Nechtěli ji vzít pod střechu, tak ji nechala shořet. Žilinské katakomby vyprávějí příběh zavržené čarodějnice

Historické Mariánské náměstí v Žilině

Mariánské náměstí v Žilině je klasické malebné náměstí jako ze starých českých pohádek – nechybí na něm kostel, socha ani četná podloubí. A pod nimi katakomby. Ty, jak zjistila zpravodajka Pavlína Nečásková, kromě prachu a historických prostor skrývají i několik nevyjasněných příběhů. Třeba o židovských dětech nebo o pomstě jedné čarodějnice.

V pevnosti Komárno Rusové skladovali obrovské množství munice

Pevnost Komárno, vstupní brána

Mohla to být nejsilnější exploze v dějinách střední Evropy. Jihoslovenské Komárno ale mělo štěstí. Třiadvacet let pobytu sovětských vojáků včetně jejich muničního skladu město přežilo bez větší újmy. Experti přitom varovali, že kdyby munice uschovaná v historických katakombách vybuchla, v Komárně by nezůstal kámen na kameni.

Od katakomb mají v severoslovenském městě klíče pouze dvě dívky – sestry Martina a Katarína Lenkovy, které tady také provázejí. Katakomby dnes patří řádu menších bratří kapucínů, ale s církví měly prostory co do činění vždy, ať už nad nimi byl sirotčinec, nebo klášter.

Záchrana v katakombách

V době druhé světové války se o ně starala kongregace dcer křesťanské lásky svatého Vincenta de Pol, takzvané vincentky. Provozovaly tady i civilní nemocnici. V sirotčinci se jim tehdy mezi dětmi podařilo ukrýt a před nacisty zachránit i několik židovských dětí. Podle legendy se židovské děti tehdy ukrývaly právě ve zdejších dobře ukrytých podzemních chodbách.

Kostel obrácení svatého Pavla v Žilině

Žilinské katakomby jsou specifické hlavně tím, že nejde o propojené chodby, zato je v nich řada slepých uliček. Jde vlastně spíš o propojené sklepy. „Lidé je využívali například během městských požárů,“ říká Martina Lenková a dodává, že to však nebylo nejšťastnější řešení. Po požáru se totiž ve sklepích našlo i několik udušených lidí.

Pod ochranou čarodějnice

A s žilinskými katakombami je spojena i městská legenda o bylinkářce Agátě, kterou všichni považovali za čarodějnici. Když se ve městě něco ošklivého stalo, vždycky v tom lidé viděli její zaříkání.

„Jednoho dne, když se na Mariánském náměstí konal velký trh, se strhl prudký liják a lidé se utíkali schovat do svých domovů,“ vypráví Martina Lenková. „A protože bylinkářka nebyla oblíbená, měla domek až dál za městskými hradbami. Klepala tedy ode dveří ke dveřím, ale nikdo si nechtěl pustit čarodějnici pod střechu.“

Čarodějnice se slétají na německý Brocken, nedaleko mají i svoji tančírnu

Granitovým kamenům se odpradávna říká ďáblova kazatelna a oltář čarodějnic

Letový provoz nad severním Německem mohou o dnešní noci narušit nepřitažlivě vypadající ženy na košťatech a s dlouhými zahnutými nosy posetými bradavicemi. Podle legendy samozřejmě. Podle jiných legend jsou tyto rozpustilé ženy krásné a svůdné. Asi je možné si vybrat. Každopádně nejvíc jich bude možné pozorovat v okolí hory Brocken v pohoří Harz.

Postarali se o ni až jezuiti ze zdejšího kostela, kteří ji ukryli právě do katakomb. A bylinkářka jim slíbila, že se jim jejich dobrý skutek vrátí. Do roka a do dne přišla opět silná bouřka, během níž uhodilo hned do několika domů. Střechy vzplály a brzy shořela skoro celá Žilina, jen kostel s klášterem vypadaly jako nové.

Tajemné podzemí

Sklepů je pod Mariánským náměstím, a vlastně pod celým historickým centrem Žiliny, prý mnohem více. Veřejnosti ovšem přístupné nejsou. Hodně jich je v soukromém vlastnictví, jiné jsou také nejspíš zasypané. A je také možné, že obyvatelé města nechtějí, aby se o nich vědělo. Střeží své ukryty, kdyby byly zase potřeba.

Spustit audio
autoři: Pavlína Nečásková, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související