Palačinkárna v Bretani vyzývá, ať u nich klidně svůj talíř vylížete. Palačinky nabízí sladké i slané

Palačinkárna La Gavotte je v malebné uličce Svatého Jiří v centru města Rennes. Na výloze se píše, že tady palačinky připravují už od roku 1994. Je tu taky plakát, které vyzývá zákazníky, aby se nebáli po jídle svůj talíř vylízat.

Zpoza katedry do palačinkárny

Guillaume je bývalý učitel dějepisu: „Palačinky jsou součástí bretaňského gastronomického dědictví. Doma jsme je vždycky jedli. Podle tradice se připravovali hlavně v pátek. Teď už je to trochu jinak a palačinky jíme vlastně pořád.“

Po dlouhých letech ve škole prý potřeboval změnit prostředí, a proto třídu s žáky vystřídal za útulný lokál plný strávníků, kteří si pochutnávají na palačinkách.

Čtěte také

Každý Bretonec ví, jak chutná jogurt z rodinné továrny v Saint-Malo

„Naší specialitou jsou palačinky se slanou zmrzlinou. Podáváme ji v malé misce a máme různé příchuti, třeba hořčicovou nebo se sýry rocquefort a camembert. Jsou to dost překvapivé chutě,“ říká Guillaume a pokračuje:

„Může to být i hlavní jídlo. Do palačinky můžete dát vlastně cokoliv. Je to taková bretaňská pizza. Hodí se na ni sýr, vejce i maso.“

Palačinky místo posilovny

Palačinky v malé kuchyňce připravuje Brazilka Maria. Svou rodnou zem opustila už v osmnácti. Původně to byl prý nápad její kamarádky, že si otevřou vlastní palačinkárnu. Zatímco její přítelkyně ale v řemeslu nevydržela, Maria se vyučila a teď už palačinky peče ve druhé restauraci.

„Takový je prostě život. Pětadvacet let jsem žila na Guyaně. Děti odjely studovat do Francie a já jsem jela s nimi. Zamilovala jsem do Bretaně a do palačinek. V Rennes už bydlím tři roky.“

Čtěte také

Recept na dlouhý život? Každý den kousek sýra! Alespoň podle zákaznice pařížského obchůdku Barthélémy

„Za celý den jich můžu udělat i přes sto. Večer jsi pak úplně vyřízený. Bolí tě všechno, ruce i nohy,“ prozrazuje Maria. 

Domácí nebo kupované

Hlavní slovo má v palačinkárně majitel Fabien. Kuchařce Marii se snaží práci co nejvíc ulehčit a pomáhat ji jak jen to jde. Přijímá zákazníky, obsluhuje je, vyřizuje rezervace a tu a tam zajde pro potraviny do sklepa.

Velký rozruch v restauraci vzbuzují flambované palačinky. Fabien je servíruje ještě hořící na pánvičce. Zákazníci si pochutnávají i na dalších variantách. Důležité je, že se sami nemusí dělat s těstem: „Palačinka byla opravdu vynikající. Byly v ní brambory, sýr rocquefort a sušené kachní maso. Doma slané palačinky neděláme. Koupíme si je už hotové v obchodě a pak si do nich dáváme náplň. Maminka, která je z Bretaně, si těsto připravuje sama.“