Po evakuaci z Afghánistánu začíná v Česku nový život. „Vzal bych jakoukoli práci,“ říká 56letý inženýr Brahim

Všech 118 Afghánců, kterým po srpnové evakuaci z Kábulu Česko udělilo azyl, vstoupilo do Státního integračního programu. Rodina pana Brahima byla jednou z posledních, které se podařilo ze země ovládnuté Tálibanem evakuovat. Po třech měsících, které strávili v pobytovém středisku ministerstva vnitra čekáním na azyl, se přesunuli do bytu v Praze. Vystudovaný inženýr si teď hledá práci, jeho děti by rády dokončily vysokoškolská studia. Společně chodí na intenzivní kurz češtiny.

Nejtěžší je čeština

Šestapadesátiletý otec rodiny Brahim v Afghánistánu pracoval přes dvanáct let pro jednu českou neziskovou organizaci. Ta mu v srpnu pomohla dostat se na palubu evakuačního letu české armády.

Čtěte také

Jeho rodině se prý v Česku moc líbí. Jediný problém, na který narážejí, je vedle jazyka práce. „Bez znalosti jazyka je hodně těžké najít si práci. Vzal bych jakoukoli,“ říká vystudovaný strojní inženýr Brahim.

Jeho rodina má štěstí, že nemusí řešit ten největší problém první fáze integrace – hledání bydlení. Zkušenosti sociálních pracovníků Státního integračního programu popisuje jeho vedoucí Radim Prahl: „Majitelé jsou nedůvěřiví vůči cizincům, zvlášť cizincům ze zemí, o kterých se bavíme. Často se fakt stane, že druhá strana řekne No to ani omylem! a prásk, položí telefon.“

S bydlením je potřeba pomoct

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek je ale přesvědčený, že kdyby se ministerstvo obrátilo na neziskové organizace, byly by s hledáním bytů úspěšnější. „Je opravdu potřeba oběhnout místní firmy, pobavit se s městy v místě, kde ty lidé žijí, jestli by nebylo možné se ucházet o sociální bydlení,” doporučuje.

S integrací má afghánským uprchlíkům pomoci kurz socio-kulturních reálii, kde se dozví, jak funguje MHD, školství nebo jak se platí složenky. V rámci terénního kurzu pak budou poznávat česká města a každodenní život v nich.

autoři: Iva Vokurková ,
Spustit audio

Související