Předseda Ústavního soudu by měl být v politických otázkách zdrženlivější, míní nový ústavní soudce

Ústavního soud bude mít po roce patnáctého ústavního soudce. Bude jím Jan Svatoň, který působí na Katedře ústavního práva Masarykovy univerzity. Zbývá jen jeho oficiální jmenování prezidentem republiky. Jak hodnotí kroky dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, které vyvolaly spory nad výkladem ústavy? Bylo by dobré ústavu měnit? Nově schváleného ústavního soudce Jana Svatoně se ptal Tomáš Pancíř.

  • Miloš Zeman vás navrhl v prosinci, v době, kdy místo bylo už rok prázdné. Před vámi Miloš Zeman nominoval advokáta Petra Poledníka, ale toho Senát v květnu neschválil. Ptal jste se Miloše Zemana, proč tentokrát navrhl právě vás?

Na to jsem se neptal. Ale musím říci, že mě ten návrh velmi potěšil. Vzhledem k mému dlouholetému působení, ať na Ústavním soudě nebo na Právnické fakultě, je to pro mě skutečně důležité. Jsem za ten návrh vděčný, ale proč prezident navrhl právě mě? Zřejmě kvůli zkušenostem a praxi, kterou mám. Tak si to vysvětluji.

Jak probíhal váš rozhovor s Milošem Zemanem? Vůbec jste neváhal, že jeho nominaci přijmete?

Čtěte také

Vzhledem k tomu, že to pozvání bylo velmi akutní, byla to otázka několika dnů... Musel jsem se v podstatě rozhodnout během několika hodin. Současně i kvůli tomu, že jsem na Ústavním soudu působil a působím, neváhal jsem.

Miloš Zeman opakovaně řekl, že uvažuje o tom, že by ještě ve svém funkčním období, tedy do začátku března, jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, přestože Pavlu Rychetskému vyprší mandát až v srpnu. Mluvili jste spolu i o této možnosti, když jste se v prosinci setkali?

Ne, o této možnosti jsme nehovořili. Tato záležitost nebyla probírána.

V politické rovině by měl předseda Ústavního soudu volit obezřetnost a rezervovanost.

Máte jasný a jednoznačný názor, jestli by to ze strany Miloše Zemana bylo v pořádku?

Stanu-li se ústavním soudcem, není vyloučeno, že bych se mohl účastnit případného rozhodování o takovém návrhu, který by přišel na Ústavní soud. Proto bych se v této otázce nerad vyjadřoval.

Čtěte také

Pan prezident jen několik dní před vaší schůzkou v tomto pořadu řekl, že ho v možnosti jmenovat předsedu Ústavního soudu váže jen jedno omezení – že ta osoba musí být ústavním soudcem. To budete brzy splňovat i vy. Vylučujete, že by Miloš Zeman ještě do začátku března mohl budoucím předsedou Ústavního soudu jmenovat právě vás?

Domnívám se, že to mohu vyloučit. Abych byl kategorický, odmítl bych to.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský delší dobu čelí kritice za některá vyjádření směrem k prezidentovi Zemanovi. Další vlnu kritiky vyvolal jeho veřejný komentář vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách. Pan Rychetský napsal na webu Ústavního soudu: „Slovy bývalého prezidenta Václava Havla považuji tento výsledek za vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí.“ Z vašeho pohledu je to v pořádku, nebo si myslíte, že by soudce Ústavního soudu měl být v tomto směru zdrženlivější?

Domnívám se, že odpověď na vaši otázku je pozitivní. To znamená, že by měl být zdrženlivý. Koneckonců i v našem rozhovoru asi cítíte, že také já jsem zdrženlivý. Ono je také důležité rozlišovat různé roviny. Jsou otázky, které jsou ústavně politické, pak jsou otázky ústavně-právní. A na druhém pólu jsou otázky ryze politické. V prostředí otázek ústavně politických, ústavně-právních se domnívám, že se předseda Ústavního soudu pohybuje a má tady poměrně dost prostoru. Jakmile se dostává do roviny ryze politické, myslím, že obezřetnost a rezervovanost je na místě.

Nejen v souvislosti se spory o jmenování ministrů se objevují názory, že by bylo správné změnit a zpřesnit ústavu. Navíc v prosinci jsme oslavili 30 let od přijetí ústavy ČR. Vy jste na nedávném slyšení v Senátu řekl, že nejste příznivcem velkých změn ústavy. Ale pro zpřesnění pravidel jmenování ministrů byste byl?

Ani tady bych nebyl stoupencem změny. V ústavním systému a v ústavně politických poměrech by vždy měly existovat okolnosti, které poskytují aktérům, ať už je to předseda vlády či prezident, jistý prostor. Nedovedu si představit autoritativní výčet nějakých předpokladů, které by měly svědčit ve prospěch toho, že jsou-li splněny, tak se někdo musí nebo nemusí jmenovat. Domnívám se, že by v ústavně politickém prostředí měla vždy existovat dispozivita.

Dokáže podle Jana Svatoně Ústavní soud garantovat právo na soukromí v době moderních technologií? A je podle něj boj s dezinformacemi rizikem pro svobodu projevu? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , tec
Spustit audio

Související