Nebudeme si hrát na to, že neprobíhá zvyšování věku odchodu do důchodu. Starších občanů bude přibývat, říká předsedkyně Rady seniorů
Bude nezbytné zvyšovat věk odchodu do důchodu? Kde vzít na přiměřenou výši důchodů? Jak komplikuje seniorům život postupná digitalizace státu a zdravotnictví? „Zkuste o technologiích edukovat člověka, kterému je 75 let a v životě se nepotkal s počítačem,“ popisuje Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů. Moderuje Vladimír Kroc.
Snížení mimořádné valorizace penzí u Ústavního soudu obstálo. Na výrok a hlavně odůvodnění se s napětím čekalo. Jak výsledek hodnotíte?
My to, co jsme měli ke změnám v mimořádné valorizaci, jsme komunikovali už na počátku loňského roku. Vadila nám zejména překotnost a nepředvídatelnost, kdy si státní představitelé nenechali ani pootevřená vrátka a do poslední chvíle v podstatě říkali, že se valorizace měnit nebudou, že se na to senioři mohou spolehnout.
Čtěte také
Potom během čtrnácti dnů bylo všechno jinak a spoustě lidí tato nepředvídatelnost vadila. To, že v mimořádných valorizacích je potřeba provést nějakou změnu, na to jsme upozorňovali od dubna roku 2020.
A když se vrátím k tomu Ústavnímu soudu, očekávali jste tento výsledek?
Po pravdě řečeno, neočekávali jsme to vysvětlení úplně tak, jak bylo. Nicméně i naši odborníci se shodli na tom, že zcela jistě soud nerozhodne tak, aby stát peníze doplácel.
Vycházeli jsme i z určitého precedentu, tuším z roku 2014, kdy se rozhodovalo o znovuobnovení slevy na dani, respektive o neústavnosti toho, že seniorům byla na tři roky odebrána sleva na dani pro pracující důchodce.
Tehdy soud rozhodl, že ano, je to protiústavní. Sleva se má vrátit okamžitě, ale důchodci za uplynulé období si slevu v podstatě nemohli odečíst, takže to nemělo zpětný dopad.
Stárnutí populace
Asi se shodneme na tom, že důchodců vzhledem k prognózám bude přibývat.
Bude přibývat starších občanů. Otázka je, jestli to budou důchodci. Musíme si položit otázku, jestli dosáhnou na starobní penzi.
Míříte k tomu, že bude nezbytné zvyšovat věk odchodu do důchodu?
Pravděpodobně ano. S tím, jak stárne populace, je to poměrně očekávatelný a logický krok.
Přijatelný krok?
Nebudeme si tady hrát na to, že zvyšování věku odchodu do důchodu neprobíhá. Probíhá kontinuálně a jediná věc je v tom, že doteď byl věk zastropován na 65 letech.
Čtěte také
Byl tam jedno velké ale, že každá vláda po pěti letech měla tento parametr otevřít, podívat se na vývoj ekonomiky, důchodového systému a měla právo tento parametr změnit.
Z našeho hlediska to bylo ošetřeno poměrně dobře. My totiž říkáme jednu zásadní věc, že je potřeba sledovat i věk dožití ve zdraví. Ten se u nás bohužel snižuje, což evokuje to, že peníze by se měly primárně dát na zdravotní prevenci, aby lidé mohli pracovat a nepadali do sociálního systému. Tam je taky mít nechceme.
Kde vzít na přiměřenou výši důchodů, pokud bychom nezvedali věk odchodu do důchodu? Měly by se kvůli tomu zvýšit daně?
My máme poměrně vysoké zdanění práce, to je pravda. Na druhou stranu máme relativně nízké zdanění kapitálu. Máme tady spoustu investičních bytů, třeba i zahraničních společností, které jsou nevyužité. Tím nám třeba zvedají nájmy.
Čtěte také
Je to z toho důvodu, že kdyby to ta firma udělala ve své mateřské zemi, tak by to měla zdaněné. Toto zdaněno nemá. Zrovna tak je to například s nemovitostmi ve Španělsku, v Itálii. To jsou země, kde když vlastníte nemovitost, tak se předpokládá, že v ní prokazatelně bydlíte a za to platíte nějaký poplatek, nějakou nižší daň.
Ve chvíli, kdy máte druhou nebo třetí nemovitost, kde prokazatelně nebydlíte nebo tam nejste určitý počet dní v roce, tak platíte buď výrazně vyšší daň z nemovitosti, anebo platíte takzvanou daň z příjmu z hypotetického nájmu. Prostě se vezme nájemné obvyklé v tomto místě a z toho se vám vypočítá daň, kterou musíte zaplatit.
Nikdo nesleduje, jestli nemovitost pronajímáte nebo ne. Takto to sanují tyto státy a zároveň si tím chrání určitou výši nájmu i cen nemovitostí, protože už se vám tolik nevyplatí to skupovat.
Senioři a technologie
Technologie se vyvíjejí, v důsledku by to mělo být pohodlnější i pro samotné seniory. Není řešením více osvěty, edukace?
Čtěte také
Zkuste edukovat člověka, kterému je 75 let, v životě se s počítačem nepotkal, doma ho nemá a v současné době je to pro něj zbytný náklad.
Dobře, ale to není homogenní skupina obyvatel, protože někteří sedmdesátníci jsou čilí a asi bychom nepoznali rozdíl od člověka v produktivním věku.
Určitě, nicméně já to říkám záměrně, protože ve věkové kategorii 75 plus je pouze 35 procent lidí, kteří ovládají internet. Ještě navíc převládají výrazně muži nad ženami. Jenže vzhledem k tomu, že muži umírají dříve, tak ženy jsou potom o to více bezradnější, pokud jsou zvyklí, že všechno obstaral partner a nestarají se o to.
Ano, skutečně toto řešíme a za mě není fér, když například praktik trvá na tom, že se mu senior musí objednat výhradně on-line. To se nebavíme o možnosti telefonu.
Měla by přijít promyšlená penzijní reforma? Jak se předsedkyně Rady seniorů dívá na rozhodnutí prezidenta Petra Pavla podepsat valorizaci důchodů? A jaké je podle Lenky Desatové řešení problému starších lidí s technologiemi? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Související
-
Ježíškova vnoučata se snažila najít cestu k seniorům v domácnostech, bilancuje šéfka nadačního fondu
Vánoce jsou v rozhlase každý rok spjaté s Ježíškovými vnoučaty. A díky nim se podařilo splnit 10 tisíc přání seniorů.
-
Očkování proti chřipce. Starší lidi může ochránit před zdravotními komplikacemi, říká kardioložka
První pacienti v Česku už za sebou mají v tomto období očkování proti chřipce. Seniorům nad 65 let je určený nový typ vakcíny. Podle lékařů dokáže lépe navodit imunitu.
-
Dezinformace je moderní šmejdství. Dřív se prodávaly hrnce, teď se prodává strach, říká novinářka
V roce 2021 vznikla Ověřovna, která ověřuje dezinformace spojené s volbami, válkou na Ukrajině a dalšími tématy. Hostem je jedna z autorek projektu Jana Magdoňová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.