Otravujeme se nikotinem. Je to jed, který nemá žádnou bezpečnou dávku, náhražky cigaret nejsou výhrou, varuje pneumoložka

Počet onemocnění karcinomem plic stoupá. Je to tím, že se zlepšuje odhalování případů? Nebo prostě případy přibývají? 

Relativní propad v době covidu byl dán tím, že lidé chodili méně k lékaři. A relativní nárůst může být dán jednak těmi případy, které se našly třeba už v rámci screeningu, i když to je zatím relativně malé číslo, ale také tím, že prostě lidé opět k lékaři chodit začali.

Čtěte také

Děti si oblíbily elektronické cigarety. „Mylně se domnívají, že nejsou škodlivé,“ varuje adiktolog

A bohužel musím říct, že u žen to zřejmě bude i absolutní nárůst, protože tak jak naštěstí u mužů již relativně klesá nebo nepřibývá nových případů karcinomu plic v tom smyslu, že se nejedná o meziroční nárůst, u žen bohužel nadále výskyt tohoto nádoru stoupá.

Je to dáno tím, že ženy v rámci emancipace začaly kouřit později než muži, a tam je vždycky odklad mezi tou náloží, kdy populace začne víc kouřit, a tím epidemiologickým efektem na nárůst rakoviny v dané části populace.

Takže pořád cigarety, pořád klasický tabák. Člověk by nabyl dojmu, že už je na ústupu, protože jsou různé alternativy…

Stále hodně lidí kouří klasické cigarety, a nechci, aby zaznělo, že jsou na vzestupu alternativy a že je to dobře. Dobře to prostě není, protože neznáme dlouhodobý efekt náhražek. Navíc nikotin je jed, který nemá žádnou bezpečnou dávku. To znamená, že se ti lidé chronicky otravují nikotinem, i u likvidů či zahřívaného tabáku zůstává efekt na cévy –  čili riziko mrtvice, infarktu. A je tam i karcinogenní efekt.

Nevíme, co náhražky s populací udělají za 30 let, jaké nové nádory nebo nemoci nám to přinese.

Před začátkem 20. století, kdy bylo kouření poměrně zřídkavou záležitostí jen v některých skupinách, cigarety se balily, byl karcinom, rakovina plic velice vzácným nádorem. Až situace, kdy se začaly cigarety balit na strojích a dávat široké populaci – ve válce se dávaly všem vojákům a všichni začali kouřit – tak se s odstupem 30 let teprve ukázalo, že nastupuje pandemie rakoviny plic a nemocí, jako jsou infarkty, mrtvice.

Čtěte také

Pozor na nikotinové sáčky! Měly pomáhat dospělým s odvykáním kouření, ale stávají se nebezpečnou módou mezi dětmi

Čili nevíme, co to udělá, pokud zatížíme populaci vysokými dávkami nikotinu, které všichni zatím považují za „zdravou“ alternativu kouření. Nevíme, co to udělá za 30 let, co za nové nádory nebo nové nemoci nám to přinese. Čili za mě příklon od hořícího tabáku k tabákovým nebo nikotinovým náhražkám není žádnou výhrou.

Jsou lidé, kteří kouřili celý život a rakovina plic se jim vyhnula. Pak jsou lidé, kteří sportovali, žili zdravě a rakovina plic se jim nevyhnula. Kdo má největší pravděpodobnost, že se ho bude nádor plic týkat?

Opravdu valnou většinou jsou to kuřáci, i když malá část lidí je těch, kteří mají prostě geneticky smůlu, že mají vyšší riziko vývoje nádorů obecně. Často je to vyšší tendence k tomu nejen mít rakovinu plic, ale třeba rakovinu tlustého střeva nebo jiné typy rakovin.

Ale valná většina pacientů, které vidíme, jsou kuřáci – buď současní kuřáci, nebo ti, kteří třeba kouření zanechali před nedávnem, ale mají nakouřeno hodně takzvaných „balíčkoroků“.

Považujeme za vysoké riziko alespoň 20 „balíčkoroků“. Je to také skupina jedinců, které zveme ke screeningovému vyšetření. Vzhledem k tomu, že je tam určitý odklad, když začnete kouřit, tak určitě během prvního roku nezískáte vysoký sklon k rakovině, ale doporučujeme screening mezi 55 až 74 lety a u kuřáků alespoň 20 cigaret denně po dobu 20 let.

Jak moc je úspěšný screening plic? A co dělat pro to, aby naše plíce byly zdravé? Poslechněte si celý rozhovor.