S časem bychom neměli hýbat. Z lékařského hlediska je to jasně negativní, říká psychiatr Anders

Ze soboty na neděli přecházíme na letní čas. Poznáte to ve vaší ordinaci?

Říkáte to správně, v ordinaci to poznám. Na ulici to nepoznám, protože jestli se změna času dotýká někoho, tak to jsou hlavně lidé, kteří trpí nějakými duševními problémy, především úzkostí, depresivní poruchou a dalšími, kteří tuto změnu času vnímají velmi negativně.

Čtěte také

Změna času není přirozená. Přechod na letní čas víc bolí naše tělo i psychiku, shodují se psycholog a neuroložka

Zvládání změn času je individuální, ale je pravda, že u někoho může zvyšovat třeba riziko infarktu?

Některé studie to potvrzují, samozřejmě dochází k řadě fyziologických změn. Ono se zdá, že hodina času tam, hodina času sem... ale je to velký zásah do biologických hodin organismu, které máme nastaveny a které jsou geneticky determinovány a které regulují činnost celého organismu. Není to jenom mozek a bdělost, jak si mnoho lidí myslí, ale jsou to i orgánové systémy, které reagují na tuto změnu.

Duše a tělo

Změna času může prý ovlivňovat třeba i vyšší nehodovost, i to je pravda?

Samozřejmě, všechny funkce lidského mozku i zmiňovaných dalších orgánů jsou cyklicky řízeny a pokud dojde k nějakému posunu, tak se nám mění například i časová osa pozornosti. Pozornost je nejvyšší v některých částech dne, potom klesá. Podobně se to týká svalové síly a dalších činností, takže i hodina času může znamenat, že se člověk hůře soustředí, anebo spotřebovává svoji kapacitu na to, aby se přizpůsobil té změně času.

Jaká jsou hlavní negativa? Působí změna času hůř na psychiku, nebo na fyzickou stránku? Mám na mysli třeba kardiovaskulární systém.

Obojí je správně. Já si myslím, že nelze oddělit duši od těla, nelze oddělit kardiovaskulární systém od duše. Víme o spoustě propojení, která mezi těmito orgánovými systémy existují. Dokonce se dnes ví, že mozek velmi intenzivně řídí některé typy buněk v kardiovaskulárním systému přímo v myokardu a to jsou věci, které jsou nové.

Také třeba vznik nejčastějšího onemocnění, hypertenze, se dnes zdá, že u většiny pacientů je tak zvané neznámé příčiny. Velmi pravděpodobně tedy začíná silnou excitací určitých center mozku.

‚Všichni to víme‘

Liší se z pohledu působení na organismus přechod na letní a zpátky na přirozený čas, nebo je to stejná zátěž?

Já si osobně si myslím, že přechod na letní čas je větší zátěží, než potom zpátky na zimní, který by měl být přirozený a neměli bychom s ním hýbat.

Čtěte také

Zrušit letní čas? Naší fyziologii je bližší ten zimní, méně nám brání v usínání, říká neuroložka

Všichni to víme, ale jak vidíme, tak snaha s tím něco udělat se chvíli objevuje, pak zase mizí. Zdravotní dopady jsou zdokumentovány, je otázka, jestli se podívat třeba na nějaká větší globálnější data, ale z lékařského hlediska si myslím, že je jasně negativní hýbat časem sem a tam.

A jak dlouho obvykle může trvat, než se organismus změně času přizpůsobí?

Někteří lidé to mohou odnést třeba rozvojem poruch nálady, prohloubením úzkosti nebo rozvojem nespavosti. Většinou to trvá zhruba 14 dní, měsíc, u některých delší dobu, maximálně dva měsíce. A v okamžiku, kdy si zvyknou a jsou stabilní, pak zase brzo přichází opačná změna, což je pro ně velmi zatěžující.

Lze nějak zmírnit nepříjemné následky změny času? V čem spočívá správná spánková hygiena? A proč se s jarem pojí více sebevražd? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.