Hřensko je důsledek půlročního sucha, máme rekordní počet lesních požárů, říká člen týmu Intersucho
Začínají další tropické dny, dnes má být až 34 stupňů, zítra a pozítří ještě tepleji. Takové teploty a k tomu nedostatek deště způsobují sucho. Třeba v Olomouci nebo Šternberku už kvůli tomu magistráty zakázaly zalévání zahrad a napouštění bazénů z potoků. Problémy se suchem v Ranním interview nastiňuje člen týmu Intersucho Pavel Zahradníček.
Při zkoumání rozlišujete míru sucha ve dvou vrstvách – v té povrchové do čtyřiceti centimetrů a v hlubší do jednoho metru. Jaký je v nich teď stav, kde je v Česku situace nejhorší?
Naštěstí nám minulý týden zapršelo, hlavně na Moravě, v Praze a okolí a také na Českokrumlovsku. To velice dobře doplnilo vrstvu do 40 cm, tedy povrchovou, která se vždycky docela rychle doplňuje, ale zároveň i vysušuje. Tam je snížená půdní vlhkost na 20 procentech území, o suchu se můžeme bavit na 5 procentech.
Čtěte také
Horší situace je v hlubší vrstvě 40 až 100 cm, tam se projevuje dlouhodobější sucho. I dlouhodoběji se půda zase dosycuje. Tam jsme na 65 procentech snížené půdní vlhkosti. V celém profilu do jednoho metru se můžeme bavit, že sucho je v České republice na 20 procentech území.
Ale hlavně srážky z minulého týdne pomohly. Nejhorší situace je na jihozápadě a severozápadě Čech a na Havlíčkobrodsku. Naopak situace se zlepšila v pásu jižních Čech až po Krkonoše, kde jsme zaznamenali velké úhrny srážek a i ta hlubší vrstva půdy je dobře dosycená.
Co je příčinou sucha? Je to hlavně málo deště nebo ještě něco jiného?
Letošní sucho je dané hlavně nedostatkem srážek, který pokračuje od podzimu 2021. Pak nastoupila suchá zima, sněhu bylo málo – sněhová pokrývka je důležitá pro dosycení půdy a podzemních vod. A jaro pokračovalo také bohužel nedostatkem srážek. Do toho v červnu a v červenci vystoupaly teploty na tropické hodnoty a to napomohlo rychlému vysušování po srážkách.
Letošní vyšší počet dnů, kdy půda neměla dostatek vláhy, může mít podle vašeho projektu vliv na růst a vývoj rostlin. Znamená to, že vegetace bylo míň? A projevilo se to třeba na úrodě?
Naši reportéři hlásili od března očekávanou ztrátu výnosů kolem 10 až 30 procent, teď očekávají ztrátu výnosů na 30 až 40 procentech. Druhý projev byly lesní požáry, letos nečekaně v hojné míře. I v březnu, což nebývá obvyklé, protože po zimě nebývá půda suchá. Napadané dřevo bylo velice suché, zaznamenali jsme rekordní vlnu požárů. O Hřensku se nemusíme bavit, to je důsledek půlročního sucha.
Související
-
Na prožívání ztráty lesa se dětí nikdo neptá. Uvědomují si roli sucha a člověka, říká psycholožka
Co se stane s lidskou myslí, když z okolní známé krajiny náhle zmizí les? Jak na prudkou změnu reagují děti a dospívající? A co označujeme termínem environmentální žal?
-
Pozor, po kůrovci přichází klikoroh. Proti kalamitě jihočeští vědci bojují speciálními kelímky
Kůrovcová kalamita dala zelenou dalšímu škůdci. Klikoroh borový ničí sazenice na pasekách po kůrovcové těžbě po celé republice.
-
V Mezné shořely tři domy, ale obec mohla být vymazána ze světa, chválí hasiče starosta Hřenska
Ničivý požár v Národním parku České Švýcarsko ohrožoval z bezprostřední blízkosti Hřensko na Děčínsku. Jak vypadá situace nyní?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
