Dezinformace je moderní šmejdství. Dřív se prodávaly hrnce, teď se prodává strach, říká novinářka z Ověřovny

Co bylo původním cílem Ověřovny, když jste ji v roce 2021 spouštěli?

Celý projekt vznikl kvůli volbám. Tehdy na podzim byly volby do Poslanecké sněmovny a my jsme věděli, že pokaždé, když jsou volby nebo podobná významná událost, markantně se zvyšuje počet dezinformací. Věděli jsme, že jako veřejnoprávní rozhlas bychom s tím měli něco dělat, že je to naše povinnost.

Čtěte také

OVĚŘOVNA. Konec lžím, polopravdám a překrouceným informacím s Radiožurnálem a serverem iROZHLAS.cz

Tehdy jsme to chtěli dělat jen kvůli volbám, to znamená, že jsme osekali rank, které dezinformace budeme vybírat, a vybírali jsme pouze dezinformace, které se týkaly politiků nebo byly o politicích. 14 dní před volbami jsme každý den ověřovali jednu dezinformaci a zkoušeli si, jestli to vůbec zvládáme, jak je to těžké a tak dále.

Dneska Ověřovna funguje jako veřejná služba. Snažíte se vysvětlovat, ověřovat nepravdivé informace, polopravdy nebo překroucená fakta. Jaká jsou aktuálně nejčastější témata?

Je to spousta věcí, záleží, co se zrovna děje. Když začala válka na Ukrajině, bylo hodně dezinformací právě o válce na Ukrajině. Pokud se chystají nějaké volby, stoupne počet dezinformací s volebními tématy.

A pak se dezinformátoři vracejí k dezinformacím, které používali kdysi. Pobavila mě třeba dezinformace, že nás EU nutí jíst cvrčky.

Pro mě jsou dezinformace úsměvnou záležitostí. Jak je možné, že na to někdo skočí?

Jde o to, co sledujete, co posloucháte, v jakých kruzích se pohybujete. Protože pokud začnete konzumovat dezinformační weby a začnete sledovat určité lidi na sociálních sítích, dostanete se do bubliny, kdy masáž začíná stoupat a vy se nedostáváte k jiným informacím.

Čtěte také

Společnost nedůvěry. Unikátní projekt odhaluje konspirace a dezinformace v Česku

A když pak informaci třeba o cvrčcích začnete slýchat z více stran, začnete o tom přemýšlet, začnete to víc řešit. Dostáváte se pod tlak, kdy se většina dezinformací snaží ve vás vyvolat strach, nejistotu. A jakmile máte tyhle emoce, vypínáte v mozku logické myšlení. Začínáte se chovat jednodušeji, přestáváte nad tím tolik přemýšlet a strach vás donutí přemýšlet zkratkovitě.

Ověřovna na vlastní kůži. To byl zajímavý moment, kdy si skupina seniorů s novináři na dva dny vyzkoušela ověřovat dezinformace.

Pro mě jako pro novinářku je důležité se setkávat s lidmi, kteří jsou z různých bublin a mají různé názory. Jako novinářka se jen patlám v dezinformacích a uzavírám si spoustu dveří, jenže vy potřebujete mít přehled, co se děje ve světě, co zajímá lidi, co je trápí. Takže setkání se seniory bylo skvělé pro mě jako novinářku i jako člověka.

Většina dezinformací se ve vás snaží vyvolat strach, nejistotu. V tu chvíli vypínáte v mozku logické myšlení, začnete přemýšlet zkratkovitě.

Setkala jsem se s lidmi, které to opravdu trápí. Senioři jsou veřejností často vnímáni jako skupina lidí, kteří jsou nejnáchylnější na to uvěřit dezinformacím, a všichni je hází do jednoho balíku, a ona to vůbec není pravda. To, že dojdete do nějakého věku, přece neznamená, že najednou lusknutím prstu zhloupnete nebo začnete věřit dezinformacím. Tohle byla skupina seniorů, kteří jsou aktivní, rádi něco řeší a hrozně je to bavilo. Mají to místo sudoku.

Jak vypadá člověk, který konspirace nebo dezinformace vymýšlí?

Jsou to různí lidé a mají různé cíle. Jsou dezinformátoři, kteří jenom chrlí a baví je dané téma. Pak jsou dezinformátoři, kteří na tom chtějí vydělat. Je to takové moderní šmejdství. Jak se dřív prodávaly hrnce, teď se prodává strach.

Čtěte také

Dezinformace nejvíce zasahují děti a seniory, situace během prezidentské kampaně je alarmující, říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva

Vždycky máte informaci doplněnou tím, že na ně útočí CIA a že potřebují právníka. „Tady máte číslo účtu, přispějte mi.“ Je to výdělečný byznys. Jakmile máte k nějaké informaci přidané číslo účtu, opravdu bych zpozorněla.

Velmi často mají dezinformátoři exekuce nebo neplatí alimenty na svoje děti. Je to třeba někdo, kdo křičí na Facebooku, ohání se fakty, tvrdí vám nějaká zdravotnická data, ale je to malíř pokojů... to je samozřejmě v pořádku, ale vy cítíte, že tam něco nesedí.

Jaká dezinformace Janu Magdoňovou nejvíc zasáhla? A jak mluvit s někým, kdo dezinformacím podlehl? Poslechněte si celý rozhovor