Prezidentův postup při výběru ústavních soudců má svá rizika. Nechat si poradit je ale v pořádku, hodnotí senátorka Kordová Marvanová

Prezident Petr Pavel aktuálně vybírá nástupce trojice stávajících soudců Milady Tomkové, Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Těm mandát skončí třetího května. Podle prezidenta byste měli schvalovat 10. května, tedy týden po tom, kdy tyto tři mandáty skončí. Tou dobou už bude chybět pětina soudců Ústavního soudu. Nedostává se tím Senát pod tlak? 

Samozřejmě je to časový tlak, ale my o něm víme. Je dán tím, že teď končí mandáty třem ústavním soudcům a je zapotřebí co nejdříve jmenovat nové. Nemyslím si ale, že to je něco, co by Senát nezvládl.

Navíc předpokládám, že všichni tři adepti budou natolik známí, že posuzování nebude složité. Uvidíme, protože to třetí jméno neznáme. Já jsem čekala, jestli ho dnes pan prezident nějak poodhalí nebo dokonce už oznámí, ale nestalo se tak.

Čtěte také

iROZHLAS

Pavel hledá nové ústavní soudce. Zatím se setká s možnými kandidáty Baxou a Zemanovou

Petr Pavel oznámil před dvěma týdny proceduru, podle které chce kandidáty na ústavní soudce vybírat. Oslovil 23 institucí, ty požádal, aby mu předložily jména kandidátů. Návrhy následně posuzuje sedmičlenný konzultační panel, který vede ústavní právník Jan Kysela. Tento postup se vám líbí?

Nevadí mi, ale není nutný. Všichni si matně vzpomínáme, když vybíral soudce Ústavního soudu Václav Havel, a také se radil s různými odborníky a osobnostmi. Nebylo to ale nastaveno touto procedurou, takže kdyby tato procedura nebyla, tak by mi to nevadilo. Podle mě je podstatné, jestli to proběhne důstojně, jestli ty návrhy budou kvalitní. Důležitý je výsledek.

Prezident se rozhodl, že bude postupovat takto, a má to svoje rizika. Někteří právníci konstatovali, že tam bude řada kandidátů, kteří by jakoby byli odmítnuti prezidentskou kanceláří. To může působit zvláštně, ale nemusí, záleží na tom, jak to bude vykomunikováno. Prezident se zkrátka rozhodl, že to chce udělat takto, má radu moudrých, která mu někoho doporučí. Rozhodnutí, koho navrhne, je ale jenom prezidentovo, a tak by to mělo rozhodně zůstat. Prezident by neměl být tím, kdo to jenom pak doručí do Senátu.

Tento postup kritizoval například bývalý senátor, právník Petr Pithart, v textu pro Echo24 psal o trivializaci tohoto procesu. Sdílíte tyto pochybnosti?

Já jsem jeho názor četla. Proto mám ten postoj, který jsem před chvíli řekla. Má svoje rizika, prezident není pošťák, který by měl sumarizovat návrhy a na základě nějakého rozhodnutí komise je potom doručit do Senátu. Prezident je ten, kdo by měl za těmi navrhovanými ústavními soudci skutečně stát.

Mělo by to být jeho rozhodnutí, jeho uvážení. Je v pořádku nechat si od někoho poradit. Odpovědět na to, kdo jsou jeho poradci, je také v pořádku, protože by asi nebylo dobře, kdyby lidé nevěděli, kdo prezidenta ovlivňuje. Má to ale svoje rizika, s tím souhlasím.

Čtěte také

iROZHLAS

Pavel osloví 23 institucí, aby navrhly kandidáty na ústavní soudce. Bude je posuzovat konzultační panel

Jaká kritéria, kromě těch zákonných, by měli splňovat ústavní soudci?

Diskutuje se o tom, jaká by měla být jejich právní praxe, jestli stačí praxe pouze třeba jako zákonodárce. Na to mám jednoznačný názor, že to rozhodně nestačí, protože pokud zákon o Ústavním soudu mluví o právní praxi, tak tomu rozumím tak, že to je skutečně výkonná činnost právníka, nikoli zákonodárce, jehož činnost není čistě právní, ale jaksi politická. Byla bych ráda, aby na to byl Senát dost přísný, aby za tou osobností byla rozsáhlá právní praxe.

Pak je pro mě velmi důležité to, aby daná osobnost celou svou praxí a svým životem ztělesňovala hodnoty, které jsou vetknuty do ústavy, aby hodnoty ústavy a právního státu kladla nad určité zájmy. Kdysi se diskutovalo jedno okřídlené úsloví, že když je tady zájem vlády, tak právo musí jít stranou. Byla bych ráda, aby Senát odsouhlasil takové osobnosti, pro které by ústavnost a hodnoty právního státu byly nad zájmy vlády a konkrétních skupin.

Měli by být strážci ústavnosti, to je pro mě velmi důležité. A nejen to, jak to budou prezentovat před Senátem, ale i jak to svou celoživotní i právní praxí ztělesní. Když půjde o soudce, jestli takovým způsobem vykonávali svou soudcovskou činnost, nebo jak ty hodnoty naplňovali v rámci své činnosti třeba advokáti, státní zástupci či jiné právnické profese.

Mělo by být u Ústavního soudu víc žen?

Ano, jsem přesvědčena, že je trochu problém, když ve významných funkcích tohoto státu drtivě převažují muži. A když převažují i u Ústavního soudu, kde jde o určitý úhel pohledu, tak by tam měly být i ženy.

Kdo by mohl být třetím z nově nastupujících ústavních soudců? Proč by složení Ústavního soudu mělo být pestré? Poslechněte si celý rozhovor.