Ústavní právník Antoš: Zeman se snažil co nejvíc roztáhnout ústavní kazajku a cítit se v ní volněji na úkor ostatních

Sám prezident Zeman se nechal slyšet, že Ústavu používá kreativním způsobem. Podle Marka Antoše, který je proděkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a vedoucím Katedry ústavního práva už slovo „používat“ naznačuje specifický přístup.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Ústava České republiky oslaví 30 let

„Jeho kreativnost se projevovala v tom, že hledal jakýkoli způsob, jak kazajku, kterou mu Ústava dává na tělo, roztáhnout a cítit se v ní volněji na úkor ostatních. Myslím, že pro státní orgány má ale Ústava být kazajkou, tedy něčím, co omezuje. Pokud za každou cenu hledají způsob, jak se z toho vymanit, zpronevěřují se tomu, co Ústava znamená.“

„To má dopad nejen na neustálé politické štěbetání, co prezident musí a nemusí. V některých případech to dopadlo i na práva jednotlivců, například když prezident Zeman bez zásadních důvodů odmítl jmenovat některé osoby profesory vysokých škol nebo soudci,“ vysvětluje Antoš.

Ústavní volnost ve vytváření vlády

Podle něj bychom se při zamýšlení nad změnou Ústavy měli ptát, jestli podobná tendence existovala už u předchozích prezidentů, nebo zda jde pouze o ojedinělý případ.

Čtěte také

Ústava není návod k pračce. Nejsem příznivcem toho, aby v ní byly lhůty, tvrdí Pekarová Adamová

„Prezident Zeman došel zdaleka nejdál, ale i u předchozích prezidentů byly momenty, kdy to skřípalo. Například všichni tři měli problémy s vytvářením vlád. Naše ústava totiž dává v procesu jmenování vlády obrovskou volnost a třeba v otázce času neexistují žádné limity ani žádná motivace, aby jednal rychleji,“ upozorňuje Antoš.

Podobnou volnost lze v jiných zemích vysledovat často v parlamentních monarchiích, kde panovník nebo panovnice nemá velká časová omezení. Podle Antoše však u monarchů existuje vnitřní regulace, zejména kvůli tomu, že kdyby se pustili do vlastní politiky, dříve či později by monarchie skončila.

Myslím si, že nedává smysl některé věci psát do ústavy, protože musí vyplynout samy o sobě.
Marek Antoš

Ve většině parlamentních demokracií, které mají prezidenta, se střídá iniciativa prezidenta a samotného parlamentu. „Existuje například časové okno třeba dvou týdnů, ve kterých má prezident republiky nominovat předsedu vlády a potom je případně sestavena celá vláda, která musí předstoupit před parlament. Když neuspěje, iniciativa se hned předává dál. Všichni tak mají motivaci neprošvihnout své okno příležitosti,“ říká Antoš.

Ústava by měla být srozumitelná každému

Podle Antoše se komunita věnující se ústavnímu právu na zásadních věcech týkajících se Ústavy shodne. „A to proto, že víme, co určitá slova znamenají a jak se to dělá v jiných zemích. Vnímáme Ústavu jako celek, známe předchozí praxi a tak dále. Ale když narazíte na nějaký problém a chcete to vysvětlit někomu, kdo Ústavu takto nastudovanou nemá, je velmi často těžké mu to vysvětlit, protože to hledá v textu,“ popisuje Antoš.

Čtěte také

Petr Hartman: Zeman přemýšlí o tom, čím ještě překvapí – možná novým předsedou Ústavního soudu

Podle něj by Ústava měla být srozumitelná každému občanovi, aby věděl, zda se prezident chová správně. Pokud občan Ústavě nerozumí, protože je vyjádřená moc abstraktně, je to její velká nevýhoda.

Na druhou stranu však podle Antoše není možné Ústavu přizpůsobovat každému detailu. „Myslím si, že nedává smysl některé věci psát do Ústavy, protože musí vyplynout samy o sobě a nemá smysl přemýšlet o nesmyslných skulinkách,“ dodává.

Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.