České nemocnice budou monitorovat termokamery. Jak fungují a nedají se zneužít?
Najdete je v nemocnicích v Jižní Koreji, Thajsku nebo třeba v Číně. Termokamery jsou další moderní technologií, kterou chce vláda bojovat proti šíření nového typu koronaviru. Měly by včas odhalovat horečku u pacientů a ochránit tak doktory i další nemocné. Někde už termokamery fungují i u nás – pochvalují si je například v brněnské fakultní nemocnici, kam je zapůjčili vědci z Vysokého učení technického.
„Kamery, které máme k dispozici při vstupu do FN v Bohunicích, měří teplotu jak zaměstnancům, tak pacientům, ještě než vstoupí k nám do areálu,“ popisuje mluvčí brněnské fakultní nemocnice Pavel Žára. „Splňují to, co potřebujeme – zamezí průchodu pacientů, kteří mají horečku, a tím pádem by mohli býti nositeli onemocnění covid-19.“
Temokamery mohou být v boji proti koronaviru významným pomocníkem, souhlasí Milan Honner z Výzkumného centra nových technologií na Západočeské univerzitě v Plzni:
„Termokamera vypadá podobně jako fotoaparát nebo videokamera, funguje vlastně skoro stejně. Rozdíl je pouze v tom, že detektor je citlivý ne na viditelné, ale na infračervené záření. Normálními temovizními kamerami můžete mířit na vzdálenost do tří metrů.“
Pozor na roušku či brýle
Rychlé a bezkontaktní měření teploty – to jsou podle docenta Honnera největší výhody termokamer. Když mají navíc dobré rozlišení a neměří na příliš velkou vzdálenost, dokážou být velmi přesné. Člověk ale nesmí mít nijak zahalený obličej.
Čtěte také
„Nejspolehlivějším místem k přesnému určení tělesné teploty je koutek oka nebo ušní otvor. Pokud je ale něco kryje, například rouška, tepelné záření neprochází. Záludné je to zejména u materiálů, přes které lidské oko vidí, ale termokamera ne. To pak neměříme teplotu člověka, ale třeba jeho brýlí,“ uvádí na příkladu Milan Honner.
Univerzální použití
Záběrům z termokamery se říká termogram nebo teplotní mapa. Na první pohled působí celkem děsivě. Lidé jsou na snímku zbarvení podle toho, jakou teplotu zrovna mají. „Vyšší teplotě odpovídají barvy jako bílá a žlutá, nejnižším teplotám černá a šedá,“ popisuje vědec.
Plzeňské výzkumné centrum nových technologií, kde Milan Honner pracuje, se zabývá termodiagnostikou už dvacet let. Teď nabídlo ministerstvu zdravotnictví pomoc se zaváděním termokamer do českých nemocnic. Pomoct by ale kamery mohly i jinde.
„Smysl to dává zejména na místech, kde se pohybuje hodně osob, což nejsou jen nemocnice, ale i úřady, školy, firmy…“ vyjmenovává.
Neproklouzne ani myš
Pro firmy zajišťuje termokamery společnost Securitas. „Jedna z hlavních výhod je, že termální kamera neodpouští,“ upozorňuje její technický ředitel Jan Huml na fakt, že termokameře neunikne nikdo, kdo projde jejím zorným polem.
Čtěte také
„Nepustí kamaráda, protože má teplotu a potřebuje do práce. Kamera ho opravdu změří a vyhodnotí. A zároveň je schopná následně ovládat další části budovy – může vyřadit výtahy, vstupy, turnikety, může uzavřít nějakou část, aby se návštěvník se zvýšenou teplotou dál nedostal.“
Velký bratr se dívá?
O termokamery je teď podle Humla obrovský zájem. I kvůli pandemii. Jako bezpečnostní systém mají také tu výhodu, že je není snadné zvenčí napadnout hackery.
Docent Milan Honner ze Západočeské univerzity v Plzni by ale přesto byl při zavádění termokamer opatrný: „Rizika jsou velice podobná jako u jiných zobrazovacích systémů, které vás sledují někde na ulici. Někdo může sledovat kam jdete, co děláte. A termokamery jsou v tomto ještě osobnější, protože vaše teplotní pole je obrazem vašeho zdravotního stavu.“
Tak jako u jiných moderních technologií, i v případě termokamer tedy podle docenta Honnera platí, že mohou být vítanými pomocníky. Obezřetnost je ale na místě.
Související
-
Moderní systémy s nočním viděním pomáhají řidičům předcházet...
Odpoledne se stmívá čím dál dříve a horší viditelnost může dělat velké problémy hlavně na silnici. Nejvíc nehod se loni stalo mezi 16. a 17. hodinou. Kam řidiče ned...
-
Vyasfaltovaná ulice, nebo kostky pod stromy? Teploty se liší až o 30 stupňů, ukazuje termokamera
Leží pár kroků od sebe, jako by je ale dělilo klimatické pásmo. Měření iROZHLAS.cz ukázalo, jak moc se liší teplota v ulicích chráněných stromy a v těch, kde vládne asfalt. Rozdíl byl 30 stupňů.
