Artemis II ukazuje, že cílem je trvalá přítomnost na Měsíci, říká odborník na kosmonautiku

Nejikoničtější fotografie z Artemis II je plocha Měsíce, kdy v druhém plánu člověk vidí planetu Zemi. Kdokoliv, kdo se nezajímá o cesty do vesmíru, když tohle viděl, tak se musel zastavit a nadechnout se. Co jste prožíval vy?

Čtěte také

Magazín Experiment ŽIVĚ z pražského planetária: Jak probíhal návrat astronautů z mise Artemis II?

Tenhle pohled jsem viděl zhruba před 50 lety, když Apollo tuhlo vizuální informaci bylo schopné také zprostředkovat. Ale to bylo za jiných technických podmínek. Po 50 letech je to pro minimálně třetinu naší populace něco, co viděla poprvé v životě. A v tom je ten obrovský přínos.

I na mě to v tu chvíli působilo trochu imaginárně. Říkal jsem si, jestli to není zase nějaký film, protože od té doby se natočila spousta filmů, která tohle chtěla zprostředkovat. Musím přiznat, že jsem pomalu ztrácel naději, že se něčeho podobného ještě dožiji. Je to jistý náznak toho, že tentokrát to bude mít i pokračování.

Jak je možné, že se na podobnou misi čekalo od roku 1972?

Velice dobře si pamatuji, že když Apollo končilo, tak jsem si říkal, že teď jsme se nadechli a poběží to – do 20 let budeme na Marsu. A ono se to nestalo. Souvisí to s tím, že to byla unikátní akce, která byla zasazená do geospolečenské situace. Důvod, proč v roce 1969 vystoupili první lidé na Měsíci, byl především politický. Nebýt závodu Spojené státy – Sovětský svaz, tak myslím, že by se to nestalo.

Když posádka v lodi Orion přeletěla při misi Artemis II za Měsíc, byla svědkem „západu Země“, kdy Země klesla pod měsíční horizont|foto:NASA

Dá se vyvodit, že geopolitická situace teď znovu přináší další soupeření, tudíž následně další vývoj?

Ano, dá se to z toho vyvodit. Když se podíváme do nedávné minulosti, a co se odehrávalo ve Spojených státech v kosmických programech, tak tam se postupovalo dopředu. Co se týče Měsíce, tak někteří prezidenti se pokoušeli o to, zavést program, který by si kladl za cíl dopravit člověka na Měsíc. To se nedařilo především finanční dotací, neprošlo to Kongresem.

Technický vývoj umožňoval, aby se zjednodušil přístup do kosmu, ale nebyl žádný motiv, aby se to stalo rychle. A ten motiv teď přišel v podobě Číny. Protože v okamžiku, kdy Čína řekla, že chce být na Měsíci, tak najednou v americké politické společnosti se začaly objevovat hlasy, že to nemůžeme připustit.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Ahoj, Měsíci. Je skvělé být zpátky.‘ Posádka mise Artemis II pořídila unikátní snímky z vesmíru

Jaké jsou další postupné kroky Artemis – v roce 2027 Artemis III, a především Artemis IV 2028?

Ano, to jsou dva konkrétní termíny i mise, které vyhlásil ředitel NASA, který překopal předcházející plán, který byl poměrně vágní. Nese to s sebou velikou otázku – časový plán je poměrně napnutý, za tu dobu se musí udělat řada vývojových kroků. Je šance, že se ty termíny nedodrží. Musíme počítat s tím, že se o rok dva může posunout podle toho, jak vývoj půjde.

Philip Metzger z floridského vesmírného institutu říká, že do budoucna je možné, že se bude cestovat jednou za měsíc na Měsíc? Je to realita?

To navazuje na to, že se v programu Artemis objevuje v poslední fázi výstavba a využití lunární stanice. Čímž má na mysli, že program Artemis nebude o zaražení vlajky a zanechání stop, ale že má za cíl umožnit setrvalejší pobyt lidí na Měsíci a činnost na něm. Artemis by neměl skončit tím, čím skončilo Apollo, ale že to je začátek něčeho širšího, a to širší má podobu lunární stanice, více méně permanentně obydlené.

Posádka lodi Orion projektu Artemis II: zleva Reid Wiseman, Christina Kochová, Jeremy Hansen a Victor Glover|foto:NASA/Bill Ingalls / UPI / Profimedia

Lunární základna

Jak moc jsou deklarace realistické a odpovídají době, která je plná výkřiků a gest?

Jestliže chcete něčeho dosáhnout, tak je zapotřebí umět to pojmenovat. Jedno je základní – proč se člověk snaží poznávat okolí, ve kterém žije. Za tím je spousta iracionálního a emočního důvodu. V tuto chvíli je i toto veliký motiv, zažít a podívat se někam, kde nikdy ještě předtím člověk nebyl.

Odvrácená strana Měsíce vyfocená při misi Artemis II, na které je vidět hranice mezi měsíčním dnem a nocí. Je vidět členitý reliéf Měsíce plný kráterů, hřebenů a pánví|foto:NASA

A snaha o stanici znamená zůstat tam déle, protože vždycky s sebou tohle člověk nese. Když se podíváme na současnou kosmonautiku, tak tu reprezentuje ISS. To je záležitost, kterou lidé berou jako něco samozřejmého. O něco podobného se teď bude snažit Artemis, k tomuto cíli to všechno směřuje. A tam, kde člověk začne postupovat, tak si trvalou přítomnost snaží uhájit.

Má Měsíc hlavní význam komerční, nebo vědecký?

Pořád platí, že na Měsíci je celá řada věcí, které je třeba se dozvědět, čili vědecký aspekt tam hraje velikou roli. Ale sám o sobě by dost dobře neospravedlňoval plán na vybudování stále lunární základny. V tuto chvíli je pro lunární základnu zapotřebí hledat další důvod vedle vědeckého, a ten spočívá v tom, že Měsíc přinese potřebu řešit celu řadu technických problémů, které souvisí s permanentností, stálým využíváním, udržitelností v tom smyslu, že se tam bude člověk schopen vracet, jako se vrací na Antarktidu.

V čem je voda důležitá v rámci cesty směrem k Marsu? Poslechněte si celý rozhovor.