Problémy hašení bezzásahové zóny? Chyběly nám přístupové cesty, voda i technika, vypočítává šéf hasičů Vlček

Jaké zásadní poučení vyplývá z této zkušenosti?

Pro nás bych to rozdělil do dvou oblastí. První oblastí je oblast prevence. Já už jsem to několikrát vyjádřil: z toho, co jsem viděl v tom lese samotném, musím přiznat, že jsem byl zděšen z toho množství suchého dřeva, které tam leží anebo stojí a které je odhadováno asi na milion a půl kubíku. V tom lese pro požár zůstává takové palivo, které může kdykoliv zapříčinit vznik jakéhokoliv dalšího požáru i v budoucnosti.

Na druhé straně je pro mě absolutně neakceptovatelné, že tam nebyl dostatek příjezdových komunikacích a že celá oblast národního parku, té bezzásahové zóny, není oddělena požárními pásy. A co chybělo naprosto zásadně, tak je požární voda. To bych řekl, že jsou tři hlavní atributy, které je třeba mít v takovémto prostředí jednoznačně zajištěny.

Čtěte také

Obnova Českého Švýcarska nám ukáže, jak změně klimatu přizpůsobit hospodářské lesy, říká náměstek Tesař

A to je podle vás povinnost správy národního parku?

Jednoznačně. Domnívám se – trošku se obávám – že obdobná situace může být i v dalších bezzásahových zónách napříč Českou republikou. Diskutoval jsem to i s ministrem vnitra a jsme připraveni připravit strategický materiál pro Bezpečnostní radu státu, kdy si potřebujeme jednoznačně vydiskutovat, jestli ekologie stojí nad bezpečnosti či naopak.

Kdybychom shrnuli, co bylo řečeno, jaká opatření tedy budete muset udělat po této zkušenosti do budoucna?

Tak znova říkám, že se musíme zaměřit na určitou míru zvýšení prevence v těchto lokalitách.

Co to znamená? Jak se dá preventivně předcházet něčemu takovému, čeho jsme byli teď svědky?

Jak jsem říkal, z pohledu státního požárního dozoru bude opravdu potřeba se u jednotlivých parků, tam, kde jsou bezzásahové zóny, zaměřit na ty tři základní věci, což jsou přístupové komunikace, požární pásy a požární voda.

Čtěte také

Hřensko je důsledek půlročního sucha, máme rekordní počet lesních požárů, říká člen týmu Intersucho

Součástí prevence je i včasná detekce vzniku požáru a musím říct, že v naší době jsou ty metody velmi sofistikované. Detekovat vznik kouře, popřípadě plamenů, se dá dálkově, používat se dá i dronová technika. Není to jen o tom, že by pokaždé ten revírník musel celou oblast procházet. Tak to je ta vyložená prevence.

A pak musí být jednotky požární ochrany možná lépe připraveny z hlediska svých sil a prostředků. Jedním z příkladů je, že ta místní jednotka, tzv. rybník na vodu, má akorát stařičkou Tatru 138, která je desítky let stará. Ta by si určitě zasloužila, aby vlastně tam byla moderní, řekněme devítikubíková cisternová automobilová stříkačka, která do těch nedostupných míst, bude schopna dovézt vodu alespoň v základním množství.

Ukazuje se, že hasiči potřebuje lepší vybavení nejenom tam, ale i jinde? Bude potřeba pořídit dejme tomu velkokapacitní hasící letadla, anebo si vystačíme s tou protipožární flotilou, která funguje v rámci řešení katastrof v Evropě?

Z mého pohledu určitě nevystačíme. Já bych v tuto chvíli nechtěl tu otázku specifikovat jenom na oblast pořízení letadel, protože stojíme před přezbrojením Letecké služby Policie ČR a i tento zásah nám ukázal, jakým směrem by se mělo jít.

Čtěte také

Modulární stavebnice, letadla i drony. „Chceme ukázat to nejlepší z průmyslového designu,“ říká podnikatel o zlínském projektu

Když to zase vezmu konkrétně: jestliže dnes používáme vaky na hašení, tzv. bambi vaky, s objemem vody 1000 litrů, tak se ukazuje, že jsou nedostatečné. U kolegů z Polska, z Německa či z Rakouska, kteří tam lítali, jsme viděli, že jsou schopni s těžkými vrtulníky používat i vaky, které mají objem čtyři kubíky, 4000 litrů. To pak má smysl.

Takže je budeme pořizovat?

Já doufám, že ano, protože pomoc ze vzduchu je pro nás naprosto zásadní podporou. Do této debaty samozřejmě musí vstoupit i otázka možného pořízení letadel, ale určitě to není o tom, že bychom je měli provozovat my. Pokud by k něčemu takovému došlo, tak je to spíš o Armádě ČR a o zapojení do toho evropského systému pomoci.

Kolik peněz hasičskému sboru podle jeho generálního ředitele chybí, mj. i na ohodnocení profesionálních i dobrovolných hasičů? A jak se vypořádává s anonymními připomínkami hasičů zasahujících v Českém Švýcarsku? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.