Patrik Banga: Lékem na rasismus společnosti je vzdělání
Ztratit se v situaci, systému, myšlenkách, v sobě. Ještě těžší je ale najít cestu ven. Kniha Patrik Bangy Skutečná cesta ven popisuje autorovo dětství na pražském Žižkově. Nejen o něm Banga mluvil s Kristínou Chrenkovou.
Patrik Banga se proslavil jako vojenský zpravodaj v bývalé Jugoslávii, ale i jako lídr hip hopové kapely Gipsy.cz. Vyrostl na pražském Žižkově, kterému se rozhodl věnovat i ve své knize. Podle něj šlo o krásné, ale drsné místo známé svou kriminalitou a vyloučenými komunitami.
Čtěte také
„Bydleli jsme v jedné ulici s dalšími zhruba tisíci Romy. A kam jsme přišli, byli jsme doma. Máma věděla, že si tam hrajeme a že se nám nic nestane. Tedy v této době, co popisuji, se nám žilo skvěle. Dnes už je to horší, ani už tam nežije tolik Romů. Myslím, že nemají na to tam žít.”
Kniha Patrika Bangy získala prestižní cenu Magnesia Litera a autor ji sám namluvil i jako audioknihu, která se dá poslechnout na webu Českého rozhlasu.
Rodiče Patrika Bangy pocházejí ze Slovenska. A se Slovenskem ho pojí nejen to:
„Máma byla Slovenka, ale jen se tady narodila. Táta se do Prahy přistěhoval ve 14 letech. A já, když mi bylo 10 let, jsem v Praze potkal maďarsko-slovenskou rodinu. Prodávali tam zeleninu. A právě mi umožnili placenou práci, protože viděli, že jsme opravdu chudí. Vzali mě s sebou i do jejich rodné Nitry a právě díky nim umím slovensky, vlastně lépe než moji rodiče. U nás doma se totiž mluvilo česky.”
I když Patrik Banga už dávno není malý romský chlapec, ale člověk, který dokáže všechno co si zamane, stále ho překvapuje, kolik rasismu v naší společnosti je. Podle něj mu Romové v Čechách i na Slovensku čelí každý den.
Čtěte také
„Pronajímá se byt 2 plus 1 s poznámkou ‘cigáni nevolejte’. A nikomu to nepřijde divné. Očekával bych, že pokud se na facebooku objeví takový inzerát, gádžové se proti rasismu vymezí. Jenže u nás to všichni ještě olajkují. To jsou problémy, které přetrvávají od 90.let, nikam jsme se neposunuli.”
Patrik Banga ale připomíná, že v Čechách narozdíl od Slovenska nejsou Romové odsunutí na okraj společnosti.
„V Bratislavě je to asi lepší. Mám tam rodinu a vím, že to tam není tak drsné. Ale na východním Slovensku … v tom jste se zase neposunuli vy, Slováci. Řekl bych ale, že je vás 5 milionů a Romů je tu na vás moc. U nás se to líp rozprostřelo.”
Banga tvrdí, že než najdou cestu ven desetitisíce Romů, kteří žijí v Čechách a na Slovensku, mohou uběhnout i dlouhá desetiletí. Jediným lékem, který by na rasismus společnosti mohl pomoci je vzdělání. Jen to dokáže otevřít oči majoritě a zajistit lepší budoucnost pro lidi žijící v chatrčích bez pitné vody a elektřiny, a to uprostřed Evropy v 21. století.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.