Horizontem umělé inteligence je vytvoření obrovské hodnoty. Vývoj odhadneme jen šest let dopředu, říká matematik

Vaší doménou je kompozitní umělá inteligence. Představuji si, že to je něco, co je složeno z více faktorů, kde budou nepochybně jazykové modely a ještě něco dalšího. Ale co to je?

Když se podíváme na svět problémů kolem nás, tak problémy mají různé charakteristiky z hlediska matematických struktur, které reprezentují. Některé charakteristiky se chovají hodně spojitě, takže se na ně dobře používají modely, pro které máme velká data.

Buďte konkrétní, aby si posluchač, včetně mě, dokázal udělat nějakou představu. Zatím jsme v teoretické matematice, a já se ztrácím.

Krásným příkladem spojitých a nespojitých problémů je rozpoznání kočky od psa. Tady když na vstupu změníte jeden pixel, výsledek bude pravděpodobně pořád vypadat jako jedno zvíře.

Čtěte také

Chatování s AI je jen zlomek. Obrovských změn ve společnosti se dočkáme do deseti let, předpovídá publicista Koubský

Ale když si vezmeme plánování všech letů po celé Zemi, mezi 40 tisíci letišti, na příští měsíc, tak pokud v tomto problému změníte na vstupu jednu linku, třeba zrušíte let mezi New Yorkem a Londýnem, bude řešení najednou dramaticky jiné. Toto jsou dvě charakteristiky problémů.

Kompozitní AI se zaměřuje na to, abychom byli schopni tyto problémy, tyto různé matematické struktury, složit dohromady a vyřešili jsme více problémů, než by jakýkoli model byl schopen vyřešit sám o sobě.

Kladete si otázku, jaká společnost bude výsledkem vaší práce?

Z hlediska vývoje v příštích šesti letech, jak také potvrzují studie mnoha velkých agentur, vytvoří dnešní podoba umělé inteligence obrovské množství hodnoty. Uvidíme nárůst 20-30 procent celosvětového HDP, které najednou přibude formou hodnoty.

Myslím si, že je to otázka pro naše politiky, potažmo pro filozofy, abychom vymysleli, jak naší společnost transformovat. Jeden z nápadů je universal basic income.

Bavíme se tedy o univerzálním příjmu, platu, který budeme probírat, i když nebudeme pracovat.

Čtěte také

Obstará to, co sociální pracovníci nestíhají. Díky umělé inteligenci si senioři mají s kým povídat

Přesně tak, protože umělá inteligence zautomatizuje tolik činností, zefektivní tolik různých byznysů a průmyslů, že zkrátka nebudeme tolik potřebovat pracovat.

Já se znovu vrátím k otázce, jaká společnost bude výsledkem vašeho snažení, protože vy jste mi na to vlastně neodpověděl. Vy jste mi zhruba řekl, kam jdou trendy. Ale přemýšlíte nad tím, jaká společnost bude výsledkem vašeho snažení?

Naším primárním cílem je dodat větší množství hodnoty do společnosti skrze umělou inteligenci a je otázkou, jak tato hodnota bude v rámci společnosti využita. Nejsem filozof, ale můžu o jejím využití spekulovat.

Do určité míry se vracím do starého Říma, kde chléb a hry činily populaci spokojenou. V současnosti, když to vezmeme doslova, se můžeme podívat na růst trhu kolem počítačových her, kdy samotný trh roste o 10 procent každý rok, v současnosti už se pohybuje kolem trojnásobku filmového průmyslu. Objevují se také druhotné trhy, na tomto trhu závislé: jsou hráči, kteří hrají hry profesionálně a natáčí se při tom, obrovské množství populace ty hráče sleduje a sází na ně. Objevují se e-sporty, kdy hráči mezi sebou vzájemně bojují v různých týmech.

Čtěte také

Děti můžeme posílit v jejich sebehodnotě, budoucnost bude náročná, doporučuje autorka knihy Milovat nestačí

Dokonce jsem teď viděl, že Fakulta tělesné výchovy spojila e-sport do takového modelu, že hráč odehraje nějakou střílečku, pak udělá sto kliků a zase pokračuje. Neboli návrat k řecké kalokagathii: ve zdravém těle zdravý duch.

Kolektivy zmizet nemusí

Já si myslím, že člověka zejména v produktivním věku naplňuje jeho práce jako jistý smysl, který životu dává. Kdybychom o toto přišli, co budeme dělat?

Je otázkou, jak definujeme práci: jestli například manuální činnosti – které může umělá inteligence snadno eliminovat a nahradit – jsou to, co nás opravdu baví.

Od historické práce v továrnách, kde lidé dělali stále stejnou manuální činnost, která je žádným způsobem nerozvíjela, až po současné papírování, například ověřování regulací, kde se pořád provádí to stejné, prochází se tabulky a kde umělá inteligence může pomoci – tyto typy prací, které pro člověka, který se jim věnoval, nebyly příliš zábavné, mohou být nahrazeny daleko kreativnějšími možnostmi, jak se angažovat v pracovním procesu.

Tomu rozumím, ale i když mám práci, která je někdy otravná, mám na pracovišti nějaké vztahy, které jsou poměrně důležitá součást toho, proč někteří lidé do práce chodí. Co s tím?

Čtěte také

Práce bude v budoucnu vypadat jinak. Klíčová bude kreativita a představivost, říká autor knihy Budoucnost nepráce

Sociální aspekt pracovního kolektivu je do značné míry nezávislý na použití nebo nepoužití umělé inteligence. Coby lidé jsme rádi v kolektivu, potřebujeme sociální kontakt, potřebujeme partnerský kontakt a nemyslím si, že se to někdy bude měnit.

Vidíme sice na asijském trhu, že dochází k určité separaci a izolaci. Například v Japonsku dramaticky klesá plodnost, lidé se více upínají na digitální média. Není to úplně šťastná cesta, co se týče osobní spokojenosti. Myslím si, že budeme hledat nové způsoby, jak vytvářet sociální kolektivy.

Nevím, jestli se úplně posuneme do virtuálních realit. Zatím se například v klasické virtuální realitě s brýlemi nikomu nepodařilo vyřešit problém s pohybovou nevolností, takže tato technologie se neadaptovala tak rychle. Sociální skupiny ale budeme vytvářet tak jako tak, ať už budeme přímo v pracovním kolektivu na jednom místě, anebo budeme rozložení jako hromada digitálních nomádů, kteří se náhodou potkají někde na hotelu v Thajsku a tam vytvoří svůj vlastní sociální kolektiv.

Vy jste mé otázce, jaká společnost bude výsledkem vašeho snažení, dal nějaký horizont. Mluvil jste na začátku o nějakých pěti šesti letech. Znamená to, že dál nevidíte?

Čtěte také

Zdražování je výzvou pro transformaci ekonomiky, stejně jako pro sociální vědy, míní profesor ekonomie Jurajda

Tento horizont je zhruba předvídatelný odhad, který často používají analytické agentury. Je to odhad, který souvisí se saturací trhu technologiemi umělé inteligence během dalších pěti šesti let, řekněme do roku 2030: najdou se aplikace umělé inteligence, které mají na trhu největší dopad, u kterých dojde k největšímu přínosu hodnoty do společnosti.

Co se bude dít poté, je otevřenou otázkou, protože bude hodně záviset na našem politickém a filozofickém posunu, na transformaci společnosti, jakým směrem se vydáme. Ideálně ne směrem uzavřených serotoninových smyček, kdy se větší a větší konzumací sociálních sítí budeme víc izolovat.

Ideálně bychom se vydali třeba cestou, kdy budeme hledat jiné způsoby, jak tuto hodnotu přidanou do společnosti využít pro vytváření lepších, bližších vztahů v rámci společnosti. Ale horizont těch pěti šesti let je zhruba tím, kam dnes vidíme. Transformace společnosti bude pravděpodobně tak velká, že až poté budeme moci říci s větší přesností, co se bude dít v roce 2040.