Na konci mého mandátu budou stát nové kampusy a na fakultách budou spokojení akademici, věří nová rektorka Univerzity Karlovy
Milena Králíčková už se po svém předchůdci Tomáši Zimovi ujala funkce rektorky Univerzity Karlovy. Zlepší se v dohledné době odměňování pedagogů? Proč je důležité, aby měla univerzita ombudsmana? A co všechno chce za nadcházející funkční období zvládnout? Ptal se Vladimír Kroc.
Afrikanista a muzikolog Vít Zdrálek v Deníku N upozornil, že díky loňskému zvýšení minimální mzdy se hrubý plat řady vysoce kvalifikovaných odborníků na Univerzitě Karlově poprvé přehoupl přes 30 tisíc korun hrubého. Jejich práce je podle něj hluboce podhodnocená, takže odchází jinam, nebo si musí na úkor svého působení na univerzitě přivydělávat. Co s tím?
Tento problém má více úrovní. Nemůžeme jen čekat na to, co pevně věřím přijde, a to je posílení financování vysokých škol. Je potřeba pracovat i uvnitř univerzity s mechanismem, kterým rozdělujeme prostředky a se zlepšením ohodnocení pedagogů musí pracovat také jednotlivé fakulty.
Pokud jsou platy zejména u pedagogů humanitních oborů nízké, může se to projevit v kvalitě výuky?
Vztah tam samozřejmě je, i když asi není nějak geometricky vyjádřitelný. Pro mě je podstatné, že musíme neustále usilovat o to, abychom naše akademiky lépe ohodnocovali – aby nám neodcházeli a abychom byli schopni na naši univerzitu přilákat i více zahraničních pedagogů.
Proč cítíte potřebu zavést institut univerzitního ombudsmana?
Je to běžný úzus na řadě evropských univerzit. Vlastně se téměř divím, že ho na celé řadě českých vysokých škol nemáme. Je to prostředek, jak na Univerzitě Karlově umožnit komukoliv na kterékoliv fakultě obracet se nejen na fakultní organismy zastání, ale třeba i na nějaký nezávislý nadfakultní institut. A takovým by mohl být právě institut ombudsmana.
A jak jste s tím daleko?
Máme připravený koncept, který chceme představit fakultám a akademickému senátu a budeme ho diskutovat. Jakmile tento institut nezávislého ombudsmana ukotvíme v předpisech, začneme jej hledat v otevřeném výběrovém řízení.
Co byste ráda, aby po vás po tomto funkčním období zůstalo?
Určitě postavený kampus Albertov v Praze, kampus Mephared v Hradci Králové a dokončený kampus UniMeC v Plzni. Také bych ráda, aby se po čtyřech letech mého mandátu dalo říct, že máme spokojené a třeba lépe finančně ohodnocené akademiky nebo větší procento zahraničních pedagogů.
Co říká Králíčková na kritická slova odcházejícího prorektora Jana Konvalinky? A co se univerzita naučila během pandemické krize? Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Vladimíra Kroce s novou rektorkou.
Související
-
Přibývá studentů s depresemi. Jejich psychika dostala zabrat, tvrdí prorektorka Univerzity Karlovy
„V letošním roce jsme se snažili posílit množství poraden, které poskytují pomoc a zároveň rozšířit nabídku preventivních programů,“ popisuje Milena Králíčková.
-
Bareš: Akademici mají dluh v tom, že nemluví jednotným hlasem. V jejich názorech je těžké se vyznat
„Absence státního zdravotního ústavu je obrovským nedostatkem, který máme, neboť epidemii nemohou řídit čistě zdravotníci nebo lékaři,“ říká rektor Masarykovy univerzity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.