U zvířat si odpočinu, u vlny tvořím, říká textilní designérka. Jaké jsou výhody české vlny?

Čtěte také

Stačí kupovat méně věcí, ale lepších, vzkazuje módní návrhář Černý

Řídíte se heslem – klíčem k pochopení naší existence je porozumění času. Jak času rozumíte vy?

Času se věnuji zejména v souvislosti s mojí tvorbou, kde poznáte hodnotu času, co jste schopni vyrobit nebo vytvořit za nějakou určitou dobu.

Nyní se věnujete chovu ovcí a vaším cílem je vytyčit přednost české vlny a ukázat ji v novém světle. Jaké světlo vlně sluší?

Mně se na české vlně líbí surovost, autenticita, přirozenost vlny, a potom v kombinaci se současným oděvem nebo využitím v současnosti používám jednoduché tvary, minimalistické zpracování oděvů v čistých liniích. Kombinace mi přijde dokonalá.

Na české vlně se mi líbí surovost a autenticita

Má česká vlna potenciál, když ji srovnáme se světem?

Má. Evropa se v současnosti potýká s nedostatkem surovin v textilním průmyslu, je dobré využívat to, co máme tady za humny a najít technologické zpracování, které je vhodné pro surovinu, kterou máme tady. Je to lokální, takže není potřeba chodit daleko a vlastně podpořit místní trh.

V chovu máte 15 ovcí, poznáte hned na ovci, jaká z ní bude vlna?

Učím se a sbírám zkušenosti, nakoupila jsem ovečky od třech různých chovatelů a sleduji a pozoruji, jak ovečky fungují a jaká kvalita vlny z nich vzniká. Dá se to otestovat na jehněti, jaká vlna z ní bude. Mám ovečky z Novohradských hor, ze severních Čech a beránka mám z Moravy.

Mají jména?

Ne, ale mají poznávací znamení, protože každá je jasně rozeznatelná podle výrazu, nebo že má šešulku na hlavě, vlna ji roste kolem hlavy a uší.

Jak vlastně chov vypadá? Co potřebuje ovce, aby se potom z ní stala vlna lepší?

Linda Havrlíková|foto:Patricie Strouhalová, Český rozhlas

Pokud o ovečky nepečujete celoročně, tak se lepší nestane. Péče je velmi důležitá, jakou mají formu krmení, zda mají dobrou podestýlku a příliš se v tom neválí, protože potom je vlna znehodnocená špínou kolem nohou a je nepoužitelná, důležitý je proces střihání, protože tam vzniká mnoho nečistot, protože se to odhodí, hned neroztřídí a nehodí do žoku.

Takže vlna se pak nedá vylepšit kvalitativně, ale dá se zpracovat nějakou technologií, která podpoří nějakou konkrétní vlastnost, které plemeno má.

Co obnáší chov bez krutosti? A jak vypadá chov s krutostí?

Bez krutosti můžete podpořit nákupem s certifikátem, ale dnes tím, že vlna pochází ze vzdálených destinací, tak je těžko dohledatelný konkrétní chov, odkud vlna byla, protože kvůli množství se vlny míchají mezi chovateli, doplňují si množství. Máte žok vlny a těžko rozeznánte, odkud to je. Proto je dobré podporovat lokální chovy, kam si můžete zajet a podívat se.

Kolik vlny ročně je z chovu, kde je 15 ovcí?

Pro mě je to poměrně malé množství, takže svoji vlnu míchám do většího množství, které odkupuji od jiných chovatelů, abych měla už množství, které je vhodné pro textilní zpracování. Takže tím, že chov začínám, tak zatím množím.

Je to proces zdlouhavý od zvířete až po finální výrobek. To by mohl někoho odradit, proč to neodradilo vás?

Když se do něčeho dám, tak to dělám pořádně, a odpočívám u zvířat, mám pak mnohem více elánu do práce, a ještě více energie. Nemám velké pozemky, takže pokoukávám, kde by se co dalo dál spásat. Ale v současnosti plánuji 40 oveček, to už mám množství, z každé může být až tři kila vlny, takže nějakých 120 kilo vlny, a to už je docela pěkný žok.

Vaše modely jsou plně kompostovatelné, vaše dílna využívá elektřinu z vlastní malé vodní elektrárny. Jak to na vaší farmě chodí? Jak vypadá vaše běžné víkendové ráno?

Moderátorka Patricie Strouhalová s textilní designerkou Lindou Havrlíkovou ve studiu Radiožurnálu|foto:Patricie Strouhalová, Český rozhlas

Nerozlišuje se víkend nebo pracovní den, točí se to hodně kolem zvířat a ty mají každý den stejný, protože mají stejné potřeby. A to je základ běžného režimu i pro mě. Malá vodní elektrárna tam už byla, je to bývalý vodní mlýn, pak se to modernizovalo, předělalo se vodní kolo na turbínu, aby poháněla mlýn. Tak to tam zůstalo, nemám externí elektřinu a žiji tak, co voda přinese.

Dlouho pracujete na výrobě dalších vlněných materiálů. Jaké to jsou?

Pro oděvy si vybírám vlnu, ale bylo ji hodně, takže ji zpracovávám do různých interiérových materiálů, třeba filc, když si na to sednete, tak máte ideální podsedák. Dá se zpracovat i ne tak jemná vlna. Třeba filcové tašky, to je příjemný materiál do interiéru, dělá pěkné klima v místnosti materiál dýchá s vámi, nepotřebuje tolik čistit, protože vlna obsahuje tuk, takže i když se vypere, tak zůstává část na vláknu, a ten film nepustí špínu dovnitř vláka.

Jak to, že se vlněné výrobky nemačkají?

Ony se mačkají, ale stačí je vyvěsit a zpátky se vrátí do původního tvaru.

Jak poznám stoprocentní vlnu, když jdu do obchodu?

To je těžké, protože dnes existuje spousta materiálů, které používají mix vláken, takže je tam procento vlny a je to hůře rozeznatelné na omak běžnému zákazníkovi. Takže koukat na cenu, ověřovat výrobce. Je to náročné rozeznat.

Co je na té práci nejtěžší, nejen chovu, ale i na vývoji nových materiálů, ze kterých se dá vytvořit šála, svetr?

Čtěte také

Pončo skryje před termokamerami, pouzdro odstíní mobil. Český start-up se svým materiálem chrání životy na frontě

Textilky mají omezené možnosti, protože stroje se hodně zrušily, takže pracovat s podmínkami, které máme u nás, je náročné. A je náročné vymýšlet z toho věci, aby byly zajímavé pro současnou společnost a módu.

Jaké je možné využití pro vás jak pro designerku druhů vln? Třeba vyšlechtěné ovce v 18. století z horských oblastí Španělska, to bylo merino…

Merino je fantastické pro funkční spodní prádlo, to české tam nedáte, protože bude kousat. Záleží na citlivosti jedince, ale merino je super na funkční spodní prádlo. A kousavost závisí na síle vlákna, protože čím je silnější a hrubší vláko, tím je konec tvrdší a otírá se o pokožku a začíná nás škrábat. Takže si lze vybírat oděvy podle plemen a neodsuzovat českou vlnu, že všechna kouše.

Čím je zajímavá australská vlna? A v čem jsou největší výhody české vlny? Poslechněte si celý rozhovor.