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity mnohostránkové identifikační karty jednotlivých antilop.
„V kartách jsou uvedené všechny informace – kde se nachází, kde a kdy se narodilo nebo zda je to samec nebo samice. Je tam také uveden počet pruhů a kód toho, jak jsou uspořádané.“
Pruhy totiž u antilop slouží v podstatě jako otisky prstů. „Jsou jedinečné, zůstávají celý život stejné a zvířata se podle nich dají rozlišit spolehlivěji než pomocí DNA, která je u všech v současnosti podobná,“ vysvětluje zooložka.
Jméno je lepší než číslo
Dospělý samec antilopy Derbyho dorůstá v kohoutku výšky až 180 centimetrů, může mít až metr dlouhé rohy a váží až tisíc kilogramů. „I přes svoji velikost si ale antilopy udržují ladnost,“ dodává Karolína Brandlová.
Jednotlivá zvířata jsou v dokumentaci označena identifikačními čísly, ale v terénu je jednodušší používat jména.
„Když jsme začínali, byla jména téměř výhradně v místních jazycích, ale postupem času zařazujeme už i jména, která nám zrovna přijdou na mysl,“ usmívá se vědkyně.
Focení z auta není nebezpečné
Záchrana největší antilopy na světě začala v roce 2000 a čeští vědci se na ní podílejí od samého počátku. Naposledy byli v rezervacích Fathala a Bandia začátkem letošního roku. Zvířata fotili a na základě kojení se snažili identifikovat matky a jejich mláďata.
„Jsou jedinci, kteří jsou běžně viditelní – přijdou k autu, nebojí se ho, krásně se nastaví, takže máme fotky z obou stran někdy i během jednoho dne. Ale pak jsou jedinci, které za celou dobu vidíme jednou nebo se schovávají a pak je možné, že žádnou fotku za celý pobyt nezískáme,“ popisuje doktorandka Ema Cetkovská.
„Letos se bály, protože nejsou zvyklé na přikrmování, takže ani na to, aby se tam pohybovali lidé mimo auto. My jsme z auta nevylézali. Když jsme v autě a dáváme pozor, jestli kolem jsou zvířata jako pštrosi a buvoli, tak se nám nemůže nic stát,“ nepochybuje doktorandka.
Pozor na pštrosa
Nejnebezpečnějším zvířetem je podle zkušeností Karolíny Brandlové pštros. „Je to zvíře velmi zvídavé a zároveň nepříliš inteligentní. Když jsme pracovali mimo auto, tak přišel pštros a začal se prohlížet v zrcátku našeho auta. Bránil nám v přístupu k autu, protože se mu líbilo zrcátko, a dohoda s pštrosem úplně příjemná není,“ vypráví.
Letos se v obou rezervacích narodilo přibližně 20 mláďat. Cílem vědců do budoucna je vrátit antilopy zpět do Národního parku Niokolo-Koba. V současnosti jich tam ve volné přírodě žije podle odhadu vědců 200 až 250.
Související
-
Čeští vědci zachraňují ohrožené antilopy Derbyho. Jejich genetické informace získávají z trusu
Vědci z České zemědělské univerzity v Praze zkoumají trus antilop Derbyho. Je největší antilopou Afriky a západní podruh tohoto ohroženého kopytníka žije už jen v Senegalu.
-
Naše pověst v Africe je velice dobrá, říká vědkyně, která se věnuje ochraně antilop
Karolína Brandlová v senegalské rezervaci sleduje a studuje antilopy Derbyho, největší ze všech antilop, které obývají otevřené savany s hustým porostem.
