České skiareály se vyrovnají Alpám. Benefitem je dostupnost i lépe upravené tratě, říká šéf asociace

Přelom listopadu a prosince bývá začátkem lyžařské sezony, což platí i v letošním roce. Jak jste letos připraveni? Kolik skiareálů bude otevřeno už o tomto víkendu?

Všichni jsou připraveni, záleží jenom na počasí. Od poloviny listopadu jede Monínec, který disponuje speciálními technologiemi. Minulý víkend se rozjela střediska třeba v Branné nebo Potůčky v Krušných horách. Postupně se budou přidávat další skiareály. Pár dní mrazu a přírodní sníh, kterého je na hřebenech 40 cm, udělaly dobrý základ. Většina páteřních sjezdovek tak bude připravena do jednoho či dvou týdnů.

Čtěte také

Na Monínci už zasněžují sjezdovky, zůstal tu také sníh z minulé sezony schovaný pod speciální plachtou

Minulý týden jste prezentovali novinky pro novou sezonu. Zdůrazňovali jste, že dvě třetiny horských středisek v Česku udrží ceny skipasů z předcházející zimní sezony, další asi čtvrtina zdraží do tří procent. Naopak zhruba 15 % lyžařských areálů zlevní o pět až deset procent celodenní lyžování. Skipas bude pro tuto zimu stát průměrně 750 až 1000 korun na osobu. Máte pocit, že víc by lidé za lyžování v Česku nedali?

Cenotvorba se řídí mnoha různými faktory. Jedna věc je ekonomika a druhá je konkurenceschopnost. Pořád musíme mezi sebou porovnávat nejenom česká střediska, hledět ale musíme i do rakouských alpských středisek nebo případně i do Polska. Podobně jako loni se i letos podařilo ceny víceméně udržet, což je dobrá zpráva, protože v Alpách ceny pozvolna stoupají pořád o pět až deset procent.

Lidé v alpských střediscích zaplatí za skipasy přibližně dvakrát více než v českých. Máte pocit, že to je adekvátní poměr cen, pokud vezmeme v úvahu délku, kvalitu, zaplněnost alpských středisek?

Porovnání jsme uvedli jenom z toho důvodu, že mnohdy se objeví věta, že v Alpách je to levnější, což samozřejmě pravda není. Poměr těch, kteří jezdí do Alp a kteří zůstávají u nás, zůstává pořád stejný. Záleží na počtu volných dní, zda mají malé děti a preferují být na horách do dvou hodin a podobně. Pro začátečníky a pro děti je samozřejmě poměr cena/výkon v českých areálech pořád velmi lákavý. Na druhé straně sportovní lyžaři nebo lidé, kteří mají k dispozici týden, rádi vyjedou na širší a vyšší kopce do Alp. Tak to vždycky bylo a jistě bude.

Čtěte také

Meteorolog Michal Žák: Lyžování? V budoucnu až od února a jen ve vyšších polohách. Zasněžování nepomůže!

Když vezmeme v úvahu to, že sjezdovky v Alpách jsou ve vyšších nadmořských výškách, tudíž sněhové podmínky tam bývají lepší, sjezdovky jsou širší, jejich délka je někde i desetinásobná oproti českým areálům, mohou opravdu české hory dlouhodobě konkurovat alpským střediskům?

Určitě můžou, protože rakouské hory jsou sice výš, naše jsou zase více na sever. Všechna česká střediska od 750 m dokážou fungovat, což by v Rakousku asi nešlo. Navíc i když je člověk sportovní jezdec, 300 km sjezdovek si úplně nevychutná. Největším benefitem českých středisek je jejich dostupnost, za hodinu dvě je každý z nějakého města v Česku na nějakých svých nejbližších horách.

Pyšnit se můžeme špičkovým dopravním zařízením i úpravou sjezdových tratí. Díky tomu, že naše sjezdovky nejsou tak dlouhé, jsou zase lépe upravované. A i nabídka pro rodiny s dětmi v rámci horského střediska je v Česku na velmi slušné úrovni.

Kolik lidí jezdí lyžovat do českých hor?

Česko je národ lyžařů, což je výborné. Lyžování má v Česku dlouhou tradici. Zhruba dvacet pět procent Čechů lyžuje, což je v rámci celosvětového srovnání 13. místo na světě. A do 15. místa jsme i v počtu lyžařských dnů. Stačí, aby trochu přálo počasí, a už je na českých horách plno.

Čtěte také

Bez technického sněhu to dneska nejde. Je základem pro lyžování u nás i v Alpách, soudí šéf asociace

Nejsou nejpopulárnější střediska v Česku za hranou své kapacity?

Myslím si, že ne. Nechci to rozhodně paušalizovat, protože třeba o víkendech jsou mnohde u dopravních zařízení fronty. Nějakým způsobem to řídit je velmi komplikované. Počty osob ve střediscích se dají řídit v podstatě jenom cenou, což se i děje. Plovoucí ceny, takzvané letenkové, jsou založené právě na tom, že ve všední den zaplatí lidé za skipas až o třicet procent méně než o víkendu.

Je to tedy výhodné jak pro provozovatele střediska, tak pro lyžaře, kteří výrazně ušetří, nejenom když si skipas zakoupí na všední dny, ale i tehdy, pokud si jej zakoupí on-line nebo třeba měsíc dopředu. V Alpách si s tím trošku hrají v rozmezí pěti až deseti procent, u nás je to výrazně víc, dvacet až třicet procent...

Jak dlouho je možné ustát zimy, které lyžování příliš nepřejí? Jak velká část skiareálů v Česku by byla schopna dlouhodobě fungovat bez přírodního sněhu? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu?