Poslední krajanka v Chartúmu: paní Zdena prožila třicet let v diktatuře, její vnuky snad čeká lepší budoucnost

Příjemné fakultní mikroklima

„Tahle oblast je pěkná, protože je tu spousta stromů, spousta zeleně a je tu takové příjemné mikroklima,“ projíždíme s paní Zdenou rozlehlým kampusem Chartúmské univerzity v Šambátu.

Tady prožila Zdena Hasanová velkou část života s manželem, veterinářem, který před sedmi lety zemřel. „My jsme tady bydleli, protože můj manžel tu pracoval, profesor na fakultě třicet roků, a my jsme bydleli v těch jejich domech. Tady jsme měli trávu, tady byl takový vysoký strom,“

Zkoušíme se podívat do domečku, který manželé Hasanovi několik desetiletí obývali, ale nikdo neotevírá. „Tady je taková dlouhá veranda. A potom tři ložnice a obývací pokoj. Bydleli jsme tu dvacet let, od roku 1984 do roku 2005, od převratu proti Nimejrímu.“ To je teda klid! „No je tady krásně.“

Láska na břehu Nilu

Pořád platí, že je v Chartúmu jediná česká krajanka? „Ano. Nikdo už tu není. Moje kamarádka Jana už je na pravdě boží, zemřela.“

Čtěte také

Nil jako za starých časů. V Súdánu funguje jako životodárná řeka, přes týden si u něj vychutnáte nerušenou samotu

Univerzitní kampus v Šambátu se rozkládá poblíž Nilu. „On je tu soutok Bílého a Modrého Nilu. Jejich barva je velice různá: v Modrém Nilu je ta Barva modřejší, v tom Bílém je voda taková hnědá.“

Kousek za univerzitním kampusem zastavujeme ještě na chvíli na kus řeči v jedné kavárně.

„Pocházím z Brna, maturovala jsem na střední škole, a šla jsem studovat do Prahy. No a s manželem jsem se seznámila, když studoval na Vysoké škole zemědělské v Praze v Suchdole. Byla to láska obrovská a vydržela nám hodně dlouho,“ usmívá se. 

Po diktatuře přišla úleva

Jak paní Zdena říká, tehdy nebylo možné si zaletět do Súdánu na zkoušku. V roce 1975 tak vzala jejich dvě děti a do Chartúmu se prostě přestěhovali.

„Na začátku osmdesátých let nás tady bylo asi deset českých žen. Takže tady určitý krajanský život byl.“ Zdena Hasanová prožila v Súdánu celé třicetileté období diktatury Omara Bašíra. Režim jejího manžela několikrát uvěznil. Současná revoluce podle ní přinesla Súdáncům velkou úlevu.

Víra v lepší časy

„Obzvláště mladí lidé jsou daleko šťastnější a spokojenější, protože vláda Omara Bašíra byla velice represivní. Měl třeba zákony, co musí nosit ženy, dlouhé sukně, dlouhé rukávy, šátky na hlavách, aby lidé nebyli moc veselí, byl to opravdu tvrdý režim. Určitě je ten život mnohem uvolněnější. Určitě.“

Dcera Zdeny Hasanové učí v Chartúmu na univerzitě. Paní Zdena se těší z vnoučat a doufá, že je v Súdánu čekají lepší časy.