Oslavy 28. října? Už to není narozeninová párty první republiky, říká František Štambera

28. říjen 2017

Oslavy vzniku Československa se měnily v proudu času – za první republiky se nesly v duchu narozeninové párty, později byly ponuřejší, každému režimu se hodily jinak. Lepší oslavy by si ale republika zasloužila i dnes. Takový je názor historika a kurátora Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea Františka Štambery.

Za první republiky byl 28. říjen takovou narozeninovou párty Československa – byly otevírány nové budovy, školy, upisovány dary na zlatý poklad. Ponuřejší atmosféra pak přišla v roce 1938, kdyby byla republika připravena o část území.

„Během druhé světové války to byly tiché oslavy, Češi si nekupovali tisk nebo nejezdili tramvají, aby vyjádřili nesouhlas s režimem,“ připomíná.

A jak vnímá oslavy vzniku Československa dnes? „Oslavy nejsou takové, jaké by si republika zasloužila, měly by být spontánnější, už to není taková ta narozeninová párty první republiky,“ upozorňuje.

Zásadní vliv sehrály legie

Počátky úvah Čechů a Slováků o společném státu můžeme hledat už v 19. století, čechoslovakismus jako takový byl ale podle něj umělý konstrukt. „Měl později řešit problémy v Československu s ohledem na počty Němců,“ vysvětluje.

Zásadní vliv na zrod Československa sehrál vznik československých legií – teprve s vojenským vystoupením na sebe československá věc upozornila, objevilo se, že tady jsou desetitisíce mužů, kteří jsou ochotni bojovat za neexistující zemi. Jejich výsledky ohromovaly Spojence.

Československé legie ve Francii

Připomíná také, že v době vzniku samostatného Československa si národy Čechů a Slováků nebyly přirozeně blízké – Slováci byli součástí té uherské části monarchie, Češi zase rakouské.

autoři: pst , prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.