Zapojí se evakuovaní Afghánci v Česku do života? Máme velmi dobře fungující integrační program, ujišťuje Hamáček

19. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Hamáček odchází z jednání vlády.

Ve spěchu s rodinami opustili Afghánistán, jen aby zachránili sebe a své blízké před Tálibánci. Afghánští spolupracovníci české armády a ambasády se dostali do Česka na palubě tří armádních speciálů. Zatím zůstávají v karanténě, pak by se ale měli rozhodnout, jestli chtějí v Česku žít. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD do Česka přicestovalo kolem 180 afghánských spolupracovníků české armády a ambasády, kteří dostali vstupní víza a jsou v karanténě. 

„Zatím se další lety neplánují, a pokud by se ukázalo, že ještě někdo zůstal v Kábulu a je potřeba ho dostat do Česka, tak bychom využili spolupráci se Spojenci,“ doplňuje Hamáček. „Musí se rozhodnout, jaký pobytový titul chtějí využít na území Česka, zda požádají o azyl, nebo zda to bude žádost o trvalý pobyt.“ 

Část zachráněných afghánských spolupracovníků pracovala na české ambasádě. U těch Hamáček očekává, že zůstanou v Česku. Ostatní se pak sami rozhodnou, zda zůstanou zde, nebo půjdou do jiných zemí EU. „U tlumočníků to bude na nich,“ říká.

Čtěte také

Evakuovaným Afgháncům pomůže zapojit se do normálního života ministerstvo vnitra. „Máme velmi dobře fungující integrační program. Funguje 20 let a máme s tím velké zkušenosti,“ ubezpečuje ministr.

S hejtmanem Martinem Kubou z opoziční ODS chce mluvit o tom, zda je do programu možné zapojit i kraje a obce. „Není to o tom, že bych chtěl na kraje přehazovat odpovědnost. Spíše to je o koordinaci a spolupráci,“ ujišťuje Jan Hamáček.

Unijní špičky varují před migrací 

Země Evropské unie by kvůli situaci ve světě měly preventivně posílit ochranu vnějších hranic. Shodli se na tom večer ministři vnitra zemí 27, kteří také řešili sílící potíže s nelegálními přechody hranic mezi Běloruskem a státy Pobaltí.

„Situace na bělorusko-litevských hranicích se už začala obracet. Ještě v červenci přicházely řádově stovky lidí denně, teď se většinu příchozích daří ihned vracet zpátky. Většinu žadatelů o azyl tvoří Iráčané, kteří se do Běloruska dostávají letecky. A podle unijních špiček migraci řídí režim Alexandra Lukašenka,“ přibližuje zpravodaj Viktor Daněk.

Zamezit pašeráctví lidí

Na území Afghánistánu se nachází také množství vnitřně vysídlených uprchlíků. Těm je potřeba co nejdříve zajistit pomoc na místě a zabránit tak tomu, že budou nuceni vydat se za hranice a potažmo do Evropy.

Čtěte také

„Evropská komise plánuje navýšit humanitární pomoc pro Afghánistán i pro tranzitní země v regionu,“ dodává Daněk. Unijní státy by na druhé straně měly nabídnout přesidlování těm Afghánců, kterým hrozí bezprostřední nebezpečí. To jsou třeba novináři nebo zaměstnanci lidsko-právních organizací.

„Zajištění legálního odchodu do Evropy podle Unie omezí byznys pašeráků lidí,“ uzavírá zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu.

Jak a v čem mohou krajské samosprávy pomoci při integraci Afghánců evakuovaných z vlasti? Spolupracuje na tom se samosprávami vláda a ministerstvo vnitra? A vyrovná se Česko v pomoci afghánským utečencům jiným evropským zemím? Také na to se moderátor Vladimír Kroc zeptá ve Dvaceti minutách Radiožurnálu jihočeského hejtmana a předsedy Asociace krajů Martina Kuby z ODS. Nalaďte si Radiožurnál ve čtvrtek krátce po 17. h.

autoři: Petr Král , prh
Spustit audio

Související