Prchavá krása okamžiku, přátelé a dobré jídlo. Japonci mají několik důvodů, proč zbožňují ohňostroje

Cesta na přehlídku ohňostrojů je podívaná sama o sobě. Tolik slavnostně oblečených Japonců a Japonek je totiž na ulici k vidění málokdy. Jukaty, tedy letní bavlněné verze kimona, tady hrají všemi barvami. Dámy jako by se předháněly v tom, která si kolem pasu uváže hezčí mašli, a pánové zase možná soutěží o to, kdo ukáže za ležérně otevřeným límcem lepší hruď.

Čtěte také

Festival tance Josakoi zaplavil tokijský park barvami. Patří k němu stejně jako kostýmy a dobrá nálada

Ani já jsem neodolala, a tak s davy mířícími k nedaleké řece pluji drobnými krůčky v květované jukatě také. A i když je to možná dětinské, přijdu si jako nějaká japonská princezna. Stejně to má i dvacetiletá Kanako: „Jukata už dnes není tak běžná věc. A když si ji člověk obleče, cítí se krásně a jako správná Japonka.“

Nepodcenit načasování

Kanako vyrazila na hanabi, tedy ohňostroj, se svojí kamarádkou Jurikou. Do prvních rachejtlí zbývají ještě dvě hodiny, podle Juriky je ale jejich načasování perfektní.

„Na hanabi se musí přijít s dostatečným předstihem, aby si člověk zabral to nejlepší místečko a měl dobrý výhled. V cestě nesmí stát žádný most, strom ani budova,“ říká mi Jurika zkušeně, zatímco se uvelebuje na piknikové plachtě pod železničním mostem.

Čekání jí prý nevadí. Než ohňostroj začne, mají totiž s Kanako v plánu mlsat. „Hanabi pro mě znamená jíst smažené nudle, pít dobrou limonádu a hezky oblečená si povídat s přáteli,“ dodává.

Ohňostroj, to jsou i přátelé a dobré jídlo

Jurika neváhá a vybaluje plastovou krabičku hnědých nudlí z večerky. Kanako se na místo toho těší na sladké jablíčko v cukrové krustě od místních stánkařů.

Čtěte také

Kimono je nepohodlné a nepraktické, zato prý kultivuje duši

Když tak děvčata pozoruji, jak se hezky oblečená a nalíčená ládují na louce pod železničním mostem dvě hodiny před začátkem přehlídky, říkám si, že jim o ohňostroj možná vůbec nejde.

Stejný dojem má i Alex z Francie, který dnes na hanabi také vyrazil: „Tohle je rozdíl oproti Evropě. Pro Japonce je to mnohem víc společenská událost – je to o tom, že mají co sdílet s přáteli.“

Kanako ale nesouhlasí, že by ji ohňostroj vůbec nezajímal. Naopak, ona a Japonci obecně se jich prý nemohou nabažit. „Hrozně mě baví všechny ty barvy a tvary, které dokážou pyrotechnici vykouzlit,“ říká.

Příležitost pro tu nejlepší fotografii

Na přehlídku ohňostrojů se Japonci oblékají slavnostně skoro jako na svatbu|foto: Marie Machytková,Český rozhlas

Nejvíc se na tuhle magickou podívanou ale zcela evidentně těší skupinky fotografů. Snímky si pořizují jen tak pro radost, na louce jsou ale rozložení úplně jako profesionálové. Vybavená drahým fotoaparátem, stativem, přenosnou židličkou a dálkovou spouští přišla i postarší paní Fumi.

„Možná to tak působí, ale já opravdu nejsem bůhvíjak dobrý fotograf. A snímky ohňostroje jsou jedny z nejtěžších, člověk totiž nemá tolik příležitostí trénovat,“ směje se sympatická babička s tím, že doufá alespoň v pár hezkých fotek.

Prchavá krása okamžiku

Právě ona těžce zachytitelná krása je jeden z důvodů, proč mají Japonci ohňostroje tak rádi. „Je to jen několik krásných okamžiků – připomínka toho, že nic netrvá věčně,“ vysvětluje mi Jurika.

Čtěte také

Tajemství japonského čajového mistra nespočívá jen v dokonale připraveném nápoji

Ohňostroje jako ten dnešní se od června do září pravidelně konají po celém Japonsku. A podle Juriky nebývají jenom pro zábavu diváků: „Je to přehlídka jednotlivých pyrotechniků a obchodů. Každý z nich je v něčem specifický a někdy spolu na těchto přehlídkách i soutěží.“

V dobrém i ve zlém

Když začnou pyrotechnici nad řekou kouzlit všechny možné tvary srdíček, hvězdokup, květů sakur či smajlíků, diváci v pravidelných intervalech společně propukají v jásot, tleskají a všichni se dobře baví.

I Kanako a Jurika si pochvalují, že dnes u řeky panovala skvělá energie a že je bavilo tu radost s ostatními prožívat. A mně v tu chvíli dojde, že tahle mladá děvčata dokázala pár slovy shrnout samotnou podstatu Japonska: Lidé tu zkrátka sdílejí vše, co jim život v zemi vycházejícího slunce přináší. Někdy jsou to bouře a katastrofy, jindy jablíčka v cukru a obloha plná ohňostrojových barev.