Vysoké školy v Česku jsou značně podfinancované. Ztrácíme nejlepší akademiky, upozorňuje rektorka Univerzity Karlovy

Čtěte také

iROZHLAS

Desetimiliardové škrty v roce 2024. Nejvíc mají ušetřit školství, místní rozvoj, průmysl a doprava

Ve svém funkčním období chcete usilovat o odpovídající financování veřejných vysokých škol. Jaké by mělo být?

V současné době jsou veřejné vysoké školy v Česku bohužel značně podfinancované. Čísla, kterými při jednání s ministerstvem školství argumentujeme, ukazují, ať už se podíváme na procenta k HDP, nebo ať už jdeme jinými výpočty, že to podfinancování je reálné. A my to vidíme při provozu našich vysokých škol, kdy je velmi těžké v kterémkoliv oboru udržet akademiky, o které okolo nás soupeří celý trh.

Čísla ukazují, že podfinancování vysokých škol je reálné.

Takže bohužel je reálné, že nám ti nejlepší akademici odchází do světa, odchází do jiných sektorů. A podfinancování se projevuje třeba v tom, že byť velmi neradi, ale někdy v některých oborech ztrácíme ty nejlepší.

Buďme konkrétní. Podle vás je potřeba navýšit podíl peněz určených univerzitám na úroveň 0,65 procenta HDP. Proč právě tato cifra?

Vycházíme z porovnání financování veřejných vysokých škol v rámci OECD, což je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a také z čísel, ve kterých jsme se pohybovali v minulé době. Pro nás je podstatné, abychom si jako společnost uvědomili, že demografická křivka, která letos tolik působila při přijímání na střední školy, bude za tři až čtyři roky na školách vysokých a žádný vysokoškolský obor nevybudujete mávnutím kouzelného proutku.

Potřebujeme čas, abychom se na tu demografickou křivku připravili, abychom stabilizovali hospodaření veřejných vysokých škol, abychom byli schopni udržet procento vysokoškolsky vzdělané populace i v budoucnu.

Podpora vědy a výzkumu by měla být minimálně na 0,54 procenta HDP. Z čeho vycházíte? Proč právě takový požadavek?

Čtěte také

iROZHLAS

Velmi dobré vědecké výsledky se ne vždy zhodnocují v praxi, říká Langšádlová. Peníze na vědu chce udržet

Když srovnáváme Česko s jinými zeměmi v EU a s jinými zeměmi, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, vidíme, že Česko by se rozhodně nemělo pohybovat ve spodním pólu té stupnice. Protože abych to řekla úplně jasně, pokud chceme, aby česká ekonomika prosperovala, musíme tu mít ekonomiku znalostní, založenou na znalostech.

Aby se Česko posouvalo dopředu, potřebujeme vysoké školy na velmi dobré úrovni.

Pokud chcete postavit chemičku, tedy továrnu, která dělá něco v oblasti chemie, musíte mít lidi, kteří jsou v chemii vzdělaní. Proto potřebujete dobrý systém vzdělávání, včetně kvalitních konkurenceschopných vysokých škol, aby ekonomika mohla fungovat. Čili veřejné i soukromé vysoké školy musí být na velmi dobré úrovni, aby znalostní ekonomika mohla prosperovat, aby se Česko posouvalo dopředu.

Po protestech akademiků sdružených v iniciativě Hodina pravdy se situací na univerzitách zabývala pracovní skupina při ministerstvu školství. Sestavil ji ještě předchozí ministr. K čemu dospěla?

Já jsem úplně na začátku nebyla členkou této pracovní skupiny, protože v té době jsem ještě nebyla předsedkyní České konference rektorů. S ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pracujeme velmi nablízko a je nám jasné, že hodně práce je i na naší straně.

Každá vysoká škola uvnitř přistupuje k tomu, že se velmi silně zabývá tím, jak být efektivnější. Jak v tom vzdělávacím procesu, jak být konkurenceschopnější ve vědě a jak být efektivnější administrativně. Takže ano, tato pracovní skupina se věnovala i tomu, jaký kus práce je před každou vysokou školu uvnitř. A i tomu se věnujeme, i v tom se mnohé děje.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad z vaší univerzity, jakým způsobem můžete efektivněji pracovat?

Čtěte také

iROZHLAS

Konference rektorů apeluje na řešení nevhodného chování na vysokých školách, požaduje také víc peněz

Konkrétně na Univerzitě Karlově momentálně připravujeme nový systém podpory projektů, které čerpají tzv. komunitární zdroje z EU. My víme, že v současné době Česko hodně čerpá z tzv. strukturální fondy, ale tyto strukturální fondy pro ČR v průběhu několika let vlastně skončí a Česko zatím ne zcela efektivně a dostatečně využívá tzv. komunitárních zdrojů, což je například program Horizont 2020. Zefektivnění, které se bude na Univerzitě Karlově od podzimu rozvíjet, bude podporovat to, abychom lépe čerpali tyto zdroje. Abychom si o  prostředky z EU uměli říct a dostávali je.

Vraťme se k tomu, že by školství mělo dostat skoro o 30 miliard méně než loni. Ministerstvo argumentuje tím, že škrtat teď musí všichni. „S ohledem na stav veřejných financí a závazek vlády snížit deficit státního rozpočtu, který se dotkne všech oblastí, nelze ani u vysokých škol počítat s navyšováním. I za této situace platí, že vzdělávání, a tedy i vysoké školství musí být prioritou,“ to říká ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu Radka Wildová. Jak těmto slovům rozumíte?

Paní vrchní ředitelka, jak ji znám, je velká podporovatelka vysokých škol v tom smyslu, že nemůžeme v současné situaci, kdy za tři až čtyři roky bude demografická křivka opět vrcholit, nemůžeme financování vysokých škol podcenit. A já jsem přesvědčená, že jednání, která nyní probíhají, by měla vést k tomu, aby rozpočet, který bude na veřejné vysoké školy, rozhodně nebyl nižší než v minulých letech.

Jak vážný problém je podle vás sexuální obtěžování v naší společnosti obecně?

Čtěte také

iROZHLAS

Šikana, stalking či obtěžování. Vysoké školy řeší nevhodné chování, zavádějí ombudsmany i aplikace

Je to problém, nad kterým bychom neměli zavírat oči. Není to pro mě něco, čím bych se nemusela jako rektorka zabývat. Naopak děláme s děkan našich 17 fakult všechno pro to, abychom na Univerzitě Karlově společně budovali co nejbezpečnější prostředí. Takže ano, je to pro mě problém, kterému se věnujeme a pevně věřím, že kroky, které děláme, vedou k tomu, že je například Univerzita Karlova bezpečnější. A protože Univerzita Karlova je významný celospolečenský hráč, věřím, že kroky, které děláme, inspirují další vysoké školy a celá společnost se posouvá bezpečnějším směrem.

Jaké konkrétní kroky podniká Univerzita Karlova proti sexuálnímu obtěžování? V čem spočívá plán rovných příležitostí Univerzity Karlovy? A potřebujeme změnu zákona o vysokých školách? Poslechněte si celý rozhovor.