Požáry, povodně, hurikány. Důsledky globálního oteplování sílí, varují vědci z programu Copernicus

Vědci získávali a analyzovali data z družic Sentinel i z pozemních stanic. Z pozorování vyplývá, že loňský rok patřil mezi nejteplejší v historii. Průměrné teploty byly o 1,1 až 1,2 vyšší než v době před industriální érou před 150 lety.

„Rok 2021 byl pátým nejteplejším v historii měření. Podle našich dat byl jen nepatrně teplejší než roky 2015 a 2018,“ shrnula Freja Vamborgová z evropského programu Copernicus.

Podle vědců loňský rok začal relativně nízkými teplotami ve srovnání s předchozími lety. Červnové hodnoty už ale patřily ke čtyřem nejvyšším v historii a Evropa loni zažila vůbec nejteplejší léto. V dalších dnech by svá data měly zveřejnit další výzkumné organizace jako třeba americká NASA.

Požáry, povodně, hurikány

Vyšší průměrná teplota se odrazila také na výskytu extrémních projevů počasí. Jihoevropská vedra vedla k suchu a ty pak k silným požárům například v Turecku, Itálii nebo Řecku.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Extrémní počasí je stále častější i v Česku.‘ Podívejte se na graf srážek od roku 1954

Západní Evropa zase zažila velmi silné povodně v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Čína bojovala s vlhkem a se silnými povodněmi – například v provincii Che-Nan při nich zemřely stovky lidí. A Spojené státy zažily šestý rok v řadě výrazně nadprůměrný výskyt tropických bouří a hurikánů. Škody, které napáchaly, byly loni čtvrté nejvyšší v historii.

Nebezpečí skleníkových plynů

Oteplování je způsobené rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. A nová zpráva o nich neříká nic optimistického.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se i nadále zvyšuje a loni dosáhla rekordních hodnot. Navíc jeho nárůst zůstává stále přibližně stejný a ani covidové lockdowny, ani omezené cestování na to nemělo velký vliv.

Vědce znepokojuje i rostoucí koncentrace skleníkové plynu metanu. Naměřili ho v atmosféře třikrát více než před deseti lety.