Dezinformace nejvíce zasahují děti a seniory, situace během prezidentské kampaně je alarmující, říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva

Falešných a zavádějících informací ve veřejném prostoru přibývá, a to nejen v souvislosti s probíhající kampaní před prezidentskými volbami. Kdo lžím a polopravdám nejspíše podlehne? A porušují dezinformace lidská práva? Vladimír Kroc se ptal vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.

V souvislosti s projednáváním návrhu zákona o boji proti dezinformacím ve Výboru pro lidská práva a moderní technologie Rady vlády pro lidská práva jste na twitteru napsala: „Dezinformace pracují s lidským strachem a předsudky. Nejen, že jsou zneužitím svobody slova, ale podporují myšlení, které vede k porušování lidských práv.“ To je důvod, proč jste se rozhodla tématem intenzivněji zabývat?

Jednoznačně ano. Důvodem je také to, co vidíme v posledních dnech, a to opravdu velmi vyhroceně. Jde opravdu o velmi silný vliv manipulací a dezinformací na zranitelné skupiny společnosti, jako jsou děti a senioři, ale také lidé se zdravotními handicapy, kteří jsou velmi zneklidněni zprávami poplašného charakteru, které nás děsí uměle vytvářeným nebezpečím.

V řadě občanů a občanek naší země vyvolávají opravdu velmi silné emoce, od strachu po úzkosti. Domnívám se, že je důležité hovořit o tom, že zacházet takto s informacemi je opravdu nezodpovědné a častokrát také v rozporu s lidskými právy.

Máte dojem, že se v souvislosti s volbou prezidenta četnost klamavých informací, lží a polopravd ve veřejném prostoru nebývale zvýšila?

Čtěte také

S dezinformacemi se samozřejmě potkávám už bohužel velmi dlouho, avšak to, čeho jsme svědky v posledních dnech, je z mého pohledu velmi alarmující. Pokud zde někdo naprosto nezodpovědně straší mobilizací a válkou, nemá informace položené na jakémkoliv racionálním základě a vyvolává paniku zejména u křehkých částí společnosti, tak si skutečně myslím, že je třeba se vůči tomuto přístupu a nakládání s informacemi jasně vymezit a zároveň se snažit vysvětlit, že jsme součástí politického marketingu, politického souboje a opravdu velmi špatných neetických praktik.

Které skupiny obyvatel mohou podle vás být dezinformacemi nejvíce zasaženy? Jsou to právě děti a senioři?

Určitě jsou to děti, a to zejména z rodin, kde teď rodiče nemají tolik kapacity nebo kompetencí jim určitou podporu zajišťovat, vysvětlovat veřejné dění a snažit se je skutečně učit rozlišovat pravdu od lživých informací. Dané děti jsou určitě více ohrožené.

Pravdivost informací ze svých oblíbených zdrojů si neověřuje 40 procent seniorů.

Stejně tak například děti, které měli ještě před vypuknutím současné dezinformační komunikace a kampaně psychické obtíže způsobené náročnými roky s covidem i obecně strachem z dění na Ukrajině v loňském roce. Děti, které mají křehčí psychickou stabilitu, jsou poplašnými zprávami velmi znepokojeny a jsou velmi ohrožené, například v rámci rozvoje dalších, vážnějších psychických problémů.

Čtěte také

Další skupinou jsou jednoznačně senioři. Z informací od organizace Elpida, která se seniorům věnuje, víme, že přes 90 procent seniorů, kteří užívají internet, se setkává s řetězovými e-maily, a dokonce jeden z pěti seniorů uvádí, že se sám podílí na jejich šíření. Elpida také říká, že pravdivost informací ze svých oblíbených zdrojů si neověřuje 40 procent seniorů. Data bychom skutečně měli brát vážně. Měli bychom se zabývat tím, jak zlepšit informovanost o dezinformacích, jak podpořit dobrou práci s informacemi a orientaci v tom, jak si zdroje ověřit a rozpoznat dezinformace od skutečných, pravdivých informací.

Lži a pomluvy zde s námi byly odjakživa, jen se mění způsob jejich šíření. Proč je teď považujete za zvlášť nebezpečné?

Protože skrze technologie a on-line média se informace nese skutečně obrovskou rychlostí k obrovskému množství lidí. V jednu chvíli máte možnost ovlivnit mínění, postoje a myšlení obrovské masy lidí, a je tudíž opravdu důležité všechny tyto kanály využívat velmi zodpovědně s vědomím toho, jaké následky daná informace a její vystřelení do veřejného prostoru může na dotyčné skupiny společnosti mít.

Pomůže, když stát zaměstná více odborníků na falešné zprávy? Co přesně se rozumí pod pojmem dezinformace a má smysl je uvádět na pravou míru? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , ula
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.