Nikomu nezávidím a jsem šťastný, usmívá se umělec, který vede skromný a svobodný život na lodi

Ve starém přístavu hlavního města ostrova Korfu je už dlouhá léta zakotvená dlouhá dřevěná loď. Má spuštěný můstek a na něm ceduli hlásající, že jde o Art Gallery, tedy o uměleckou galerii. Na lodi bydlí umělec jménem Thanasis. Jak se mu v netradičním ateliéru žije a tvoří byla zjistit spolupracovnice Radiožurnálu z Korfu Pavla Smetanová.

Už zdálky slyším zvuk elektrické brusky. Thanasis s kamarádem Spirosem právě dokončují broušení sloupku, který má podepírat plachtu chránící palubu před větrem a deštěm. Na malém plynovém vařiči bublá tomatová polévka.

Třináct let bez zbytečných věcí

Tohle bys měla ukázat. Všechno, co potřebuji, mám zde. A každý člověk by měl žít jen s tím nejnutnějším. Rozdal jsem tři krabice s příbory a nádobím. Nepotřebuji to, “ vypráví Thanasis a otvírá láhev domácího vína, kterou jsem přinesla s sebou.

Dáš si víno?“ pobízí mě a vede mě dále do útrob lodi: „Tady maluji, tady mám barvy, tady paletu. Tady mám plynové topení. Tady spím,“ ukazuje mi svůj příbytek.

Thanasis na lodi žije už třináct let. Nemá ale žádnou kajutu. Loď je přikrytá pouze celtovinou. Umělec tvrdí, že do úprav investoval postupně asi 45 tisíc eur.

Mnišský život v chudobě

Začal jsem malovat už jako malý. Naučil jsem se sám a v Athénách maloval pod dohledem mistrů-malířů ikon, výborných umělců,“ pokračuje Thanasis a vysvětluje, že se tímto řemeslem daly dříve vydělat velké peníze. Dnes Thanasis víceméně živoří.

Přinášejí mi sem jídlo z nedalekého kostela. Mají mě rádi a pomáhají mi. Pak Nikolas – rybář tady odvedle, mi dává často čerstvé ryby,“ zmiňuje své mecenáše.

Za svoje malby moc peněz nemá. Jídlo mu nosí lidé z kostela, pomáhá mu také místní pekařka nebo rybář

I jeho věrný přítel Spiros mu občas přinese něco na přilepšenou: „ Je to dobrý kamarád, znám ho léta, mám ho rád. Má trochu problémy, ale jak můžeme, pomáháme mu. Je to hodný kluk,“ říká o Thanasisovi.

Hudba, káva, umění

A jak svérázný umělec tráví svůj den? „Ráno si dám kafe a pak hraju dvě hodiny na loutnu. Potom maluju, uvařím si jídlo a to je všechno. Nikdy se nenudím. Kdybych měl neomezený čas, pak bych začal psát knihu. Hodně jsem v životě četl. Ale kniha trvá moc dlouho,“ načež se společně smějeme, protože čas je vlastně to jediné, čeho má Thanasis opravdu dostatek.

A co ženy, nechybí mu? Chtěl bych ženu, ale která by se mnou žila na lodi? Poradím si i bez ní. V létě mám sem tam nějaké náhodné ženy, ale už mě to nebaví...“ A kdyby mohl, chtěl by žít jinak? „S nikým bych neměnil. Všichni by měnili se mnou. Ale nezávidím nikomu a jsem šťastný,“ uzavírá.

Najde se žena, která by s Thanasisem žila na lodi?
autoři: Pavla Smetanová ,
Spustit audio

Související