Přijde další pandemie, musíme být připravení, vyzývá lékař k urychlení vývoje telemedicíny

7. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Telemedicínská konzultace (ilustrační snímek)

Snaha získat co nejrychleji lék na covid-19 nebo zajistit potřebné ochranné pomůcky často urychlila některé schvalovací procesy a testy, které by jinak trvaly měsíce a možná i roky. Jde o výjimky v čase krize. Podle docenta Jiřího Malého z Institutu Klinické a experimentální medicíny, ale současná situace ukazuje, že instituce a schvalovací procesy na medicínské technologie jsou dnes trochu zkostnatělé a měly by si zachovat větší pružnost i po jejím skončení.

Velmi konzervativní přístup posledních let nechával jen velmi malý prostor pro implementaci nových technologií do medicíny. Samozřejmě musíme být ostražití, abychom nepustili do oběhu něco, co by lidi ve výsledku poškodilo, ale na druhou stranu není možné, aby uvedení do klinické praxe trvalo dekádu, jako tomu bylo v posledních letech.

Čtěte také

Docent Jiří Malý se společně s profesorem Ivanem Netukou, přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, podílel na vůbec první implantaci bezdrátově dobíjené srdeční podpory.

Doteď pacienty omezoval drát, který jim vedl z těla a propojoval srdeční náhradu s externí baterií. Zároveň ale často způsoboval infekci a další vážné komplikace. V těchto bezdrátových srdečních náhradách proto vidí současní kardiochirurgové budoucnost transplantologie. „Dalším krokem je, aby byl do klinické praxe uveden vzdálený monitoring,“ nastiňuje další vývoj docent Malý.

Kontrola na dálku

Doc. MUDr. Jiří Malý z Institutu Klinické a experimentální medicíny

Tento trend potvrdila i nedávná krize. V době, kdy byla pandemie na vzestupu, museli lékaři v IKEM omezit ambulantní péči o pacienty po transplantaci, aby je nevystavovali zbytečnému riziku. Díky tomu jsme si uvědomili, že budoucností v tomto směru je rozvoj telemedicíny, tedy vzdálené kontroly pacientů, popisuje docent Malý.

Současné technologie umožňují monitorování funkce transplantovaných jaterních štěpů i ledvin, v blízké budoucnosti bude k dispozici i přesné sledování funkce srdečního štěpu. To všechno by mohlo už brzy vést k výraznému omezení počtu ambulantních návštěv pacientů v ordinaci.

Telemedicína šetří čas, finance, ale hlavně to přispívá k lepšímu zdraví celé populace. Záleží jen na tom, jestli bud ve společnosti vůle systém zprovoznit. Současná pandemie mohla v tomto ohledu řadu lidí přesvědčit.

„Frekvence kontrol pak nebude jednou za čtvrt roku, ale třeba jednou za rok, v případě, že nebude problém,“ dodává lékař. Propojení na dálku přitom nemusí fungovat jen mezi pacientem a nemocnicí, ale také v trojúhelníku mezi pacientem, jeho lokálním lékařem, ať už praktickým, nebo specialistou, a nemocnicí.

Čtěte také

Virtuální ordinace

Že se přístup veřejnosti k online konzultacím zlepšil, potvrzují statistiky. Čeští pacienti se od začátku března začali častěji spojovat s praktickými lékaři přes chat nebo videohovor – vyplývá to z dat služeb uLékaře.cz a Virtuální klinika EUC.

Třeba ve Švédsku už několik let fungují takzvané Virtual Health Rooms, kde si dokonce pacienti můžou sami změřit některé své zdravotní hodnoty a následně je online konzultovat s lékařem. Ve Švédsku tyto virtuální ordinace využívají hlavně v odlehlejších regionech na severu země, kde není zdravotní péče tak dostupná.

03482519.jpeg

Podle Michala Štýbnara z Národního telemedicínského centra při Fakultní nemocnici v Olomouci by ale něco podobného mohlo pomáhat i v českých podmínkách. Využívat bychom mohli biomedicínské senzory, hlasové asistenty nebo třeba kamerové systémy. Průběžný sběr dat od pacientů by také mohl přispět ke snazší diagnostice v případě zhoršení stavu.

Jak koronavirus ovlivnil fungování transplantační kliniky pražského IKEM? Jak je to s transplantacemi mezi příbuznými? A jak se ještě dají vylepšit funkce srdečních náhrad? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R.

autoři: Vojtěch Koval , and
Spustit audio

Související