Dezinformací před volbami většinou přibývá. Osvědčeným tématem je imigrace, říká mluvčí Českých elfů

2. leden 2023, aktualizováno

S blížícími se prezidentskými volbami se zvyšuje i činnost dezinformačních webů, kterých jsou v České republice desítky. Na kterého kandidáta se zaměřují nejvíce? Jak lze rozpoznat dezinformaci a co ji odlišuje od názoru? A jakou podobu může mít připravovaný návrh zákona proti dezinformacím? Hostem Vladimíra Kroce byl Bohumil Kartous, publicista a mluvčí skupiny Čeští elfové, která upozorňuje na problematiku dezinformací.

Kdo jsou lidé, kteří si říkají Čeští elfové?

Je to občanská iniciativa, která vznikla v roce 2018. Je inspirována pobaltskými zeměmi - Estonskem, Litvou, Lotyšskem, kde vznikaly podobné občanské iniciativy už v polovině minulé dekády. Vznikaly proto, že masivnost dezinformací a dezinformačních kampaní a jejich původ, zejména v ruském dezinformačním aparátu, vedla k tomu, že se společnost začala bránit.

Čtěte také

My jsme se nechali inspirovat, založili jsme tuto iniciativu, která čítá stovky lidí. Ti se snaží sbírat dezinformace, analyzovat je a reportovat široké veřejnosti. Pracujeme bez nároku na odměnu, ve volném čase, s vlastním know-how a s vlastní energií.

Na konci roku jste zveřejnili zprávu, podle které se s blížící prezidentskou volbou zvyšuje aktivita zdejší dezinformační scény. Kde a jak se to zejména projevuje?

Není to nic překvapivého. Děje se to vždy, pokud se schyluje k nějakým lokálním politickým událostem, zejména k volbám, tak, jako to bylo před sněmovními volbami nebo před volbami do obecních zastupitelstev. Děje se to na běžných dezinformačních kanálech, které jsou zhruba tři. Jsou to weby, které se specializují na šíření konspirací a dezinformací. Těch je v České republice několik desítek.

Jméno Petra Pavla se začalo objevovat v dezinformačních obsazích už před mnoha měsíci. V posledních týdnech je to i jméno Danuše Nerudové.
Bohumil Kartous

Dále jsou to sociální sítě, zejména Facebook, který je nejpoužívanější u středněvěké a starší generace, typicky ve skupinách či stránkách, které vznikají za tímto účelem. Pak je to relativně rozsáhlý český fenomén - řetězové e-maily, které cílí zejména na starší lidi, protože pro starší uživatele internetu je e-mail často hlavní komunikátor.

Na koho z kandidátů se šiřitelé dezinformací zaměřují nejvíc?

Dlouhodobě to byl Petr Pavel. Jeho jméno se začalo objevovat v dezinformačních obsazích už před mnoha měsíci, v době, kdy se začalo mluvit o jeho kandidatuře. Stále je dominantním cílem dezinformátorů, ti mají snahu ho vykreslit ho jako agenta Spojených států amerických, "hezkou tvářičku", která je nebezpečná svou vojenskou minulostí a tím, že Čechy zatáhne do války, že je nedůvěryhodný, protože je to „převlékač kabátů“.

Mnoho lidí jsou tzv. misinformátory, tedy těmi, kdo dezinformaci uvěří a následně ji šíří s dobrým úmyslem.
Bohumil Kartous

V posledních týdnech se začalo objevovat v poněkud větší míře v dezinformačních obsazích i jméno Danuše Nerudové. Je to způsobeno tím, že u ní došlo k relativně prudkému nárůstu preferencí, ještě před nějakou dobou a zejména před odhalením určitých souvislostí z Mendelovy univerzity. To vždy způsobuje nárůst nebo přesměrování toho pomyslného oka Mordoru, to znamená těch dezinformačních aktivit, na kandidáta, který se ukazuje být dalším favoritem.

Takto to bylo třeba před sněmovními volbami, kdy dlouhou dobu byli terčem dezinformátorů Piráti, respektive koalice Pirátů a STAN. Když se začalo před volbami ukazovat, že koalice Spolu, zejména ODS a Petr Fiala, jsou vážnými favority voleb, dezinformátoři přesměrovali pozornost právě na Petra Fialu a na koalici Spolu, což ostatně platí dodnes. Petr Fiala je dodnes jednou z nejčastěji zmiňovaných postav, pokud jde o snahu o diskreditaci.

Jaký je rozdíl mezi dezinformací a alternativním názorem?

Dezinformace je záměrná manipulace, vzniká jako záměrný konstrukt. Není to stav, kdy si někdo spontánně snaží dát dohromady názor nebo postoj k nějakému fenoménu. Je to zcela záměrná manipulace, která je následně šířená.

Čtěte také

Ne každý, kdo šíří dezinformace, je dezinformátor. To je ten, kdo s tou konstrukcí přijde. Pak je mnoho lidí, kteří jsou tzv. misinformátory, tedy těmi, kdo dezinformaci uvěří a následně ji šíří s dobrým úmyslem. Takže se nebavíme o dezinformátorech en bloc, to jsou lidé na samotném počátku, kteří s manipulací přicházejí.

Ministerstvo vnitra by letos mělo předložit návrh zákona proti dezinformacím. Jak ale zajistit, aby podobný zákon nebyl politicky zneužitelný, aby skutečně cílil jen na dezinformace?

To bude záležet na jeho formulaci, na tom, jaké budou nastaveny případné tresty, jaká bude vymahatelnost tohoto zákona. Já to v tomto okamžiku nevím a nedokážu to tedy posoudit, ale domnívám se, že určitou cestu hledání rovnováhy mezi svobodou, která by měla být zachována, a odpovědností provozovatelů velkých platforem, je nutné hledat.

Jak se liší způsoby útoků na Danuši Nerudovou a Petra Pavla? Jak se dezinformační scéna staví k Andreji Babišovi? A jak lze rozeznat dezinformaci či nepravdu od pravdy? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu s Vladimírem Krocem a jeho hostem.

autoři: Vladimír Kroc , vpl

Související

Čekání na prezidenta

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.