Vládní program pro dostupné bydlení je novátorský. Propojuje obce a developery, říká expert Klusáček

Na pondělní tiskové konferenci představil premiér Petr Fiala (ODS) vládní plán podpory dostupného bydlení. Řekl, že cílem je zajistit dostatek bytů pro všechny, kteří potřebují bydlet, zejména mladé rodiny. Jak tento plán hodnotíte a může tak ambiciózní cíl splnit?

Komplexně vyřešit dostupnost bydlení nemůže žádný plán. Zároveň to je ale podstatný a vítaný krok k tomu, aby nájemním bydlení, hlavně ve větších městech, kde je ho nedostatek, bylo dostupnější.

Čtěte také

Do pronajatého, nebo vlastního bytu? Čím je země bohatší, tím má větší podíl nájmů, uvádí expert Lux

Česko je jednou ze zemí v Evropě, která má nejméně obecních bytů. Uvolňuje se jich kolem 6000 ročně. Bez vlastního bydlení je tak přibližně milion domácností v Česku. Je to potenciální skupina, pro kterou je nezbytné, aby se věci posouvaly. Je skvělé, že tento první krok nastává.

Podpora podle Petra Fialy počítá se čtyřmi modely. Dostupné bydlení mají budovat města, obce samy, případně odkupovat už hotové byty. Ve třetí variantě mají obce při výstavbě spolupracovat se soukromými subjekty a ve čtvrté pak mají dostupné bydlení stavět přímo developeři. Je tento plán novátorský? Opravdu je cestou k dostupnějšímu bydlení?

Novátorský je v tom, že v Česku zatím podobné programy, které by byly založené na propojení developerů a obcí, nebyly. Plánuje se podpora pro developery, pokud dodrží podmínky dostupného nájemného. Tohle je určitě novátorské.

Samotné obce tu také mají prostor stavět, ale platí, že čím víc subjektů se do toho zapojí, tím lépe. Obce mají plno dalších úkolů než řešit bydlení. Ve skutečnosti se tomu převážná většina obcí posledních 30 let příliš nevěnovala a nemá s tím tolik zkušeností.

Jan Klusáček|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) mluví o zhruba 200 000 prázdných bytech v bytových domech. Co povede jejich vlastníky k tomu, aby je prodali obcím a městům, nebo dali k dispozici těm, kteří potřebují bydlet?

To je složitá otázka. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že kombinace řady faktorů může pomoc.

Pro mě je to navrhovaný zákon o podpoře v bydlení, který nabízí pro majitele, kteří se pronájmů bojí, systém garancí po omezenou dobu, aby si majitel vyzkoušel, že pronájem může dávat smysl. Takže toto je jedna cesta.

V zahraničí jsou pak běžná praxe různé formy zdanění investičních bytů. Jde o případy vlastníků, kteří mají vícero bytů, které jsou prázdné.

Dotace

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytne letos na podzim ze státního fondu na podporu investic skoro dvě miliardy korun na sociální byty. Obce, neziskové organizace a církve mají možnost získat dotaci, která pokryje 70 až 85 procent nákladů na výstavbu, rekonstrukci, případně tedy pořízení bytů. Jak toto hodnotíte?

Opravdu je potřeba si říct, že v Česku máme extrémně malý obecní sociální bytový fond. Tento program, který s výší dotací na sociální bydlení, je jenom pro lidi, kteří jsou na tom příjmově velmi špatně, ve složité životní situací a je určitě nezbytné s sociální bydlení rozvíjet.

Čtěte také

Richterová: Je spousta bytů, které se majitelé bojí pronajmout. Pomoci by mohla garance pronájmu bez rizika

Míra dotace se bude postupně snižovat a nahradí zvýhodněné úvěry. Je to správný trend?

Je to správný trend. Základní princip je takový, že díky tomu, že nedotujete cenu bytu z nějakých právě vysokých procent, ale převádíte to do úvěrů, tak jste schopni zajistit za stejný balík peněz větší počet vystavených bytu.

U sociálního bydlení, kde soukromý sektor nemá takový zájem toto rozvíjet, je na místě udržovat dotační programy pro obce anebo pro veřejně prospěšné bytové společnosti. Ty chtějí tento problém řešit a budovat sociální bydlení.

Proč se více nevyužívá družstevní výstavba? Pomůže situaci snížení DPH ve stavebnictví na 12 procent? A jak vypadá bytová legislativa v zahraničí? Poslechněte si celý rozhovor.