Není bzučení jako bzučení, řekl si včelař a vymyslel chůvičku pro svoje včelstva

3. červenec 2018

Dítě ve vedlejší místnosti můžete sledovat pomocí chůvičky. Monitor dechu navíc spustí poplach, když přestane miminko dýchat. Pavel Mach z Plzně vymyslel chůvičku pro včely. Své úly má rozestavěné po polích v okolí Plzně, a tak je nemůže všechny pořád obcházet. Vymyslel proto zařízení, které analyzuje frekvenci bzučení v úlu a pak včelaře varuje, že se v úlu něco děje.

Na první poslech je bzučení jako bzučení. Ve skutečnosti ale včely nebzučí pořád stejně. „Stejně jako matka pozná u malého dítěte, jestli pláče, protože se nudí, nebo protože mu něco je, tak včelař to pozná u svých včel také,“ říká Pavel Mach a dodává, že rozdíl souvisí s frekvencí bzučení.

Včely s čipem na zádech a chytrý úl informující včelaře, že je na čase vybrat med

3698506-vcely-1-1152x768p0.jpg

Proletová hala ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole u Prahy připomíná fóliový skleník, jen dovybavený síťkami. Odborníci v ní včelám připravili přesně definované podmínky. Dávají jim čipy, aby například věděli, jak dlouho jsou z úlu pryč.

Co se děje uvnitř

IT specialista a včelař se zvukem, který včely vydávají, dlouhodobě zabývá. Nejde mu přitom o to, co je slyšet venku, ale o to, jak zní bzučení uvnitř úlu. Umístil proto dovnitř úlu malý jednoduchý senzor, který je zabezpečený proti zalepení voskem a propolisem.

„Včely tmelí všechno, co mají v úlu. S tím byl zpočátku problém, ale vyřešili jsme to,“ dodává Pavel Mach. Senzor tvoří dvě plexiskla, mezi nimiž je skulina, kterou může proniknout zvuk, ale včela se do ní nevejde a nemůže tedy membránu mikrofonu zalepit.

Úly jsou často rozmístěny daleko od sebe. Pavel Mach proto vymyslel, jak monitorovat dění uvnitř na dálku.

Zařízení je připojené k malé krabičce umístěné venku na úlu. To proto, aby bylo možné solární napájení baterie. K tomu, aby přístroj správně fungoval, potřebuje aspoň dvě hodiny slunečního světla denně. Bez dobíjení se udrží v provozu asi po dobu dvou týdnů.

Pozor, máme hlad!

Z každého úlu vycházejí tři tóny, říká londýnský včelař, který s pomocí medu vytváří experimentální hudbu

Včely (ilustrační snímek)

Med, včelí vosk a propolis, to jsou tradiční produkty každého včelstva. Díky britskému umělci, vynálezci a včelaři, který si říká Bioni Samp, se mezi ně zařadil i jeden netradiční. Inspirován včelími tóny vytváří za přispění elektrického odporu medu experimentální hudbu. A není to žádná včelka Mája.

Zvuky úlu včelaře informují například o tom, jestli je uvnitř matka, na níž je závislý život celého včelstva. Dalším jevem, který pomůže senzor odhalit, je hlad. „Kdybychom včelám vzali med a po sezóně je nenakrmili, tak zemřou hlady. A ony to dají včas najevo,“ vypráví Pavel Mach.

Kromě toho navíc včelař ze zvuku pozná, že se včelstvo chystá rojit. „To je běžně zjistitelné jenom tak, že včelaři všechny úly otevřou a podívají se, jestli to tak je, nebo není. Ale naše senzory to dokážou identifikovat,“ vysvětluje včelař.

Naměřené hodnoty odesílá zařízení přes mobilní síť přímo do včelařova telefonu nebo počítače.

autoři: Martin Karlík , and
Spustit audio