Čarodějnice se slétají na německý Brocken, nedaleko mají i svoji tančírnu

30. duben 2017
Granitovým kamenům se odpradávna říká ďáblova kazatelna a oltář čarodějnic

Letový provoz nad severním Německem mohou o dnešní noci narušit nepřitažlivě vypadající ženy na košťatech a s dlouhými zahnutými nosy posetými bradavicemi. Podle legendy samozřejmě. Podle jiných legend jsou tyto rozpustilé ženy krásné a svůdné. Asi je možné si vybrat. Každopádně nejvíc jich bude možné pozorovat v okolí hory Brocken v pohoří Harz.

Na Brocken, který měří 1141 metrů, jezdí už více než sto let parní vláček. Vzhůru je možné se dostat také po jedné z lesních cest, které je třeba místy zdolat kamzičími přískoky. Většinou mezi smrky, kterých roste v pohoří Harz nejvíc.

„Harz a čarodějnice patří neodlučitelně k sobě. Existuje o nich několik pověstí a legend, které vzešly pravděpodobně z pohanských zvyků starých Sasů,“ předesílá Mario Schuhmann z muzea v nedalekém městečku Thale.

Čtěte také

Čarodějnice a železná opona

Na vrcholu Brockenu, ze kterého je krásně vidět, jak je severní Německo placaté, docela silně fouká. A navíc je teď i pod nulou, takže čarodějnice, které by tu chtěly skotačit kolem ohně, by musely tančit buď v dost vysokém rytmu, nebo se pořádně obléknout.

A protože kousek od Brockenu dříve začínalo Západní Německo a protože si do pádu železné opony horu přivlastnila německá lidově-demokratická armáda, slavilo se spíše na jiných čarodějnických místech nedaleko odtud. Třeba v kopcích nad městečkem Thale, kde najdete také Mariovo muzeum.

Čarodějnická tančírna v městečku Thale

„Je tady tančírna čarodějnic, kde dováděly, poskakovaly a prováděly svoje rituály. Také se tu radily nebo létaly po okolí na košťatech. A to pouze jeden jediný den v roce,“ přibližuje zvyky zdejších čarodějnic zakladatel muzea. Podle pověsti, samozřejmě.

Turista na prvním místě

A protože celý region pohoří Harz se čarodějnickými pověstmi jenom hemží, nouze o čarodějnická místa tu opravdu není. Tančírna v lese nad městečkem Thale je tu už několik staletí.

Na začátku 20. století navíc kolem vyrostla spousta turistických atrakcí. Mario Schuhmann chtěl ve svém muzeu zdejší legendu představit v trochu humoristickém a satirickém světle. A tak jeho expozice míchá aktuální politiku, genderové otázky, chlapácká klišé o ženách a čarodějnice dohromady.

Čtěte také

„Chceme návštěvníky pobavit,“ říká, ale já jsem na vážkách, jestli se to muzeu daří. Asi záleží na vkusu. Mě na muzeu zaujaly dvě věci. Předně, pověsti a legendy si vždy žijí vlastním životem. A zadruhé – často se upravují. Toho je právě Mario živým příkladem.

Přesně v těchto místech se podle pověstí slétaly čarodějnice o Valpružině noci

Na Brockenu sídlila Stasi a prý se tam slétají čarodějnice
Je malý, ale nejde ho přehlédnout. Zahradní trpaslík je v Německu pojem. Má i vlastní muzeum

Spustit audio
autor: Pavel Polák