Zákaz prodeje o svátcích? Dlouhodobě tento režim kritizujeme, vede k obcházení pravidel, říká šéf Hospodářské komory Zajíček

„Pokud taková pravidla nebudou a ponechá se to na svobodě zákazníků a podnikatelů, oni si svoji cestu k sobě najdou,“ míní prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Může uspět poslanecká iniciativa na zrušení zákazu maloobchodního prodeje o některých svátcích? A jak by měl stát zasáhnout proti nelegální práci? Poslechněte si rozhovor.

Na Velikonoční pondělí, stejně jako třeba 8. května, kdy se slaví Den vítězství, nenakoupíte ve větších obchodech. Chybí vám to? 

Čtěte také

Mně osobně to nevadí a nechybí mi to. Buď se umím předzásobit, nebo zvolím jinou variantu, jak případně narychlo něco sehnat nebo dokoupit.

Ale samozřejmě mi to vadí jako prezidentovi Hospodářské komory, protože si myslím, že tyto zákazy, které se nařizují, ovlivňují podnikatelské prostředí a svobodný trh. Tyto věci by měly být ponechány na volbě zákazníka a případně toho, kdo prodává.

Proto tedy hospodářská komora podpořila návrh poslanců na zrušení zákazu prodeje o některých svátcích?

Ano, dlouhodobě tento režim kritizujeme a podporujeme změny, které by se tady udělaly, protože je vidět, že jakékoliv kritérium, které zvolíte, a zatím se nikdo neodvážil říct, že to bude úplně zakázáno, tak máme rozlišování na malé obchody a velké obchody. To samozřejmě vede k jediné věci – že se to obchází nebo se hledají nějaké náhradní cesty, abyste se z velkých metrů mohl dostat do malých metrů.

Myslím si, že to neplní v dobrém slova smyslu úlohu v tom, že to dělá disproporce mezi podnikateli na trhu. Každý, kdo by chtěl prodávat a má zaměstnance pro to, aby mohli prodávat o svátcích, proč by to nemohl dělat? Jediným kritériem je, jestli přijdou zákazníci, nebo nepřijdou.

Odbory přišly s návrhem úpravu zpřehlednit tak, že by bylo zavřeno o všech svátcích. Je to řešení? 

Ne, jsme proti této plošné regulaci. A vychovávat lidi, vychovávat obchodníky? Nechme to na nich. Proč do toho musíme chtít zasahovat?

Omezení v západní Evropě

Vláda v neutrálním stanovisku k návrhu uvádí, že regulace otevírací doby v maloobchodě není v západní Evropě ničím výjimečným. Tuzemská úprava je navíc podle vládních legislativců poměrně liberální, protože upravuje omezení prodejní doby pouze o některých svátcích a jen u některých prodejen. Tak to je vlastně pravda, ne?

Čtěte také

To nepochybně pravda je, ale to ještě neznamená, že to je správně nebo že to přináší ten účel. A jak říkáme, pokud už skutečně lidé takto chtějí žít, pokud lidé skutečně nechtějí o svátcích nakupovat, ať už malých obchodech nebo velkých obchodech, nechme to na jejich rozhodování. Třeba opravdu platí to, že si na to zvykli. Nakonec když to zrušíme, tak uvidíme, jestli to platí, nebo to neplatí. Ale pokud tu vůli budou mít, tak ať se rozhodnou.

Máte pravdu, ta úprava v různých státech Evropy, ale i světa je rozdílná a v každém případě ve většině těch států je to tradice, je to historie. A samozřejmě to také souvisí s kulturním zázemím, náboženstvím a dalším, protože mnoho těch svátků samozřejmě má svoje historické kořeny v křesťanských nebo jiných svátcích a je to jakási tradice, která je respektována a dodržována. A každý stát si to z mého pohledu může upravit podle svého.

Předkladatelé návrhu zrušit zákaz tvrdí, že současná právní úprava zasahuje do práva na podnikání i do svobody podnikání. Na druhou stranu nelze přeslechnout ten argument, že v západní Evropě bývají obchody zavřené nejen o svátcích, ale třeba i o nedělích.

Ano, to asi každý z nás, kdo vyjel za hranice, zná – třeba hned tady v Německu nebo v jiných státech. Ale jak říkám, to je tradice, která vychází z dlouhodobé i kulturní tradice každého státu. A reflektuje to samozřejmě i, řekněme, nějaké nákupní zvyklosti života těch lidí.

Jakékoliv násilné kroky, které se zavedou, při kreativitě českých lidí v mnohých případech vedou k obcházení pravidel.

U nás jakékoliv násilné kroky, které se zavedou, při kreativitě českých lidí samozřejmě v mnohých případech vedou k obcházení pravidel, která tady jsou. A proto říkáme, že pokud taková pravidla nebudou a ponechá se to na svobodě zákazníků a podnikatelů, oni si svoji cestu k sobě najdou, dokonce i prodejní režim, který zvolí. V některých případech zůstane zavřeno i o nedělích a někde otevřeno bude.

Neregulované výdejní boxy

Na vládním webu se mimo jiné píše, že spotřebitelé si už zvykli na to, že nakupovat můžou v jiné dny. Nekompenzují se tak případné ztráty u obchodníků, kteří na tom tratí kvůli zákazu prodeje o svátcích, prostě tím, že lidi přijdou jindy? 

Čtěte také

Nepochybně se část toho možného prodeje přesouvá do těch dnů, kdy se takříkajíc lidé předzásobí nebo využijí ty služby dřív, než je zavřeno. Ale popravdě řečeno, žijeme nějaký života a vnímáme, jak se i technologie dostávají do toho prodejního procesu.

Na jedné straně regulujeme to, že si někdo nemůže nakoupit zboží v krámě, kde na něho čeká jeho oblíbený prodejce v potravinách nebo v jiném obchodě, rád si s ním popovídá, rád je v kontaktu. On je rád, že dokonce do práce třeba o víkendu nebo o svátku přijde. A místo toho máme boxy, do kterých nám klidně 24 hodin, sedm dní v týdnu i o svátcích někdo může něco doručovat, a já si to z toho boxu můžu vyzvednout.

Vidíte, tohle zakázáno není. A tady najednou omezujeme někoho, kdo by mohl prodávat fyzicky, být v krámě přítomen a potkat své oblíbené zákazníky a poskytnout jim tu službu. Proč?

Co restrikce znamená pro obchodníky ekonomicky? Co si Hospodářská komora slibuje od koordinovaného postup státu proti nelegální práci? A jak v Česku deformují trh práce tzv. pseudoagentury? Poslechněte si rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , krt
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.