Zavedením nových daní chci podpořit přechod od kouření k alternativám. Zaměříme se také na černý trh hazardu, říká protidrogový koordinátor Vobořil

Vládní koalice se neshodla na podpoře návrhu poslance Marka Bendy (ODS) snížit zdanění loterií ze současných 35 procent na 23 procent. Proč mnozí odborníci na závislosti přesto považují Bendův návrh za rozumný? Zaslouží si loterijní společnosti v době vysokých rozpočtových deficitů nižší daně? Tomáš Pancíř se ptal národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS). 

Návrh Marka Bendy, na kterém se nedohodla koalice, měl snížit daně loterijním společnostem z 35 na 23 %. Vy jste návrh opakovaně veřejně podpořil. Není zvláštní, že člověk, který má na starosti boj se závislostmi včetně závislosti na hazardu, chce snížit daně loterijním společnostem?

Před 14 dny jsem poslal do světa návrh akčního plánu, který chci prosadit příští tři roky skrze vládu, kde naopak mluvíme o větším výběru daní z hazardu obecně, včetně těch z černého trhu. Zároveň několik let zpět, když se měnily sazby oproti tomu, co jsme nastavili v roce 2016 na základě studií, jsem říkal, že takto se sazby měnit nemají. Loterie jako je Sportka nebo stírací losy, nejsou klasický hazard a nemá na ně být stejným způsobem nahlíženo. Mají podíl na trhu klasického hazardu kolem 80 procent. A ty běžné loterie, jako losy, které potom přináší peníze nějakým charitám apod., tam je to naopak.

Čtěte také

Ale ještě k tomu izolovanému návrhu Marka Bendy. Vy jste ho podpořil. Máte pocit, že změna danění loterijních společností z 35 na 23 procent by měla nějaký pozitivní dopad pro společnost?

Myslím, že to nemá žádný významný rozdíl. Je to jen v té symbolice.

Nebylo by logičtější například zvýšit sazby u herních automatů místo toho, aby se snižovala sazba u loterií?

Ne. Ve všech oblastech, ať je to tabák, alkohol, hazard, by měly být nůžky otevřeny mezi těmi méně a více rizikovými. A jestli to má být cestou zvyšování jedněch anebo jinou cestou je také politická debata. To není jen na rozpočtovou či odbornou debatu. Z toho odborného pohledu bychom měli jako stát více zregulovat více rizikové, a méně zregulovat méně rizikové. Jestli pak má být daň 30 procent, už je také na debatu se zbytkem politického spektra.

Vy jste opakovaně řekl i v našem dnešním rozhovoru, že je potřeba se zaměřit na černý trh s hazardem, který tvoří asi 20 procent. Co všechno zahrnuje černý trh? Co si pod tím představit?

Čtěte také

Část černého trhu je on-line a velká část jsou černé herny. Černé herny jsou často na očích, všichni o nich vědí, ale v tuto chvíli nemáme legislativní nástroje, abychom ten zákon dostatečně vymáhali. Je potřeba změnit zákony tak, aby to bylo vymahatelné a provozovatelé by měli být trestně odpovědní. My tady zavíráme lidi na osm let za rituály, ale někomu, kdo vezme do černé herny lidi, kteří prohraji celý svůj život, tomu vezmeme automaty a necháme ho běžet. V tuto chvíli to není trestný čin. Jediné, co padlo, byly nějaké tresty konkrétním firmám, ale žádného člověka jsme trestně nehnali k odpovědnosti. Schází nám na to legislativa.

Už jste několikrát v našem rozhovoru odkázal na akční plán ohledně řešení závislostí, který jste před dvěma týdny představil. Vy jste při jeho představení mluvil také o změnách zdanění nikotinových produktů, alkoholových nápojů nebo alkoholických nápojů. Jak konkrétně byste tyto komodity chtěl zdanit?

S tím alkoholem je to výrazně složitější. Musíme se sejít s širší skupinou a teprve to prodiskutovat. Musí vzniknout analýza, protože jsou tam také diskrepance, podobně jako u hazardu. Třeba nízkoalkoholické nápoje některého typu mají významně vyšší spotřební daň, než třeba jiné typy nízkoalkoholický nápojů, dokonce vyšší než tvrdý alkohol. Nemáme zatím konkrétní návrh, byť víme, že tam je i kus černého trhu.

Za mě je mnohem jasnější nutnost zavést nové menší spotřební daně na alternativy cigaret, to jsou elektronické cigarety a nikotinové sáčky, než je máme na cigarety. Za sebe bych doporučil, aby byly někde kolem 40 procent u cigaret. Předtím bych ale rád zjistil, jak tento trh funguje, aby to skutečně podpořilo lidi k přechodu od kouření k alternativám. Stát pak vybere peníze, ale bude také schopen ušetřit několik desítek miliard i ušetřit na zdravotně sociálních nákladech.

Čtěte také

Vy jste už od svého návratu do funkce protidrogového koordinátora na začátku letošního roku několikrát mluvil o tom, že jednou z cest, jak zvýšit příjmy státu z návykových látek, je zavedení přísně regulovaného trhu s konopím. Jaká je vaše představa, jak široká prodejní síť marihuany a v jakém typu obchodů nebo jiných zařízení by se měla marihuana prodávat?

Určitě ne v běžných večerkách a běžných supermarketech. Začal bych to tím negativním vymezením. Prodávala by se ve vybraných lékárnách, pokud si řeknou o licenci, a případně speciálních licencovaných obchodech. Ten návrh, který je v tuto chvíli na stole, říká, že by obce měly mít možnost takovou prodejnu zakázat nebo povolit. To je pro mě otázka, o které se chci ještě široce pobavit. Na kolik je možné takovou záležitost přenést na obce.

Jak by měl podle Jindřicha Vobořila vypadat regulovaný trh s konopím v ČR? A bude se zavádět daň z vína? Poslechněte si celý rozhovor. 

autoři: Tomáš Pancíř , tec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová