Každý Bretonec ví, jak chutná jogurt z rodinné továrny v Saint-Malo
Město Saint-Malo ve francouzské Bretani neproslavil jen přístav a významné opevnění. Dnes je tato historická perla severní Bretaně spojena i s jedním z nejoblíbenějších francouzských jogurtů.
Rodinná mlékárna po druhé světové válce produkovala jogurty sotva pro město Saint-Malo, podle kterého tyto mléčné výrobky dostaly své jméno. Dnes jsou známé po celé Francii a expandují i do zahraničí. Bretonci jsou na ně, jak se patří, hrdí.
Jedničkou v mléčném pudru
Sundat hodinky, zapnout ochranný plášť, nasadit čepici a můžeme vyrazit na exkurzi. V továrně nebo spíše v jogurtárně Malo, jedné z nejslavnějších ve Francii, mě provází Xavier Macé.
Čtěte také
„V naší továrně vyrábíme jogurty, fromage frais, který je typický pro region Bretaň, a mléčný pudr. Právě ten dodáváme do známých velkých čokoládoven u nás ve Francii, ale i do Švýcarska. Můžu říct, že náš speciální mléčný pudr je jeden z nejlepších na světě a minimálně v Evropě jsme určitě lídrem v tomto odvětví,“ říká Xavier Macé.
Výhradně z bretaňských surovin
Mezitím procházíme speciálním zařízením na omytí bot a dezinfekci rukou. Jsme tedy v prostoru výroby jogurtů a fromage frais. Ten bychom asi nejvíc mohli přirovnat jemnému měkkému tvarohu. „Denně tady vyrobíme na půl miliónu jogurtů až dvaceti různých druhů. Největší spotřeba je vanilkových a samozřejmě těch bez příchutě. Děláme i tak zvané Emprésuré, což je takový pudinkový jogurt. Mezi nimi jdou na odbyt nejvíc čokoládové,“ pokračuje Xavier.
Továrna, která čítá na sto padesát zaměstnanců, jede naplno šest dní v týdnu. Jen v neděli se stroje zastaví. Suroviny pochází čistě z Bretaně, Malo se tak pyšní značkami biologického zemědělství i fair trade.
Jogurty vyváží i do Afriky
„Tak a tady už se plní kelímky. Tady jsou jogurty, na druhé straně fromage frais. Za hodinu jich každý stroj naplní asi devět tisíc. Jogurty Malo se proslavily i právě díky svým typickým kelímkům, ty jsou totiž papírové. Tvar je taky specifický, nahoře jsou zúžené. Jogurt se tak lépe tvoří a voda, která vzniká, se odstřeďuje,“ vysvětluje dále Xavier Macé.
Čtěte také
Jogurtárnu Malo založil Raymond Gizard v roce 1948, v té době mu jediným odbytištěm bylo město Saint-Malo. Postupně se ale obliba jeho rodinných jogurtů posunula za hranice města i regionu Bretaň. Dnes je známý po celé Francii, vyváží se do Ruska i do Afriky.
Na závěr rozhovoru mi Xavier Macé ještě ukazuje, jak se v roce 1998 Malo dostalo do Guinnessovy knihy rekordů – a to za největší fromage frais.
