Plasty v oceánech denně zabíjejí. Posádka čistě ženské expedice pátrá po jejich původu

7. březen 2020

Plaví se světovými oceány a zkoumají, kolik je v nich plastového odpadu. Jsou to ekoložky, dokumentaristy, potápěčky. Na palubě jedné lodi se za dva roky vystřídá 300 žen. O víkendu vyplouvají na další část své cesty – z Velikonočního ostrovu do Francouzské Polynésie.

Tichý oceán, 3600 kilometrů západně od pobřeží Jižní Ameriky.

Čtěte také

„Vyplouváme z Velikonočního ostrova, což je velmi odlehlé místo na planetě,“ popisuje zakladatelka expedice Emily Pennová.

„Budeme se plavit kolem velkého oceánského víru v Jižním Pacifiku. To je akumulační zóna, ve které končí hromada plastového odpadu. Zastavíme také na spoustě neobydlených ostrovů, na jejichž plážích plastové odpadky často uvíznou. Za další tři týdny zakotvíme ve Francouzské Polynésii.“

Verbujeme armádu proti plastům

Na palubě se plaví velmi různorodý mix lidí. Společný je jim zájem o planetu a pak také to, že jsou to výhradně ženy. „Každý úsek plavby s námi absolvují ženy deseti různých národností a odlišných profesí – jsou to vědkyně, filmařky, novinářky, umělkyně, učitelky…“ pokračuje Emily.

„Budujeme takovou armádu lidí, kteří chtějí něco změnit a vrátit se domů s tím, že problém plastového znečištění viděli na vlastní oči. Neznáme jen jednu cestu, jak tohle vyřešit, těch způsobů jsou stovky.“

Mikroplasty jsou všude

Světové oceány čelí záplavě plastového odpadu. Slovy OSN je to planetární krize, do oceánů se každým rokem dostane přes osm milionů tun plastových odpadků.

Emily Pennová ukazuje plastovou částečku, jakých jsou současné oceány plné

„Původně jsem si myslela, že po cestě objevíme celý plastový ostrov, který bychom případně mohli vyčistit. Na moři jsme si ale uvědomily, že plastové znečištění oceánů je tvořené hlavně mikroplastovými částečkami. Na první pohled je nevidíte, ale v každém vzorku jich najdeme stovky. A pod mikroskopem jich objevíme biliony,“ vysvětluje zakladatelka projektu.

Plastová epidemie

Pomocí speciálního infračerveného spektrometru je navíc posádka expedice schopná přesně určit typ konkrétního polymeru, který z oceánu vyloví.

„Plasty, které každý den používáme, jsou tvořené různými chemikáliemi. A když jim porozumíme, pomáhá nám to lépe určit, odkud ten konkrétní plast asi pochází,“ objasňuje Emily.

„Může jít o syntetická vlákna z oblečení, zbytky z automobilových pneumatik nebo třeba ještě neobdělané plastové kousky. Snažíme se na základě těchto zjištění vymýšlet řešení, aby se už plasty do oceánů nedostávaly.“

Nenápadní zabijáci

Není to vaše? ptají se členky posádky projektu eXXpedition

Vzorky získává expedice z mořské hladiny pomocí velkých sítí, ale třeba i ze sedimentů na dně oceánů. Všude tam můžou plastové částečky zabíjet.

„Bohužel jsme po cestě narazily na mršiny zvířat, která kvůli pozření plastů uhynula. Viděli jsme mořské ptáky s žaludky plnými plastů, že už se jim do nich nevešla potrava, a proto pošli hladem. Mikroplasty jsme zase nejčastěji našli ve vnitřnostech ryb.“

Expedice Emily Pennové má v plánu obeplout celou planetu a navštívit i Arktidu. Po 70 tisících kilometrů se příští rok vrátí zpět na Britské ostrovy.

autoři: Matěj Skalický , and
Spustit audio

Související