Noel Curran: Rádio není pomník, ale dynamické médium, které je třeba chránit před politiky i konkurencí

V minulosti jste vedl irský veřejnoprávní rozhlas a televizi RTE. Čemu osobně dáváte přednost? A co je v Irsku důležitější?

To je velmi těžká otázka. Moje pracovní zkušenost je televizní. Na druhé straně jsem od malička poslouchal rádio. Moji rodiče ho měli zapnuté každý den od sedmi hodin ráno.

Čtěte také

iROZHLAS

Sto let je jen začátek. Český rozhlas oslaví své jubileum řadou koncertů a akcí pro posluchače

V Irsku je určitě důležitější rádio. Poslouchá ho více lidí, publikum je širší. Napojení na lidi je mnohem intimnější. Rádio je intimní médium. Lidé se na něj cítí být navázáni.

Televize je také úžasné médium, ale je krátkodobá, pomíjivá. Naopak u rádia lidi cítí, že svoji rádiovou stanici vlastní. Je to napojení na jejich den, na to, co se děje. Mají radost, že slyší svého moderátora, své redaktory. A je důležité, abychom tuto intimitu neztratili. Máme samozřejmě obrovskou možnost si vybírat, co budeme poslouchat. Ale důvěra, intimnost a intimita jsou důležitá i u médií.

Někteří lidé přesto říkají, že větším bratrem rádia je televize. Hvězdy obrazovky více vydělávají, televizní show rovněž. Není to tak?

Asi je to pravda. Televizní produkce rozhodně dokážou získat více peněz, reklama v televizi je určitě dražší než v rozhlasu. Myslím si ale, že rádio má za sebou opravdu obrovské publikum. Rozhlasové publikum je navíc loajální. Všechna média v dnešní době čelí tomu, že se musejí změnit. Musejí se přizpůsobit, stejně jako to dělá Český rozhlas, který slaví 100 let.

Nesmíme připustit, aby rádio bylo jenom něco jako vzpomínka, památník. Nechceme si představovat někoho starého, jak sedí v rohu, pije čas a poslouchá rádio. Rádio je inovativní, dynamické, rádio vysílá o tom nejzajímavějším, co se děje. Máme tu nové formáty jako třeba podcasty. Musíme si vážit stoleté tradice, ale musíme se dívat i dopředu.

Jak se veřejnoprávní rádia a televize financují? Jak vypadá třeba model financování v Irsku?

Čtěte také

Radiodays Europe v Praze. Odstartovala mezinárodní konference rádia, audia a podcastů

RTÉ (Raidió Teilifís Éireann) je financována koncesionářskými poplatky. Vždycky tomu tak bylo. Debaty týkající se různých modelů financování ale samozřejmě probíhají. Ve Skandinávii se například vydali trošku jinou cestou. Můžete mít přímé financování ze státního rozpočtu, poplatek za domácnost anebo můžete mít koncesionářský poplatek. Možností je hodně.

Vlastní komerční aktivitou tedy RTÉ nevydělává?

Komerční příjmy RTÉ má, tvoří ale jen dvacet třicet procent rozpočtu, zatímco drtivá většina příjmů plyne z koncesionářských poplatků.

Nejde o to nutit lidi, aby platili. Jde o to získat dost peněz na financování veřejnoprávní služby, která je kulturně a sociálně velice důležitá.

Problém je, že až dvacet procent lidí koncesionářské poplatky neplatí, což je nejvyšší číslo v Evropě. Nutit lidi, aby platili koncesionářské poplatky, je samozřejmě politicky velmi obtížné. Není to ale fér vůči 80 procentům lidí, kteří zákony dodržují. To je důvod, proč někteří říkají, že systém nefunguje. Poplatek za domácnost by tedy byl férovější a mohl by navýšit příjmy.

Co tedy s nedisciplinovanými posluchači?

Řešení je nesmírně obtížné. Vláda by to měla vzít za své téma. Víme totiž, že ti, kteří poplatky neplatí, se stejně k obsahu dostanou on-line. To je obrovská díra, kterou využívá spousta lidí.

Čtěte také

iROZHLAS

Slovenské vládě se podařilo parlamentem protlačit státní rozpočet. Ruší ale i koncesionářské poplatky

Jde především ale o to, abychom měli dostatek financí, abychom mohli veřejnou službu zajišťovat, abychom mohli soupeřit s platformami, které jsou pro nás nepředstavitelně financovány a zabírají čím dál více mediálního prostoru a naší kultury. Žádná z těchto obrovských platforem není mimochodem evropská.

Nejde o to nutit lidi, aby platili. Jde o to získat dost peněz na financování veřejnoprávní služby, která je kulturně a sociálně velice důležitá pro evropské země. A viděli jsme, jak důležitou službu veřejnoprávní média dělala v době pandemie nebo války na Ukrajině. A modely financování mohou být různé. Veřejnoprávní média jsou po celé Evropě ohrožena. Proto je před konkurencí i politiky musíme chránit.

Jaký model financování převládá mezi členy Evropské vysílací asociace?

Jsou to koncesionářské poplatky. Lidé vidí, že mají jasnou výhodu. Je to přímý kontrakt mezi obyvateli a veřejnoprávními médii. Lidé cítí, že pokud by to přešlo na přímé financování ze státního rozpočtu, mohli by se dostat pod nepříjemný tlak ze strany vlády.

Takto to ale udělali ve skandinávských zemích a jsou tam s tím spokojení. Skandinávské země ale mají velmi silnou tradici nezávislých médií a historicky jim to funguje. Takže modely jsou různé. Důležité je, aby veřejnoprávní média byla financována správně, aby byla nezávislá a aby byla chráněna před politickým vlivem. 

Proč se letošní Velká cena Eurovize bude konat v britském Liverpoolu, i když pořadatelem měla být Ukrajina? Poslechněte si celých Dvacet minut Radioužurnálu.