Nesmíme lakovat věci narůžovo. Snad o dotaci na Albertov nepřijdeme, doufá zvolený rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima

V čem byste tedy navázal na práci Mileny Králíčkové, vaší předchůdkyně? Ostatně vy jste dlouho byl v jejím týmu.

Ano, to je pravda. Já jsem byl v jejím volebním týmu. Myslím si, že asi tak tři roky nebo dva a půl roku všechno probíhalo naprosto v pořádku, ale potom se objevily známky, že to všechno nemusí být tak, jak se nám říká. To byla věc, která mě donutila k tomu, abych zvedl kandidaturu.

A v čem byste případně, pokud vás něco takového napadá, na ni navazoval?

Budu navazovat na všechno, co udělala dobře. Myslím si, že plno věcí se dělalo dobře. Paní rektorka, musím konstatovat, byla opravdu velmi pracovitá. Nemyslím si, že třeba mikrocertifikáty jsou něco špatného, ale není to věc, kterou se univerzita má nějakým způsobem pyšnit. Prostě je to jedna z věcí, kterou univerzita bude dělat.

Čtěte také

Management univerzity si odměny zaslouží. Jejich adekvátnost je ale nutné posuzovat výkonem, namítá akademický senátor Farkaš

Vy jste řekl mimo jiné, že styl vedení univerzity musí být transparentní. Dosud nebyl?

Byly tam trošku problémy, že třeba když se mělo projednávat něco důležitého na rozšířeném kolegiu rektora, tak materiály nebyly k dispozici včas. Jestliže se máte k něčemu v pondělí vyjádřit, potřebujete mít pár pracovních dnů, abyste to konzultoval s kolegy, kteří o tom vědí více. Jedním z bodů, ke kterým jsem se zavázal, byla právě zvýšená transparentnost.

A co jste měl na mysli, když jste po zvolení prohlásil, že chcete být rektorem všech?

Tím jsem měl na mysli i to, co vyjádřila paní rektorka, protože ona to řekla přede mnou – takže já jsem na to jenom navázal: že bych opravdu chtěl být rektorem všech fakult, všech lidí. Já vím, že to není možné, protože neexistuje člověk, který by vyhověl všem, ale ty problémy musíte pojmenovávat přesně tak, jak jsou, a pak se mohou řešit. Protože když je nějaký problém nalakován narůžovo, tak si lidé myslí, že je to v pořádku. O to větší je potom zklamání, když vyjde najevo něco jiného. Tomuto bych také rád zamezil.

Motivace výzkumníků

Jak chcete zvýšit granty Evropské výzkumné rady, tzv. ERC granty?

Granty jsou jedna z položek, která definuje úspěšnost univerzity ve vědě. Já bych chtěl moc podporovat a tlačit i na děkany, aby se ubírali tímto směrem – já jako rektor můžu působit jen na své kolegy, sám to můžu dělat těžko. Ale všichni si musí uvědomit, že když nezískáme externí peníze, jako jsou třeba ERC granty, tak budeme mít pořád problémy.

Dobře, ale jakým způsobem chcete konkrétně motivovat?

Motivovat je může například kampus Albertov, jestli mohu zmínit. Kampus Albertov si myslím, že bude velké lákadlo, protože tam se potkají tři velké a vědecky úspěšné fakulty a určitě tam bude prostor. Čili my musíme nabídnout těm lidem i prostor. Mohli bychom přitáhnout úspěšné lidi i ze zahraničí. Nám se stal na fakultě opak, že nám dva granty odešly. Toto by se nemělo stávat.

Čtěte také

Vysoké školy v Česku jsou značně podfinancované. Ztrácíme nejlepší akademiky, upozorňuje rektorka Univerzity Karlovy

Proč to bylo? Z jakého důvodu?

V prvním případě odešla kolegyně, která už měla advanced grant do Holandska. Přece jenom, nabídka z holandských nebo německých univerzit je asi mnohem komplexnější, bohužel k tomuto došlo. A u druhého kolegy zřejmě sekce nebyla schopna splnit to, co mu slíbila, anebo mu nabídl jeden ústav akademie něco lepšího, takže on odešel do akademie.

Znovu se vracím právě k otázce, jakým způsobem chcete vytvořit prostředí, které by vyhovovalo držitelům ERC grantů nebo plnitelům.

Myslím si, že by dopředu měla být smlouva, kde my se k něčemu zavážeme, že to ten člověk dostane a on to pak musí dostat. Máme na univerzitě skupinu kolem profesora Strakoše, který provádí veškerá možná školení, aby naši uchazeči, kteří se o granty budou ucházet, aby byli úspěšní. Ono to kolikrát není napoprvé, ale když lidé vytrvají, úspěšnost je celkem dobrá.

Problém Albertov

Den před volbou přišla zpráva, že policie vede trestní řízení kvůli čerpání dotací na stavbu kampusu Univerzity Karlovy na pražském Albertově. Tam jde o několik miliard korun. Jak vážná je tato situace?

Tak slovy paní rektorky se to vyřeší. Já mám samozřejmě velké obavy. Myslím si, že nedojde k úplně nejhorší variantě, že bychom o dotaci přišli, protože to není jen kampus Albertov a jeho jedna budova biocentra, ale je to i Mephared 2, což je akce hradeckých fakult, a souvisí s tím i akce, která je na Masarykově univerzitě. To jsou tři akce, které jsou placeny z Národního plánu obnovy.

Podle informací Deníku N se policisté zajímají o peníze, které proudily z tzv. výzvy kvality, v níž mohly univerzity žádat o peníze v loňském akademickém roce. Co by tedy znamenalo, kdyby se potvrdilo podezření, že tam šlo o závažné machinace?

To by bylo určitě špatné, ale já o tomto opravdu nevím vůbec nic. Já mám jenom strach, že bychom mohli přijít o dotaci, a pak bychom to museli řešit. Ale řešení vám teď neřeknu. Může to skončit třeba až domluvením úvěrů, protože kampus Albertov postavit musíme.

Čtěte také

iROZHLAS

Policie prověřuje čerpání evropských dotací na stavbu kampusu Univerzity Karlovy. Popud přišel z EU

V Brně už budova prakticky stojí, ti to dokončí. Zrovna tak Mephared, tam už probíhají poslední úpravy, takže si myslím, že tam to také budou určitě stíhat.

A proč je výstavba kampusu zpožděná natolik, že dokonce hrozí ztráta evropských dotací? Jak se to dá napravit?

Myslím si, že už smluvně jsme s partnerem domluveni, že se stavba dokončí v roce 2028. Ale tam se sešlo několik věcí. Třeba výběrové řízení na novou menzu: první se zrušilo, že je moc drahá, tak se provedlo druhé. Zjistilo se, že cena za menzu bude ještě větší, ale tentokrát už se vzalo. Potom archeologický průzkum probíhal strašně dlouho, místo čtyř měsíců to bylo přes rok. Byly tam doby, kdy se nevědělo co, nestavělo se. Ale my jsme jako děkani byli pořád ujišťováni, že všechno běží, všechno je v pořádku – což se nakonec ukázalo, že není pravda.

Vy jste teď v situaci, že ten problém přeberete. Netlačí vás v tomto směru čas? Do funkce nastoupíte, jak jsme řekli, v únoru. Nebude už na mnohá řešení pozdě?

Jsou to tři měsíce. Opět jsme ujišťováni paní rektorkou, že všechno probíhá dobře, ale já konkrétní informace momentálně nemám, protože já už nejsem členem ani rozšířeného kolegia, ani jiného kolegia paní rektorky. Já v podstatě získávám informace od kolegů, kteří mají úplně stejné zájmy na kampusu Albertov jako já. Já jsem byl úplně na začátku, právě v roce 2006, kdy jsem se stal poprvé proděkanem pro rozvoj a kdy jsme s touto akcí začali. Akorát že tenkrát se ještě nejmenovala kampus Albertov.

O co jde v prošetřování projektu Charles University Innovation Center? A jak by chtěl nový rektor revidovat systém podpory studentů univerzity? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.