Přemysl Rabas ve Dvaceti minutách Radiožurnálu
Málokdy vyvolá smrt zvířete takové reakce, jako tomu bylo minulý týden v případě lva Cecila ze Zimbabwe. Americký zubař nechal zvíře vylákat z rezervace, nejprve na něj vystřelil z luku a další den zraněné zvíře vyhledal a dorazil. Ročně lovci zabíjí až 600 lvů. Čím byl Cecil výjimečný a proč je kolem jeho smrti tak rušno? Budeme se ptát. Přemysl Rabas, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vítejte. Dobrý den.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Dobrý den.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, proč je podle vás právě kolem smrti lva Cecila tak rušno?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To už někdo řekl, protože měl jméno.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože to byla celebrita, jak jsem četla.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Protože to byla celebrita, to se prostě stane. To je jako v Keni, když se zabilo v /nesrozumitelné/ několik nosorožců, tak to svět nezaznamenal, nebo Keňa až když tam zabili ochočenýho mladýho samce Maxe, tak najednou kolem toho vznikl velký poprask.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím se stal Cecil celebritou?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Byl populární, znali ho lidi, měl obojek, sledovala ho oxfordská univerzita nebo prostě byl součástí nějakých výzkumných programů, byl na nějakém místě, kde se stal atrakcí pro turisty a prostě se stal celebritou, to se tak se zvířatama stává.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak často se to stává?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To se takhle nedá říct, prostě mnoho zvířat se stane celebritou z nejrůznějších důvodů.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ročně zemře 600 lvů, jsem se dočetla, ať už rukou pytláků, turistů, lovců, proč právě tedy Cecil je kolem toho takové rušno, víme, ano, byla to celebrita, ale možná je i mezi těmi ostatními. Je i ten způsob vlastně, jakým byl Cecil zavražděn, jestli se to tak dá říct, jaksi ten důvod, proč se kolem toho tolik mluví?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To je určitě souběh všeho, to, že to byl známý lev, to, že byl zabit neférovým způsobem, kdy byl vylákán z té, z toho národního parku Hwange, který mimochodem dobře znám a i způsob jako toho zabití, prostě to všechno dohromady zvedlo vlnu odporu a je to tak dobře, protože lovy těch vzácných zvířat jsou jakýmsi atavistickým přežitkem minulého tisíciletí a určitě by měly přestat a možná, že ta jeho smrt nakonec i pomůže té situaci, že ten svět začne na to nahlížet jinak.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by se na to mělo nahlížet? Zakázat úplně lov?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Víte co, lov patří tak, jak to říkají a obhajují lovci, k tradici a k historii člověka po tisíci let, to je pravda. Ale mnoho jiných tradic, které se přežily a které je potřeba opustit, tak, když ještě lovil Ernest Hemingway nebo Ted Roosevelt, tak to byla jiná doba, kdy je provázeli Denise Finch Hatton, kterého známe ze Vzpomínek na Afriku spolu s baronem Blixenem se dělili o Karen, ale také byli oba dva lovečtí průvodci velice známí a byla to jiná doba. Prostě jeli tam lovci, kteří chtěli ulovit velkou pětku, těch pět velkých trofejových zvířat, lva, levharta, nosorožce, buvola, slona, ale stálo je to mnohem víc úsilí. Dneska je to jednoduché, svět se zkracuje a v podstatě každej, kdo má jako trošku víc peněz anebo moc, tak chce mít na zdi velkou pětku. Je to trapné a líbí se mi, když ta velká pětka se spíš stává symbolem pro turisty, kteří chtějí získat fotografie, a to je určitě budoucnost a je potřeba ty lidi, kteří chtějí mít ta vycpaná zvířata na zdi, postavit jako do role hlupáků, kteří nejsou s dobou a jedou v něčem, co se dávno přežilo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale myslíte, že opravdu dojde k tomu, že by skončil lov, protože třeba Zimbabwe tady po tom případu ten lov zakázala, teď je otázka na jakou dobu. Tak myslíte, že by to mohl být konec?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To je velmi vážná otázka, protože Robert Mugabe a jeho ekonomika je velmi problematická, takže bylo by milé, kdyby to bylo na delší dobu, ale jsou tady jiné příklady velmi významné, pro východní Afriku je to Keňa, která už dlouho má zakázaný lov vzácných zvířat na celém území. Nedávno v té jižní Africe k tomu přistoupila Botswana, a to jsou velmi dobré příklady, kdy já sám nemám nic proti tomu, aby lovci jezdili stejně jako u nás loví spárkatou zvěř, tak aby v Africe si ulovili impalu nebo, nebo nakonec i třeba kudu velkého, ale lovit vzácná zvířata, když těch lvů je méně než 20 tisíc a zabít jich 600 ročně, je prostě velmi vážné. Slonů se v poslední době zabíjí tolik, že za tři roky se jich zabilo 100 tisíc a ono jich je méně jak 500 tisíc. Takže ta populace se může neuvěřitelně rychle zhroutit.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale na druhou stranu pro Zimbabwe je to důležitý zdroj příjmů právě to, že umožňuje lov ...
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To jsou jenom takové řeči.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, to ..., myslíte, že jsou to jenom takové řeči, že Zimbabwe tím údajně získává ...
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Já si myslím, že turistický průmysl ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
... peníze na další ochranu přírody, takže ...
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
No, to jsou řeči, kterýma to omlouvaj i ti naši lovci, jako že to jsou významný, ale ono to zdaleka tak velkou roli nehraje, protože mnohem větší prostředků putuje těm státům z té normální turistiky, kdy se lidé jedou podívat na safari a jedou si vyfotit ta zvířata a to, co jde do toho státního rozpočtu z těch loveckých výprav, je prostě promile zanedbatelné.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To by člověk neřekl, protože třeba jen tady ten americký zubař zaplatil za ten lov toho lva 50 tisíc amerických dolarů, tedy přes milion korun.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Ale kolik z toho jde na ochranu přírody?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedokážu posoudit, vy to víte? Zhruba ...
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Promile, prostě málo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Promile. Takže podle vás je teď minimálně otevřená ta diskuse, jestli tedy lov zakázat nebo nikoliv a uvidíme, jak se vyvine ...
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
No, africké země by se měly inspirovat Botswanou a Keňou a Evropská unie by se měla inspirovat Austrálií, která zakázala dovoz těch vzácných trofejových zvířat, to je cesta.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátíme k tomu, jakým způsobem vlastně byl lev Cecil zabit, tak se mluvilo také o tom, že vlastně byl sledován, že měl i GPS, protože jaksi vědci z Oxfordské univerzity zrovna s ním také pracovali. Myslíte, že to mohli vidět tu GPS takhle zdálky, protože potom vlastně to omlouvali, že to nevěděli a podobně?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Asi nemuseli. Ten lev má mohutnou hřívu, ten obojek mohl být schován, bylo to v podvečer, když po něm vystřelili, takže tady bych je nepodezíral, to doopravdy mohli přehlédnout, ale vůbec je to neomlouvá, protože oni věděli, že ten lev je z národního parku a vylákali ho ven, a to je prostě lumpárna.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký trest podle vás padne v tomto případě? Víme, že Zimbabwe už požádala Spojené státy, aby vydaly toho zubaře.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
No, tady si nedolím vůbec spekulovat, jestli Spojené státy vydají svého občana do Zimbabwe, docela bych se tomu divil, ale podle mě trestem pro toho člověka samotného je už i ta obrovská aféra kolem toho.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Musel zavřít ordinaci svoji třeba.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
On navíc v tom pojede poprvé, protože podobný škraloup jako měl už z minula, kdy neoprávněně prostě zabil medvěda, takže je to člověk, který si určitě tu negativní pozornost veřejnosti zaslouží.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude podle vás s mláďaty, která po Cecilovi zůstala?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To se může vyvíjet mnoha různými cestami ten osud těch mláďat. Ty samice lvice jsou bezesporu schopné ta mláďata odchovat, otázka je, jestli do toho nevstoupí nějaký jiný samec, který by se mohl pokusit tu smečku si přivlastnit a v tom případě by byla velmi ohrožená, ale to jsou spekulace všechno.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Že by je zabil?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Ano, ano, kdyby ten, tomu samci se podařilo obsadit tu novou smečku, tak by se jistě pokusil ta mláďata zabít. Taky je důležitá, jak jsou stará ta mláďata, to já nevím a nedovolím si o tom více spekulovat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem také četla, že by se mohl o mláďata postarat bratr Cecila Jericho. Média sice přinesla zprávu, že i on byl zabit lovcem, ale tato zpráva nakonec byla dementována. Takže, jak dalece je toto pravděpodobné, nebo už se vytváří jakási pohádka?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To já si myslím, že to jsou jako spíš pohádky a přání otce myšlenky, ani to není důležité. Důležité je to, že ten Cecil, že se prostě to jeho jméno rozběhlo po světových médiích a že to přinutí i odpovědné lidi, aby se nad tím zamysleli.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Přemysl Rabas, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Ještě jeden případ, a teď konkrétně z minulého týdne z Keni, kdy pytláci v keňské rezervaci zabili sloní samici a 4 její potomky. Jak si to vysvětlujete, že se zrovna toto stane v Keni?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To je velmi smutné, protože Keňa vždycky byla takovým lídrem, takovým dobrým příkladem, kdy se jí v devadesátých letech podařilo, respektive ne Keni, ale Kenya Wildlife Service, té organizaci, která to má na starosti pod vedením Richarda Leakeyho, úplně zlikvidovat pytláctví v Keni, to byl obrovský úspěch, byl to precedent.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to dokázali?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
V /nesrozumitelné/ Leakey, i prezident jmenoval Leakeyho s tím, že hledal neúplatného člověka, to se mu podařilo, našel Leakeyho a Leakey prostě to pytláctví zlikvidoval, zlikvidoval korupci na všech úrovních v té své organizaci a zatočil s pytláky takovým způsobem, že dlouho ta Keňa byla příkladem pro celý svět, taky byl první, kdo spálil vlastně slonovinu a rohovinu a tím vyslal velmi silný signál celému světu, že tohle je cesta, jak chránit divoká zvířata, že se nesmí dělat výjimky a že se nemůže s těmi zvířaty obchodovat, proto Keňa je striktně proti tomu, aby se u nich realizoval poplatkový odstřel a je taky proti tomu, aby se obchodovalo s rohovinou a slonovinou, to všechno je ale v tuto chvíli nabouráno tím, že to pytláctví v Keni znova objevuje, znova se objevuje korupce a vlastně Keňa vedle jižní Afriky je jednou ze dvou zemí, kde se nejvíc zabíjí nosorožci, ale samozřejmě i sloni, ale u slonů je to mnohem více zemí, jak jsem zmínil, tak ta sloní populace v celé Africe je něco půl milionu, ale za tři roky se jich zabilo 100 tisíc, to je hrozivé číslo a jestli se něco nezmění, tak během několika let se ta celá populace může zhroutit.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Za posledních 10 let právě populace slonů ve střední Africe klesla o 64 %, což jsou tedy i ve srovnání s tím, co vy říkáte, strašná čísla. Čím to je? Vysoká poptávka po slonovině.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Ano, ano, ty ceny se zvedají, to je stejně jako s rohovinou. Od sedmdesátých do devadesátých let za jednu generaci klesla populace všech nosorožců v Africe o 96 %, tam zbylo 2,5 tisíce nosorožců černých na celou Afriku, a to je tím, že vylítla cena rohoviny a stejně tak slonovina a ono to jsou spojený nádoby s organizovaným zločinem, tím, jak dneska v mnoha afrických zemích vlastně narůstají ty bojůvky a partyzánské války a v podstatě i ten problém s Boko Haram a různými islámskými organizacemi radikálními způsobuje, že tyhle ty organizace pro financování těch svých válek používají prostředky, které získávají prodejem slonoviny, takže, pokud se bojuje za divoká zvířata, tak se vlastně bojuje zároveň proti terorismu, protože to jsou spojené nádoby.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je vlastně velmi těžké potom bojovat s těmi pytláky, protože třeba tento národní park v Keni zaměstnal kvůli pytlákům stovky strážců, zvířata opatřil GPS, stejně se tam stane takový masakr.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Musí se do toho zapojit celý svět a to, že si to začíná svět uvědomovat, je i dáno třeba tím, že před několika dny vydala, vydal vlastně shromáždění OSN rezoluci, která nabádá ty státy, aby postupovaly společně, aby zpřísnily ty zákony, aby prosazovaly dodržování těch zákonů proti, které mají vlastně usnadnit ochranu těch divokých zvířat v Africe. To je takový, takové světélko, taková naděje, že i velmi významné mezinárodní organizace si uvědomí vážnost situace.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
I třeba slib Baracka Obamy, amerického prezidenta, který dal před pár dny právě v Keni, kdy mluvil také o zpřísnění pravidel dovozu slonoviny. Já jsem četla ještě jednu věc, že sloni na rozdíl od jiných zvířat prožívají ztrátu svých blízkých, že slon umí plakat.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
My to nedokážeme asi říct, jestli jiná zvířata toto neumí, ale pravda je, že ten slon má neuvěřitelně silné sociální cítění, mnohem silnější, než si vůbec dokážeme představit a je to nesmírně inteligentní bytost a zabíjet ta zvířata, je prostě strašný zločin. A to, co nemůže, když se budou snažit ty africké státy s tím něco dělat, to, něco musíme udělat i my, a to je to, co jsem zmiňoval před chvílí, Evropská unie by měla přijmout opatření, které zakážou dovoz veškerých trofejí vzácných zvířat do Evropské unie.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vlastně žijí zvířata v té rezervaci a jak žijí mimo tu rezervaci? Je v tom velký rozdíl?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
No, velký rozdíl v té rezervaci jsou poněkud více chráněni, že jo, pokud ta zvířata migrují a dostanou se mimo národní park, mimo chráněné zóny, tak mnohem častěji padnou za oběť třeba domorodcům, ale tam to není organizované pytláctví, to je, že slon jim vleze na políčko a poničí ho, tak prostě ten domorodec se ho snaží vyhnat, anebo někdy ho třeba i zabije, ale mnohem vážnější jsou ty organizované skupiny, dobře vybavené, dobře vyzbrojené, které používají nejmodernější techniku, vrtulníky, jsou to gangy třeba, které operují z Mosambiku směrem na Krugerův park a zabíjejí nosorožce a slony zabíjejí po celé Africe, to je velmi sofistikovaný zločin.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Které vlastně vy ty národní parky nebo ty rezervace v Africe znáte nebo měl jste třeba možnost se podívat?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Velmi mnoho. Já jsem byl v rezervacích Botswany, Zambie, Zimbabwe, Namibie, Jižní Afriky, Keni, Tanzánie, Ugandy, jako tak ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tam v těch jednotlivých, mezi těmi jednotlivými rozdíl?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Je tam velký rozdíl, protože třeba zrovna Keňa, Tanzánie má poměrně velmi dobře vedený systém ochrany těch národních parků a jsou země, kde je to trošku víc v plenkách, ta ochrana zvířat a ta zvířata to mají složitější, ale třeba Jižní Afrika, která vždycky patřila k těm vyspělým, kde ta ochrana byla na velmi vysoké úrovni, tak té se nedaří zlomit ten obrovský nárůst pytláctví v posledních letech, kdy před pár lety se tam zabilo 13 nosorožců za rok a v posledních letech je to tisíc, 200 tisíc 400 nosorožců ročně a neumí si s tím poradit.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Setkal jste se vy někdy s nějakým lovcem?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Jo viděl jsem, narazil jsem na pytlácká oka, narazil jsem i na to, že mi v Zimbabwe třeba strážce nabízel náramek upletený z žíní slona a ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jste mu řekl, když jste ...?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
No, vyhnal jsem ho s tím, co jsem mohl v té chvíli dělat? Smutné je, když potom jsem dělal průvodce turistům a někteří turisté se mi pochlubili, že si třeba podobný náramek z žíní slova koupili a vůbec nepochopili tím, že si zakoupí takovej náramek, tak podporují vlastně ten zločin, podporují zabíjení těch zvířat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Přemysl Rabas, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové, je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Druh, který je před vyhynutím, jsou severní bílí nosorožci. Je to týden, co uhynulo u vás v zoologické zahradě samice Nabiré, doufám, že říkám to jméno správně.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Ano.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta byla jedním z pěti posledních nosorožců tohoto druhu na světě. Jak těžké to bylo vlastně pro vás?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Ani ne tak bylo, jako pořád je, protože ta Nabiré byla velice oblíbené zvíře v zoologické zahradě a je to velká ztráta jak pro ty zaměstnance, který ji znali, tak samozřejmě pro ten druh, který ztrácí naději na záchranu.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona byla delší dobu nemocná, takže se s tím dalo počítat?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Byla nemocná. My jsme věděli, že má velkou cystu, nevěděli jsme, že ta cysta je až tak velká, to se nám nepodařilo zjistit, to až při té pitvě jsme zjistili, že i po vypuštění toho obsahu ta cysta vážila přes 40 kilogramů, ale nicméně jsme věděli, že ten druhý vaječník je potencionálně použitelný, takže jsme byli připraveni na to, když by ta samice uhynula, abysme mohli zasáhnout, museli bysme do hodiny odebrat ten vaječník a během několika hodin ho dopravit do Itálie, kde by se pokusili z toho vaječníku získat oocysty.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A podařilo se to?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To se v podstatě podařilo, tam odebraly se 4 oocysty a 2 vlastně vajíčka dozrávaly. Bohužel tam došlo k tomu, že v té Cremoně nekonzultovali dostatečně s námi ten postup a místo toho, aby po dohodě s námi se tam přepravilo, když ta vajíčka se ukázalo, že dozrávají, místo toho, aby se tam přepravilo semeno, které je zamraženo ze severních nosorožců, dokonce asi ze tří jedinců, takže máme dostatek materiálu, tak použili tamní vědci semeno z jižního nosorožce, čímž vlastně vytvořili embryo hybridní, to nás nesmírně mrzí, nejenom mrzí, ale velmi nás to rozladilo, rozzlobilo, považujem to za velmi neseriózní a neprofesionální.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A budete se proti tomu nějak bránit, nebo můžete s tím něco dělat ještě teď?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
Jako tak můžeme podat žaloby, ale co bysme tím získali? Tam to nejde ani vyčíslit, jak velká škoda by mohla vzniknout, protože tam je samozřejmě problém, jestli se ten zárodek podaří to embryo zamrazit a potom implantovat prostě do samice, která by je donosila. Pokud by to tak bylo, tak je vlastně nenahraditelná ztráta to, že se k tomu vajíčku nepoužilo semeno čistého severního nosorožce.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A další vajíčko už není, ke kterému by se mohl použít ...
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
To byly jenom tady ty dvě vajíčka a potom jsou ty dvě samice v Africe, protože ta samice, kterou máme v San Diegu zapůjčenou, tak ta není vhodná, tam není předpoklad, že by se z ní dalo vajíčko získat, takže vlastně pak už se naše šance upínají jenom na Fatu s Najin, matku s dcerou, kteří žijí v Keni. Tam je docela pikantní, že vlastně celý svět oblétly fotografie Súdána, posledního samce na světě, a jako že je to symbol toho vymírání, ale ten Súdán z tohohle pohledu není ten důležitý, protože jeho semeno existuje, stejně jako semeno Suniho a několika dalších samců, ale důležitý je případné získání vajíčka z Fatu a Najin, to je nesmírně zásadní.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se dá proto udělat, aby se v tomto případě už neopakovala stejná chyba?
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
No, ono, když by se stalo to samé, že by ta zvířata někdy uhynula, tak tam je problém, že se to nepodaří tak rychle dostat do laboratoře, takže tam by to znamenalo vybudovat tu laboratoř na místě, což je nákladné. Nebo vypracovat tu techniku na samici jižního nosorožce a ještě vlastně za života těch zvířat se pokusit v nějaké sedaci odebrat ta vajíčka a použít je, pracovat s nimi. Prostě já považuji za obrovskou škodu promarnit tu šanci, kdy my jsme věnovali velké množství peněz, energie, lidí, lidských zdrojů, abysme ty vaječníky dopravili do Itálie a tam takovouhle shodou možná trošku ješitnosti, kdy ti lidé chtěli rychle mít nějaký výsledek, protože z hlediska nějakých vědeckých postupů to samozřejmě je úspěch mít nějaký, mít embryo nosorožce byť křížence, ale to je z hlediska těch vědeckých postupů, ale ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale toto mohl být ještě větší úspěch.
Přemysl RABAS, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové
--------------------
... z hlediska toho druhu by bylo mnohem lepší, kdyby to byl čistý severní nosorožec.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Přemysl Rabas, ředitel Zoologické zahrady ve Dvoře Králové byl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Děkuju za to. Hezký den. Na shledanou. A tento pořad najdete také na webu radiozurnal.cz a Dvacet minut Radiožurnálu si můžete poslechnout také v iRadiu na webu Českého rozhlasu. Helena Šulcová přeje dobrý poslech.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruské vojáky po návratu okrádají taxikáři, policisté i úřady. ‚Černé vdovy‘ zase čekají, až padnou
-
‚Principiální krok‘. Ukrajinský parlament schválil obnovení nezávislosti protikorupčních úřadů
-
Baník dostal pokutu milion korun za pyrotechniku, UEFA mu také podmínečně uzavřela část tribuny
-
Historický železniční most přes řeku Lužnici v Táboře šel k zemi, do konce roku ho nahradí věrná kopie