Netradiční mok s lesní příchutí: pivovarníka k březovému pivu inspirovala sauna

Dorazili jsme na místo. S jedním z majitelů pivovaru Tanker Jaanisem jsme přijeli na kraj městečka Vaida asi 20 kilometrů od Tallinnu, kde stojí velká červená hala, ve které se skrývá jeho pivovar.

První, co člověka zarazí, je hlasitá rocková hudba, a to druhé je vůně břízy všude kolem.

„Březové větve skladujeme támhle pod střechou. Řezáme je většinou v květnu nebo v červnu, pak je tady sušíme a máme je potom k dispozici celý rok. Předtím, než je použijeme, je namáčíme, aby získaly zpátky svou svěžest,“ ukazuje nahoru pod krov estonský pivovarník s dlouhým plnovousem a baseballovou čepicí na hlavě.

Saunové pivo

Na tyčích jsou tam naskládané husté svazky březových větví s listy, které si minipivovar obstarává v jedné pěstírně stromků v centrálním Estonsku. K přidávání břízy do piva inspirovala Jaanise sauna.

Čtěte také

Chmelová chobotnice, albín nebo černá kráva. V bělehradském minipivovaru Dogma mají piva nejen zvláštní chuť, ale i názvy

„My tady v Estonsku saunu milujeme. Při saunování vždycky používáme březové větvičky, kterými se šleháme a vyháníme tak z těla všechno špatné, abychom se očistili. Přidáváním břízy jsem chtěl do piva dostat tu její lesní svěžest,“ vysvětluje.

Netradiční mok Jaanis také nazval saunové pivo a slaví s ním úspěchy i v nedalekém Finsku. K němu ostatně sauna patří asi ještě víc než k Estonsku.

Bláznivý nápad

Jaanis je původním povoláním informatik a vařením piva se s kamarády začal živit před třemi roky. Když přišel s nápadem přidávat do něj břízu, blízcí se mu prý smáli.

„Manželka mi řekla, že jsem blázen a že bych se na to měl vykašlat. Na jednom festivalu jsme ale na tohle pivo měli opravdu dobrou odezvu, a tak jsme na něm začali pracovat. Oproti té první várce je dnes mnohem lepší a pitelnější,“ upozorňuje.

Pivo z větviček

Jaanis přede mnou nalévá do skleničky s tlustou dutou nohou jejich vyhlášené saunové pivo. Opravdu chutná trochu březově. „Taky v něm je bříza!“ usmívá se Jaanis a popisuje, jak z březových větviček s listy, namočených v horké vodě, dělají drť, kterou pak přidávají během vaření.

Z březových větviček dělají drť|foto:Filip Nerad,Český rozhlas

Na 2000 litrů piva je podle něj potřeba zhruba osmdesát větviček. Jaanisův pivovar patří k nové vlně minipivovarů, které teď v Estonsku přibývají se stejnou rychlostí jako u nás v Česku.

Po rozpadu Sovětského svazu se zavřely všechny malé pivovary a pivovarnictví tady skomíralo. K dostání byla jen piva od velkých pivovarů. Kolem roku 2013 se začaly objevovat první minipivovary a začala stoupat poptávka po nových a dobrých pivech.

Čtěte také

Čepované pivo ve sklepě v pivovaru je to ideální, říká odbornice na pitelnost piva

„Dneska tu máme nějakých 35 až 40 malých pivovarů. To je docela dost, když vezmete v úvahu, jak je Estonsko malé,“ říká.

Co mi ale celou dobu vrtá v hlavě, proč v tom jejich minipivovaru pořád hraje nahlas rocková hudba? „Máme rockovou muziku rádi a naše pivo také. A navíc pomáhá při kvašení,“ vysvětluje pivovarník Jaanis.