Každá plastová lahev, kterou nekoupíte, se počítá, vyzývá kampaň Plast je past

21. listopad 2018
Plastový odpad - plast - znečištění

Plast je skvělý materiál – lehký, odolný, levný a dlouho vydrží. A právě proto se stal jednou z největších hrozeb, které řeší ochránci životního prostředí po celém světě. Proti zamořování planety plasty bojuje i kampaň hnutí Greenpeace nazvaná Plast je past. Jejím cílem není kritizovat používání plastů obecně, ale upozornit na nadužívání zbytečných jednorázových plastových výrobků, říká Jan Freidinger z české pobočky hnutí Greenpeace.

„Už nenajdete ve světových oceánech místo, které by nebylo zamořené plasty nebo mikroplasty. A nikdo nemá plán ani technologii, jak to vyčistit, “ konstatuje a doplňuje, že v roce 2050 by dokonce celosvětová biomasa ryb měla být menší než objem plastů v oceánech.

Čtěte takéKampaň Plast je past české pobočky hnutí Greenpeace

„Většina plastů se do oceánů dostává z pobřeží skrze delty velkých řek, především v jihovýchodní Asii nebo severní Africe. Ale i z Evropy se ročně do oceánu dostane odhadem půl milionu tun plastů. To je pro lepší představu asi 66 tisíc plných popelářských vozů.“

Ještě nebezpečnější než velké kusy plastů jsou pro mořské živočichy mikroplasty, které vznikají rozkladem plastového odpadu na mikročástice. Ty mají schopnost absorbovat toxické látky, které mají nepříznivý vliv na přirozené procesy v tělech živočichů, například na jejich rozmnožovací cyklus. Spolu s mikroplasty se také oceány nekontrolovaně šíří patogeny a ohrožují živočichy, které na ně v dané oblasti přirozeně nejsou připraveni.

Už žádná brčka ani vatové tyčinky

V kampani Plast je past hnutí Greenpeace podle svého zástupce nekritizuje výrobu a používání plastů obecně, ale pouze plasty, které jsou zbytečné nebo na jedno použití. „Nejjednodušší je asi příklad plastové lahve. Ještě donedávna nikoho nenapadlo, že by si vodu kupoval v plastové lahvi, když stejně kvalitní voda teče z kohoutku,“ uvádí Jan Freidinger. Stejně tak je podle něj zbytečná i řada dalších plastových obalů, které běžně v obrovském množství vidíme na regálech supermarketů.

Čtěte takéUnijní státy se dohodly na zákazu jednorázových plastů, souhlasilo i Česko

Každý si může udělat jednoduchý plastový audit, aby viděl, kolik zbytečných plastů pravidelně používáme.

Evropský parlament proto koncem října schválil směrnici, která zakazuje nebo omezuje produkci jednorázových plastových výrobků, které se nejčastěji objevují vyplavené na plážích – plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, boxy na jídlo a pití z polystyrenu nebo výrobky z takzvaných oxo-plastů, které se v přírodě rychleji rozkládají, míchátka a tyčky k balonkům.

Jaká klíčová opatření přináší nová evropská směrnice?

  • Zákaz výroby některých jednorázových plastových výrobků.
  • Členské státy budou muset omezit používání plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků.
  • Výrobci se budou podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady, s úklidem a také s osvětovými opatřeními. Dostanou také pobídky k vývoji méně znečišťujících alternativ k těmto produktům.
  • Některé produkty budou muset mít jasné a standardizované označení obsahující návod, jak se má odpad odstraňovat a informace o negativním dopadu výrobků na životní prostředí a o přítomnosti plastů v nich.
  • Členské státy budou povinny zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativních dopadech vyhazování plastů na jedno použití a rybolovných zařízení.
  • Členské státy musí do roku 2025 zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh a musí zajistit, aby plastové lahve byly do roku 2025 alespoň z 35 % vyrobeny z recyklovaného plastu.

Zdroj: Greenpeace ČR

Spustit audio
autoři: Zuzana Burešová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související