Ocelová hranice v Bělověžském pralese znamená velké ohrožení pro některé druhy zvířat

Přírodovědkyně z polské akademie věd, Nuria Selvová, je znepokojena riziky, která přináší ocelový plot v Bělověžském pralese|foto:Martin Srb, Český rozhlas

Jak to na místě vypadá?

Před rokem začala humanitární krize na hranicích Polska s Běloruskem, spousta přistěhovalců ze Středního východu. Polská vláda rozhodla postavit plot, který je dvě stě kilometrů dlouhý a pět metrů vysoký, skrz Bělověžský prales, aniž by se zabývala dopady na životní prostředí, zmírněním jejich následků nebo jejich kompenzací.

Znepokojuje nás to, protože jestli se v pralese bude kácet, jestli se v něm budou stavět cesty a budovy, a také tento plot, tak to bude úplná katastrofa. A co se konkrétně toho plotu týče: vláda říká, že ho postavila, aby zabránila migraci lidí, ale my v pralese vidíme, že to nefunguje. Dokonce hranici překračuje víc lidí než dříve.

Ale pro zvířata to překážka je?

Je to bariéra pro zvířata. Docela se bojíme o rysy ostrovidy. Tamní populace nejsou dobře propojené a mohly by zůstat izolované. Pro některé druhy velkých savců to je problém. A dalším příkladem je medvěd hnědý. Před dvěma lety jsme viděli, že do Bělověže přišel jeden z Běloruska.

Radovali jsme se, že se medvědi vracejí, ale teď ta bariéra zastaví všechno. I do nejmenších potůčků, kterými putovala zvířata, dali ostnatý drát. Ten spirálovitě stočený se žiletkami. Zvířata se do něj zapletou a nijak ho nepřekonají.

Čtěte také

Největší evropské zvíře se pomalu vrací do volné přírody. Ani polští zubři ale ještě nemají vyhráno

To znamená, že je to nejenom izoluje, ale i přímo poraní?

Ano, občas míváme případy, kdy se do toho zaplete třeba los nebo jelen. Protože skutečný plot z oceli je jen na některých místech, kdežto jinde jen natáhnou ten žiletkový drát. Takže se do něho zapletou, ano.

Kudy vlastně plot prochází pralesem? Rozděluje ho napůl?

Víceméně ano, protože šest set čtverečních kilometrů leží v Polsku a osm set v Bělorusku, takže víceméně půl napůl. Je to i památka UNESCO, je to úplně šílené.

Nejde jenom o plot, ale i o infrastrukturu, která byla potřeba k jeho postavení. Postavili nebo vylepšili spoustu cest. A když pomyslíme na případnou vojenskou invazi: projet s tankem přes prales je nemožné, ale takhle jim tam v podstatě natáhli červený koberec. Poskytli přístupovou cestu.

Bělověžský prales na pomezí Polska a Běloruska je nejzachovalejším pralesem v Evropě|foto:Vojtěch Koval, Český rozhlas

A co migrace lidí? Škodila přírodě?

Ne, nemyslím si. Nebylo to zase tolik lidí. Myslím, že to byla ze strany vlády velmi přehnaná reakce. Když se podíváte do Španělska nebo Itálie, tam přicházejí imigranti masivně. Někteří z nich přicházejí z Aleppa, kde je válka.

Opravdu nerozumím reakci polské vlády, která mohla normálně lidi zkontrolovat: dobře, jste váleční uprchlíci, vítejte, a když ne, nezlobte se, musíte se vrátit. Bylo to hrozné, ale viděli jsme, že v pralese působily i nevládní organizace.

Bělověžský prales ve kterém utečenci přespávají.|foto:Martin Dorazín, Český rozhlas

Chtěla bych opravdu rozlišovat mezi reakcí polské vlády a místní společnosti. Místní lidé pomáhají, jsou tam nevládní organizace, které se vydávají pomáhat do lesa. Vyhledávají lidi, vozí je do nemocnic. Také ta oblast byla předtím dost zaměřená na cestovní ruch, přírodní turistiku, a místní lidé teď kvůli tomu všemu přišli o živobytí. Protože tu vznikly vojenské prostory, zóny se zákazem vstupu, kde se turisté nemohou volně pohybovat. Takže to ztratilo atraktivitu pro turisty.

Existují nějaké odhady, jak se s těmi všemi zásahy bude příroda vyrovnávat v nejbližší budoucnosti?

Ano, připravujeme briefing pro několik poslanců Evropského parlamentu o tom, jaké to bude mít následky. Například pro velké savce to znamená, že se znemožní šíření jejich genů, a to může mít v delším horizontu nepříznivé následky.

Také očekáváme, že se zvýší počet exotických nebo invazních druhů. Ty přicházejí se zprůjezdňováním cest, možná také s lesními požáry. Obecně bude prales méně odolný vůči změnám, protože v některých částech se hodně kácelo, kvůli stavbě plotu. Dále se možná změní hydrologický režim. Samozřejmě je to těžké předpovídat, ale očekáváme, že následky budou nepříznivé, pokud někdo nenastolí kompenzační opatření. Kácení pokračuje jako obvykle, plus ten plot.