Přibývají případy podvyživených dětí. Afghánci se víc než Tálibánu obávají úpadku ekonomiky, říká Lékař bez hranic

Jak se žije v Afghánistánu po tom, kdy se vlády ujalo hnutí Tálibán? Hrozí zemi vážná humanitární katastrofa, jak varovala Organizace spojených národů? Jak funguje tamní nemocnice provozovaná organizací Lékaři bez hranic? Tomáš Pancíř se ptá člena týmu Lékařů bez hranic, který působí přímo v Afghánistánu, Jana Vetešníka.

Jak se aktuálně v Afghánistánu žije? Je tam bezpečno?

To je dosti komplexní otázka, nicméně ve zkratce – je zde určitě bezpečněji, než zde bylo dřív, samozřejmě mluvím o místě, kde působím, nemám přehled o celé zemi. Probíhaly tady intenzivní boje, neustálá střelba, bombardování. Takže přes všechno strádání, kterým teď kolegové i místní obyvatelstvo procházejí, je tady bezpečněji.

Čtěte také

To znamená bezpečněji než před převratem, před rokem, dvěma?

Ano, určitě.

Jak dlouho v Afghánistánu jste? Byl jste tam v srpnu, v době, kdy se bojovalo a kdy Tálibán celou zemi ovládl?

Jsem zde téměř tři a půl měsíce. Když probíhaly boje na začátku srpna, tak jsem měl být na misi v Súdánu, ale volali mi kolegové z Amsterodamu, jestli jsem ochoten změnit destinaci na Afghánistán. Takže jsem se sem dostal až po intenzivních bojích po převratu.

Když sledujete chování lidí a fungování vaší nemocnice, cítíte nějaký strach, který by Tálibán v okolí vyvolával?

To úplně asi ne, to spíš jde ruku v ruce s celkovým zhoršením ekonomické situace. My jako MSF (mezinárodní zkratka Lékařů bez hranic Medecins sans frontieres, pozn. red.) – samozřejmě můžu mluvit pouze za nás – s Tálibánem jednáme, samozřejmě je to kvůli tomu, abychom mohli zajistit péči pro pacienty. Tlak z Tálibánu určitě existuje, ale místní obyvatelé teď mají obavy z celkového úpadku ekonomické situace v Afghánistánu.

To znamená, že nějakou atmosféru strachu ve svém okolí necítíte?

Úplně ne.

V Afghánistánu hrozí jedna z největších humanitárních katastrof.
Jan Vetešník

Jak je to se zásobováním v části Afghánistánu, kde jste? Mají lidé co jíst a pít?

To je asi momentálně největší problém. Nevím, jestli se do České republiky dostávají informace, že v Afghánistánu hrozí jedna z největších humanitárních katastrof. Je to v důsledku i současné situace, samozřejmě systém podle mého názoru nefungoval v Afghánistánu ideálně ani před převratem. Nicméně je to kombinace více faktorů jako je sucho, neúroda v posledních letech. A jak jsem zmiňoval, celkové zhoršení ekonomické situace.

Generální tajemník OSN už v září varoval, že v Afghánistánu hrozí masivní potravinová krize. Znamená to, že varování se opravdu naplňuje?

Ano, naplňuje. Určitě to vidíme i v naší nemocnici, přibývají nám případy podvyživených dětí, celkově zhoršování zdravotního stavu lidí, což jde ruku v ruce s tím, když lidé nemají dostatečný zdroj potravin a tekutin.

Čtěte také

Projevuje se to přímo v obchodech? Pokud si půjdete nakoupit, tak není vlastně co?

Ano, částečně. Ale i v Laškargáhu je určitá skupina lidí, kteří mají nějaké finanční zdroje, ale většina lidí v tuto chvíli nemá práci, celkově bankovní systém je před kolapsem. Takže lidé nemají ani finance na nákup základních potravin.

Když mluvíte o hrozícím kolapsu bankovního systému, jak se to projevuje v praxi?

Bylo běžné, že jsme posílali zaměstnancům výplaty do banky, mohli si tyto peníze kdykoliv vybrat. Nicméně potom, co jsme se sem po převratu dostali, tak bankovní systém byl ochromený, což je částečně i z toho důvodu, že Světová banka a Mezinárodní fond zmrazily spoustu účtů…

Mimo jiné jsou zmrazené i zásoby Afghánské centrální banky?

Ano, i to se projevuje. I když se nám zatím daří platit lidem za jejich práci, máme zdroje na nákup potřeb pro nemocnici, ale hotovosti rapidně ubývá a bankovní systém limituje množství výběrů veřejnosti. Takže obecně hladina hotovosti je nízká, většina lidí si v panice vybírají finance z banky a neukládají, takže to jde ruku v ruce.

V nemocnici se rodí 100 dětí denně 

Pracujete v nemocnici, kterou provozuje organizace Lékaři bez hranice. Jak velká je to nemocnice?

Nemocnice v Laškargáhu má 300 lůžek, v této chvíli jsme dost nad kapacitou.  Máme přibližně 1000 zaměstnanců, je to jeden z největších projektů MSF, které máme celosvětově. Máme spoustu oddělení – chirurgické, dětské, porodní, laboratoř, rentgen. Takže regulérní nemocnice, samozřejmě ten standard je trošku někde jinde ve srovnání s evropskou nemocnicí.

Četl jsem výpovědi vašich kolegů, že po bojích v srpnu byla nemocnice přeplněná. Jak je to teď?

Nápor maličko ustal po bojích. S uklidněním bezpečnostní situace se lidé více odvážili chodit k nám i ze vzdálenějších oblastí. Nemocnice v Laškargáhu je provinční nemocnice, takže spádová oblast je kolem dvou milionu lidí. Takže více lidí přicházelo i po změně režimu, v toto chvíli se to trošku snižuje, ale zase se to vyvažuje s jinými faktory, jako je celkový kolaps zdravotnického systému v Afghánistánu.

S jakými problémy nejčastěji lidé přicházejí?

Nemocnice je komplexní, léčíme a poskytujeme zdravotní pomoc v široké škále. Přicházejí lidé s banálními nemocemi, jako je chřipka nebo nachlazení, samozřejmě máme zde velmi komplexní zranění. Velkou složkou nemocnice je porodní oddělení, denně se nám tady rodí až sto dětí.

Jak je to s covidem v Afghánistánu? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.